Zpravodajské hodnoty (v angl.orig. news values) je pojem, který jako první použil Walter Lippmann ve své slavné knize Public Opinion z roku 1922, a který se od té doby stal jedním z klíčových konceptů mediálních studií. Zpravodajské hodnoty jsou znaky, které rozhodují o tom, zda se událost promění ve zprávu masových médií, a zda je zpráva zařazena do zpravodajství mainstreamových médií.
Typologie zpravodajských hodnot dle různých teoretiků
Walter Lippmann Walter Lippmann byl prvním člověkem, který definoval zpravodajské hodnoty. Stalo se tak v roce 1922, kde o nich pojednával v publikaci Public Opinion. Celkem jich je pět a ty značí, jaké události v moderní společnosti se stanou zprávou:
Jednoznačnost
Překvapení
Prostorová blízkost
Osobní zaujetí
Konflikt
Galtung a Rugeová Asi nejvlivnější studii zpravodajských hodnot představili norští badatelé Johan Galtung a Marie Rugeová roku 1965, kteří analyzovali strukturu norského zahraničního zpravodajství (jejich zpravodajské hodnoty se tedy plně nevztahují na každý typ zpravodajství a většina studií o news values se dodnes včleněna do diskuse o zastoupení různých zemí ve zpravodajství globálních i lokálních médií). Určili dvanáct faktorů, které v součinnosti s novinářskou rutinou předurčují událost ke zpravodajskému zpracování:
Frekvence – událost vyvinutá během jednoho dne má větší šanci stát se zprávou než událost rozvíjející se delší časový úsek
Jednoznačnost – jasnější událost (povodeň) má větší šanci být zprávou než ta vyžadující vysvětlení (např. postupná eroze půdy)
Etnocentrismus – čím je událost více blízká hodnotám dané kultury (v Evropě např. stávka, fotbal), tím spíše se stane zprávou, než kulturně nesrozumitelná událost (např. islámský svátek)
Souznění – čím více událost vychází vstříc přáním a tužbám publika (i nevědomým), tím spíše se stane zprávou
Překvapení – čím je událost nečekanější (např. atentát), tím spíše se stane zprávou.
Kontinuita – pokud o události už média jednou informovala, roste pravděpodobnost, že o ní budou informovat znovu
Variace – pokud se médium věnuje zejména domácímu zpravodajství, pravděpodobně kvůli vyvážení zařadí i několik krátkých zpráv ze zahraničí, byť by nebyly jinak zpravodajsky důležité, zejména pokud nějak doplňují či připomínají domácí události
Vztah k elitním národům – o sněhové kalamitě v USA, Číně či Rusku se bude informovat spíše než o kalamitě v Mongolsku
Vztah k elitním osobám
Personalizace – události, které lze převést na vyprávění o osobnostech, zejména vlivných a slavných, se spíše stanou zprávou
Negativita – čím je událost negativnější, tím spíše bude médii zachycena
Práh pozornosti – ostatní faktory musí mít určitou základní míru intenzity
Galtung a Rugeová zároveň definovali hypotézu aditivity a hypotézu komplementarity. Hypotéza aditivity říká, že čím více se uvedených faktorů u jedné zprávy sejde, tím větší je pravděpodnost, že se stane zprávou. Hypotéza komplementarity pak, že pokud události některý z uvedených faktorů chybí, musí být jiný faktor naopak naddimenzován, aby se událost proměnila ve zprávu.
Rosengrenův ekonomický pohled Karl Erik Rosengren přišel roku 1970 se studií, v níž otevřeně polemizoval se závěry Galtunga a Rugeové. Zkoumal zpravodajství o 272 parlamentních volbách v letech 1961 – 70 v denících Times (Spojené království), Neues Deutschland (NDR) a Dagens Nyheter (Švédsko). Dospěl přitom k přesvědčení, že zdaleka rozhodujícím faktorem je ekonomika, zejména intenzita vzájemného obchodu mezi zeměmi – čím větší je obchodní výměna mezi zeměmi, tím větší je pravděpodobnost, že se zpráva o jedné zemi dostane do zpravodajství v druhé zemi.
Wilkeho názory na negativitu Jürgen Wilke přinesl roku 1984 studii, která za zdaleka nejdůležitější zpravodajské hodnoty označil:
Personalizaci
Vztah k elitním národům
Negativitu
Negativitě se Wilke specificky věnoval a vysvětlil, proč je pro média tak klíčovým faktorem:
Negativní události mají krátkodobý charakter (např. bitka fotbalových fanoušků), pozitivní jsou spíše dlouho se rozvíjejícími trendy (např. budování sítě sociálních zařízení pro děti), což vyhovuje mediální periodicitě (zejména televizního zpravodajství a deníků)
Negativní události jsou jednoznačné – o negativitě povodně se lidé spíše shodnou, než o pozitivitě posilování koruny
Negativní události jsou konsonantní – lidé v industriálních společnostech mají představu zlého, nebezpečného světa, a negativní zprávu snadno přijmou jako potvrzující jejich vidění světa
Negativní události se objevuje nečekaně a náhle
Westerstahl Westerstahl vymezuje pět zpravodajských hodnot: důležitost blízkost dramatičnost přístup ideologie
Odkazy
Literatura KUNCZIK, Michael: Základy masové komunikace, Praha, Karolinum 1995.
Reference
Související články Gatekeeping Faktory ovlivňující masmediální obsahy
Kategorie:Mediální studia Kategorie:Žurnalistika