Toni Kroos (* 4. ledna 1990, Greifswald) je bývalý německý profesionální fotbalista, který hrál na pozici záložníka. Od roku 2014 do roku 2024 nastupoval za španělský klub Real Madrid, předtím působil zejména ve dresu Bayernu Mnichov. Přes deset let nastupoval za německou reprezentaci. Finále Ligy mistrů UEFA si zahrál v šesti případech, ve všech z nich v této soutěži v dresu Realu Madrid zvítězil. Mistr světa z roku 2014. Je vůbec jediným hráčem narozeným v bývalém východním Německu, který vyhrál mistrovství světa ve fotbale.
V průběhu své kariéry se zapsal mezi nejlepší záložníky na světě.
Osobní život Ve fotbalovém světě působí i jeho otec Roland a bratr Felix. Roland byl trenérem např. mládežnického výběru německého klubu FC Hansa Rostock, bratr Felix je hráčem Braunschweigu (ke květnu 2021).
Klubová kariéra Do Bayernu Mnichov zamířil Kroos ve svých 16 letech. Trenér Ottmar Hitzfeld z něj učinil nejmladšího debutanta v německé Bundeslize v utkání proti Energii Cottbus (Chotěbuz) 26. září a v sezóně 2007/08 mu umožnil odehrát celkem 12 ligových zápasů v konkurenci hráčů jako Bastian Schweinsteiger, Mark van Bommel a Zé Roberto. Příležitost dostal také v Poháru UEFA. V prvním zápase skupiny dne 25. října na hřišti srbské CZ Bělehrad prohrával Bayern Mnichov 1:2, ovšem Kroos dvěma přímými kopy otočil skóre. Nejprve nacentroval na gól Miroslava Kloseho a později sám skóroval. Na hřišti přitom celkově pobyl jen asi závěrečných deset minut. Bayern Mnichov na jaře dokráčel k titulu a v létě do týmu přivedl dalšího záložníka Tima Borowskiho. Konkurence v záložní řadě vedla k tomu, že byl Kroos v lednu roku 2009 zapůjčen na 18 měsíců Bayeru Leverkusen.
Leverkusen dosáhl finále domácího poháru, kde ovšem padl s Werderem Brémy. Trenér Bruno Labbadia uvolnil místo Juppu Heynckesovi, jenž služby hostujícího záložníka využíval. Po Mistrovství světa se v letních měsících roku 2010 vrátil do Mnichova, kde byl součástí plánů trenéra Louise van Gaala. Další kariérní posun nastal po sezóně, když se léta 2011 stal trenérem Bayernu Kroosův „mentor“ Jupp Heynckes.
Návrat do Bayernu Podzimní absence Arjena Robbena umožnila Kroosovi zabydlet se v základní sestavě Bayernu v první polovině sezóny 2011/12. V zářijovém utkání Ligy mistrů pomohl premiérovou trefou k výhře 2:0 nad Villarrealem. Později pomohl zdolat Neapol výsledkem 3:2 a byl autorem všech tří asistencí na gól. Proti Villarrealu 22. listopadu dvakrát připravil gól Francku Ribérymu a podpořil vítězství 3:1 zajišťující první místo v náročné skupině. Na jaře se účastnil tažení směrem do finále Ligy mistrů, kdy mnichovský celek postoupil přes Basilej, Marseille i Real Madrid. Proti Realu v semifinále 17. dubna nacentroval z rohu na první gól svého mužstva a v domácím prostředí pomohl k výhře 2:1. Osm dní na to v Madridu odehrál celé odvetné utkání. V penaltovém rozstřelu byl neúspěšný, přesto ovšem hráči z Mnichova zvítězili poměrem 3:1 a bavorský klub měl jako třetí v historii příležitost uspěl ve finále Ligy mistrů na vlastním stadionu. Finále odehrané 17. června se rovněž rozhodovalo v rozstřelu, který ovšem dopadl příznivě pro Chelsea. Na rozdíl od semifinále se Kroos penalty nechopil, prodlužované utkání ale odehrál celé a byl hráčem s nejvíce přihrávkami (111). Z pohledu trofejí to byla neúspěšná sezóna, neboť Kroos se spoluhráči prohrál týden před finálovým střetem také finále německého poháru s Borussií Dortmund, která Bayernu odepřela také ligový titul, a ve kterém dostal Kroos přednost před Müllerem.
V duelu o německý superpohár 12. srpna 2012 pomohl porazit Dortmund 2:1, přičemž odehrál celé utkání. Členem základní jedenáctky zůstal i nadále a z pozice ofenzivního záložníka (tzv. desítky) dirigoval úspěšnou sérii výher zkraje nové ligové sezóny. V září dal góly Stuttgartu, Mainzu a Schalke a Valencii v úvodním klání Ligy mistrů. Na začátku října byl u venkovní porážky na půdě BATE Borisov ve druhém zápase evropského poháru, ve kterém běloruský klub utnul Bayernu sérii devíti počátečních výher. Na konci října nezabránil Kroos domácí porážce 1:2 s Leverkusenem, která se později ukázala být druhou ze tří porážek v sezóně. 7. listopadu vstřelil jeden gól proti Lille a podílel se tak na jeho debaklu 6:1.Bayern - Lille 6:1, UEFA.com, cit. 26. 4. 2013 24. listopadu 2012 vsítil gól proti Hannoveru 96, čímž přispěl k výraznému vítězství Bayernu 5:0. Ve 27. kole hraném 30. března se jednou gólově podílel na výhře 9:2 nad Hamburkem a pomohl klubu dorovnat rekord deseti ligových výher v řadě. S klubem slavil v sezóně zisk ligového titulu již 6 kol před koncem soutěže, ve 28. kole německé Bundesligy.
Zazářil proti Arsenalu při únorovém osmifinálovém střetnutí v Lize mistrů. Na půdě anglického soupeře vyhráli fotbalisté Bayernu poměrem 3:1. Skóre otevřel samotný Kroos, kterého Dominic Fifield z Guardianu ohodnotil nejlepší známkou 9 z 10. Avšak ve čtvrtfinále si přivodil zranění, které mu odepřelo dohrát úspěšnou sezónu, v níž získal Bayern treble (triumf v lize, domácím poháru a v Evropě).
Pod novým trenérem Pepem Guardiolou absolvoval 27. července 2013 utkání německého superpoháru proti Borussii Dortmund. Úvod sezóny ale zvládla lépe Borussia. Guardiola postavil Kroose do sestavy 30. srpna proti Chelsea v evropském superpoháru UEFA a záložník zaznamenal asistenci u Ribéryho srovnávacího gólu. Nerozhodnuté prodlužované utkání rozhodovaly penalty, v nichž Kroos tu svoji proměnil a pomohl trofej vyhrát. V záložní řadě si svoje místo navzdory konkurenci nově příchozích Maria Götzeho a Thiaga uhájil. V prosinci se objevil na Mistrovství světa klubů FIFA v Maroku, na kterém Bayern Mnichov zvítězil nejprve v semifinále 3:0 nad Kuang-čou Evergrande a následně ve finále 2:0 nad Raja Casablanca. V lednu byl v důsledku Guardiolovy rotace hráčů posazen na lavičku, pře byla ovšem rozřešena a Kroos se vrátil do základní sestavy. Trenérovu důvěru splatil zářným výkonem proti Arsenalu a dne 19. února 2014 se gólem podepsal pod venkovním vítězstvím 2:0, které sehrálo klíčovou roli v postupu do čtvrtfinále proti Manchesteru United. Právě klub z Manchesteru o hráče usiloval. V bundesligovém utkání s berlínskou Herthou 25. března otevřel skóre, které načalo výhru 3:1 zaručující ligový triumf v rekordně krátkém čase. Bayern triumfoval 7 kol před koncem. Dne 17. května byl u finálového vítězství 2:0 nad Dortmundem v národním poháru zaručujícímu domácí double.
Real Madrid Real Madrid za Kroose zaplatil částku mezi 25 až 30 miliony eur a ten se Madridu upsal na dobu šesti let, tedy do léta 2020. Po přestupu se stal devátým německým reprezentantem ve službách madridského velkoklubu, ještě před ním tu působili Günter Netzer, Paul Breitner, Uli Stielicke, Bernd Schuster, Bodo Illgner, Christoph Metzelder, Mesut Özil a Sami Khedira.
Sezóna 2014/15 Ve městě Cardiff se v srpnu odehrál jeho debutový start za Real Madrid proti Seville v rámci Superpoháru UEFA, o jehož zisku pro madridské mužstvo rozhodl dvougólový Cristiano Ronaldo. Po utkání La Ligy proti Rayu Vallecano konaném 8. listopadu vyzdvihl Kroosův výkon jeho trenér Carlo Ancelotti. Kroos totiž vstřelil svůj první gól ve dresu „Bílého baletu“ a pomohl k výhře 5:1. Real se v prosinci utkal o prvenství na Mistrovství světa klubů, Toni Kroos v nominaci nechyběl. Během semifinálového střetu s mexickým Cruz Azul (nakonec výhra 4:0) si po centru připsal asistenci na gólu Sergia Ramose a celkem už svoji osmou v sezóně. Finále proti argentinskému San Lorenzu Real opanoval po výsledku 2:0. Sám asistoval znovu u gólu Ramose. V lednu byl zvolen do nejlepší 11členné sestavy podle UEFA za rok 2014. Madridská rekordní série 22 výher za sebou byla ukončena porážkou 1:2 dne 4. ledna v ligovém utkání proti Valencii. Tým ale stále držel první místo v tabulce. Další série výher v lize skončila po utkání na půdě rivala Atlética Madrid 7. března. Po bok Kroose se v záložní řadě postavila dvojice Sami Khedira s Iscem, první jmenovaný zastoupil zraněného Jamese Rodrígueze. Real se soupeřem ze stejného města prohrál 0:4. Na rozdíl od svého německého spoluhráče Khediry patřil Kroos k těm lepším hráčům „Bílého baletu“. Březnové derby El Clásico v Barceloně mělo napovědět, kdo z dvojice velkoklubů vyhraje titul. Real Madrid na katalánské půdě nakonec prohrál 1:2, promrhal náskok z podzimu a začátku jara a nově ztrácel čtyři body na svého konkurenta. Kroos patřil k lepším hráčům svého mužstva a podařilo se mu omezovat hru soupeřova záložníka Andrése Iniesty. Ve 33. kole vstřelil Kroos proti Celtě Vigo vyrovnávací gól na 1:1 a Real otočil výsledek na 4:1, udržujíc se v dohledu první Barcelony. Ta ale již neklopýtla, titul tak Real nezískal.
Sezóna 2015/16 Ve své druhé sezóně byl Kroos nadále klíčovým hráčem a odehrál 10 z úvodních 11 utkání La Ligy. V průběhu března 2016 zaznamenal gól proti Athleticu Bilbao, svůj třetí ligový gól ve Španělsku a byl u domácí výhry Realu poměrem 4:2, tým se tak držel jediný bod za Barcelonou. Ačkoli titul znovu získala Barcelona, mohl si Real částečně kompenzovat ligový neúspěch na evropské scéně, kde znovu dosáhl finále Ligy mistrů a znovu čelil Atléticu Madrid. Po čtvrthodině od počátečního hvizdu vyslal Kroos ze standardní situace centr, který našel Garetha Balea a od toho se míč dostal k Sergiu Ramosovi, který míč dopravil za záda slovinského brankáře Jana Oblaka. Atlético se zmohlo na vyrovnání, nakonec však padlo na penalty. Kroos podal dobrý výkon, jeho spoluhráči jako Casemiro a Sergio Ramos ale byli klíčoví. Po 72 minutách jej trenér Zidane vystřídal, zastoupil ho Isco. Kroos se stal prvním německým reprezentantem, který vyhrál Ligu mistrů se dvěma kluby.
Sezóna 2016/17 Po Mistrovství Evropy zahájil – stejně jako Gareth Bale a další – klubový trénink později, vynechal tak evropský superpohár proti Seville. Na konci srpna odehrál proti Realu Sociedad (výhra Realu 3:0) své 100. utkání ve dresu „Bílého baletu“. Zahrál si srpnové první domácí utkání sezóny před madridským publikem a v 81. minutě vstřelil vítězný gól na 2:1 proti Celtě Vigo.
V lednu se dostal do vyhlášené nejlepší jedenáctky organizace FIFA za rok 2016 jako jeden z pěti hráčů Realu Madrid. Na začátku dubna ve 31. kole La Ligy odehrál derby s Atléticem Madrid, které dopadlo nerozhodně 1:1. Kroos si udržel první místo mezi ligovými nahrávači, když z přímého kopu našel hlavu Pepeho. Později se tato dvojice nešťastně srazila, Pepe si po úderu Kroosova kolena zranil žebra. Real Madrid přesto navýšil náskok na čele ligy o jeden bod, neboť Barcelona prohrála.
Sezóna 2017/18 Real Madrid odstartoval výhrou 2:1 nad Manchesterem United sezónu 2017/18. V utkání o Superpohár UEFA 8. srpna 2017 setrval na trávníku celých 90 minut. Dalším srpnovým superpohárovým úspěchem se stal ten v Supercopa de España nad Barcelonou. V základní sestavě se Kroos podílel na dvou výhrách – 3:1 venku a 2:0 doma. Během odvety zaznamenal svůj 150. zápas ve dresu madridského klubu. V srpnu se také umístil pátý v hlasování o nejlepšího evropského klubového fotbalistu podle UEFA. Dne 20. srpna zpečetil třetí brankou úvodní ligovou výhru 3:0 proti Deportivu La Coruña.
Ve čtvrté sezóně v Realu si ve španělské lize připsal 27 odehraných zápasů s 5 góly a 7 asistencemi. Real nezískal ligový titul a skončil až třetí za Barcelonou a Atléticem. V Lize mistrů si to Kroos vynahradil třetím vítězstvím v řadě, přičemž finále proti Liverpoolu odehrál celé.
Sezóna 2018/19 Na začátku srpna v roce 2018 byl Kroos zvolen německým fotbalistou roku. V páté sezóně (2018/19) za Bílý balet nezískal žádnou velkou trofej, ale jen výhru na MS klubů. Odehrál finále proti Al Ajnu ze Spojených arabských emirátů, který Realu Madrid podlehl nakonec 1:4. Na tomto turnaji získal Kroos prvenství už popáté (jednou s Bayernem, s Realem čtyřikrát) a překonal tak Cristiana Ronalda se čtyřmi tituly.