vpravo|náhled|Mýtná brána na Pražském okruhu nedaleko Řep a Zličína náhled|Dopravní značka upozorňující na začátek úseku, za nějž se platí elektronické mýtné Elektronické mýtné v Česku je elektronické mýtné, které bylo v České republice pro vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny zavedeno od 1. ledna 2007 novelou Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) na 970 kilometrech dálnic a silnic pro motorová vozidla, kde je vybudováno asi 178 mýtných bran. Na rozdíl od Německa se vztahuje i na autobusy, ač byly silné snahy alespoň veřejnou linkovou dopravu z povinnosti vyjmout. Pro autobusy však platí zvýhodněné sazby mýta. Od 1. ledna 2008 se začalo platit na 200 kilometrech silnic I. třídy, které svým charakterem nahrazují chybějící tranzitní dálnice. Ke konci roku 2014 je tak v provozu celkem 265 mýtných bran na 1400 kilometrech, z toho 47 je kontrolních. Vlastníkem mýtného systému je Česká republika, konkrétně Ministerstvo dopravy ČR, které k provozování a správě mýta zmocnilo Ředitelství silnici a dálnic. Příjmy z výběru mýtného plynou do Státního fondu infrastruktury.

Od 1. ledna 2010 se povinnost platit elektronické mýtné začala vztahovat na všechna vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny. Sazby jsou u dálnic a rychlostních silnic od 1,67 do 5,30 Kč/km v závislosti na ekologické kategorii vozidla a počtu náprav (v pátek od 15.00 hod. do 21.00 pak od 2,12 do 8,1 Kč/km). Na silnicích první třídy pak od 0,79 do 2,55 Kč/km (v pátek od 15.00 hod. do 21.00 pak od 1,00 do 3,90 Kč/km).NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 26 / 2010 Sb. ze dne 18. ledna 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů V březnu 2010 kritizoval v pořadu Otázky Václava Moravce profesor Fakulty dopravní ČVUT Petr Moos plánované zavedení elektronického mýtného pro vozidla do 3,5t od roku 2011 s tím, že tento systém do roku 2016 přinese ztrátu 4-8 miliard korun.http://zpravy.kurzy.cz/216437-moos-cvut-elektronicke-mytne-pro-osobni-vozidla-bude-ztratove/ Nakonec bylo rozhodnuto mýtné pro osobní auta zatím nezavádět.

Mýtné pro vozidla nad 3,5 t je vysoce ziskové. Od svého zavedení již vybralo přes 58 mld.Kč (k prosinci 2014). Od vybraného mýta je třeba odečíst investiční a provozní náklady. Investice do mýta přišla na 3,4 mld. Kč bez DPH (výstavbu financoval dodavatel mýta Kapsch, stát investici splatil až z vybraného mýta).http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126672097-otazky-vaclava-moravce/214411030510309-otazky-vaclava-moravce-2-cast/titulky

Roční provozní náklady se podle provozovatele pohybují mezi v Evropě obvyklými 18–22 %.http://www.elektronickemytne.cz/jak-velky-je-hruby-zisk-generovany-mytnym-systemem/ Podle kontrolní zprávy NKÚ celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému v letech 2007 až 2016 přesáhly 24 miliard korun. Ministerstvo dopravy za stejnou dobu vybralo na mýtném 78,5 miliardy korun. Náklady tedy dosáhly přibližně 31 procent. „Průměrná provozní nákladovost za celé období – tedy bez zohlednění nákladů na vybudování mýtné infrastruktury – byla 24 procent,“ uvádí ve zprávě kontroloři.

Vybrané mýtné v roce 2013 tvořilo 16,5 % příjmů státního fondu dopravní infrastruktury.http://www.elektronickemytne.cz/jakou-cast-prijmu-sfdi-cinilo-v-poslednich-letech-myto-a-dalnicni-kupony/ Očekává se, že pokud budou výnosy z mýtného do konce roku 2016 stejné, vybere stát kolem 80 mld. Kč za prvních deset let provozování mýta.

Novela 196/2012 Sb. zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích stanovuje možnost uplatňovat slevy na mýtném.http://www.rsd.cz/doc/Informacni-servis/dopravci-mohou-cerpat-slevy-na-mytnem

Výběrové řízení Do výběrového řízení na vybudování a 10leté provozování systému se v roce 2005 přihlásili čtyři uchazeči (firmy či konsorcia), všichni s mikrovlnným nebo kombinovaným systémem: Mytia (Ascom Fela + Damov + ABD Group) za 15 miliard, Autostrade za 17,5 miliardy, Kapsch za 22 miliard, A-Way + AŽD za 33,7 miliardy. Dodavatelé satelitních systémů (německý T-systems, francouzská Logica) se do soutěže nepřihlásili, protože měli výhrady k zadávacím podmínkám, například příliš brzkému termínu zavedení, příliš velkým rizikům pro dodavatele, nehotové legislativě a netransparentnosti výběru. Nakonec se nepřihlásily ani firmy Siemens, IBM a mnohé další, které předběžně projevovaly zájem. Někteří z neúspěšných konkurentů se odvolali k Evropské komisi.

Ministerstvo tři ze čtyř nabídek vyloučilo z technických či jiných důvodů. Okolnosti, za kterých byla nakonec vybrána firma Kapsch, byly předmětem kritiky, média v investigativních reportážích naznačovala pravděpodobnost korupce a zmanipulování výběru. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v lednu 2006 potvrdil výsledek soutěže.ÚOHS potvrdil, že vítězem tendru na mýtné je Kapsch (Novinky.cz, 27. 1. 2006) Závěrečná zpráva parlamentní vyšetřovací komise v roce 2008 žádné porušení zákona neprokázala, nebyly zjištěny ani žádné zásadní nedostatky provozu mýta.http://www.psp.cz/files/vkkapsch/zz-vkkapsch.pdf, s. 15 Ke stejnému závěru došel i Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnost vyloučených uchazečů. (ibidem) Výběrovým řízením se však zabývala policie i po více než deseti letech od přidělení zakázky firmě Kapsch, okolnosti výběrového řízení tak zůstávají i nadále krajně pochybné.

Ve druhé fázi se mělo podle původní smlouvy do poloviny roku 2007 zpoplatnit dalších 1200 kilometrů silnic první třídy. Ministerstvo dopravy nakonec od této varianty ustoupilo. Od 1. ledna 2008 se začalo platit jen na necelých 200 kilometrech silnic I. třídy. Smlouva s Kapschem se několikrát pomocí dodatků měnila, podle poslední verze obsahuje zpoplatnění současných i budoucích dálnic, 203 kilometrů vybraných silnic I. třídy i pilotní otestování tzv.hybridního mýta (kombinuje výhody satelitní i mikrovlnné technologie). Stát si v průběhu času objednal implementaci dalších telematických služeb využívajících mýtnou infrastrukturu – dopravní informační systém na vybraných dálnicích, telematická platforma, systém odhalování vozidel v protisměru, pilot vysokorychlostního vážení a odhalování přetížených kamionů. Tím cena narostla na 24 miliard. Postupem času došlo k rozšíření z 968 zpoplatněných kilometrů na více než 1400.

Zakázka pro společnost Kapsch, která měla původně skončit v roce 2016 novým výběrovým řízením, byla o tři roky prodloužena bez výběrového řízení do konce roku 2019. Kapsch tak získal zakázku na tři roky za 5,25 mld. Kč. Ministerstvo dopravy ČR totiž nestihlo včas vypsat řádné výběrové řízení. To se podařilo ministru Danu Ťokovi (ANO) až v roce 2017.

V rámci vyhlášeného jednacího řízení s uveřejněním informace se přihlásili čtyři zájemci o provozování mýtného systému v Česku v letech 2020 až 2030: společnost Kapsch, česko-slovenské konsorcium společností CzechToll a SkyToll, maďarská společnost National Toll Payment Services a německá T-Systems. Vypsané výběrové řízení napadl ještě před oznámením výsledků dosavadní provozovatel mýta, společnost Kapsch, u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

11. dubna 2018 vyhlásilo Ministerstvo dopravy ČR vítězem konsorcium společností CzechToll a SkyToll, které nabídlo cenu 10,75 mld. Kč za vybudování a desetiletý provoz elektronického mýtného systému v ČR od roku 2020.

Kontrolu řádného výběru mýtného a expertní kontrolu plnění kvalitativních a kvantitativních ukazatelů souvisejících služeb zajišťuje pro Ředitelství silnic a dálnic státní podnik CENDIS.

Dodatky smlouvy Cílem uzavírání dodatků je primárně vývoj systému – například portály na doplacení nezaplaceného mýta, liniové řízení dopravy atd.

Dodatek č. 1 Podepsán v červnu 2006 kvůli zpoždění zakázky vinou státu Kapsch se dodatkem zavázal zprovoznit systém za 9 měsíců místo 1 roku Během prvních tří měsíců bude tolerována efektivita 85 % místo 95 %, při překročení 95 % získává Kapsch všechny vybrané poplatky nad tuto hranici. Kapsch nakonec toleranci nižší efektivity kvůli kratšímu času na zprovoznění nevyužil a hned od začátku přesahuje 95 %. Zprovoznění mýta na silnicích první třídy odloženo o půl roku V případě zdržení staveb ze strany státních úřadů ponese stát náklady na náhradní řešení, pokud s ním bude stát souhlasit. Prakticky nakonec uplatněno u diesel agregátů, které poháněly brány, jež nebyly připojeny do elektrické sítě.

Dodatek č. 2 Podepsán v prosinci 2006, korekce prvního dodatku, který nový ministr považoval za velmi nevýhodný pro stát Kapsch se zavázal platit vysoké pokuty za každý den, kdy mýtný systém nefunguje a složil bankovní záruku ve výši 660 mil. Kč Umožnil převzetí systému státem s vadami a nedodělky a stanovil lhůty na jejich odstranění a pokuty pokud se tak nestane. Většina nedodělků na seznamu nijak neovlivňovala provoz a funkčnost mýta a byla spíše administrativního charakteru (typu včasné nedodání dokumentace k mýtu nebo zpoždění dodání některé dokumentace, nedostatečné zatravnění ploch v době spuštění během zimy dne 1. 1. 2006. Převedení nákladů za provoz diesel agregátů na Kapsch. V současné chvíli jsou již všechny mýtné brány zapojeny do elektrické sítě.

Dodatek č. 3 Podepsán v prosinci 2007 Úprava 2. Etapy výběru mýtného, zpoplatní se jen 180 km silnic první třídy, míst toho se Kapsch zavázal stavět mýtné brány na dálnicích, s jejichž výstavbou se začne do konce 2017. Kapsch zajistí bezproblémové rozšíření mýta na všechna vozidla nad 3,5 t, nastalo od 1.1 2010. Dohodnuta úprava některých mýtných bran pro průjezd nadrozměrných nákladů. Kapsch také slíbil vybudovat rozhraní pro eventuální připojení satelitního subsystému. Což splnil úspěšným testovacím provozem tzv. hybridního mýta.

Dodatek č. 4 Netýká se přímo výběru mýta, ale využití mýtné infrastruktury. Stát zadal vybudování dopravního informačního systému na klíčových dálnicích. Zakázka v hodnotě cca 2,4 mld. Kč nesouvisí s investicí do mýtného systému.http://www.dnoviny.cz/silnicni-doprava/dalnice-d1-bude-inteligentni-3737

Výnosy z mýtného systému Rok 200720082009201020112012201320142015201620172018Výnos z mýtného systému (v mld. Kč)5,566,145,545,578,138,688,558,719,739,8910,4010,82 náhled|Na běžný provoz a údržbu systému připadá cca 20 % vybraných prostředků, což odpovídá nákladům v jiných zemích, které používají mýtný systém. Tabulka příjmů do roku 2018.

Na běžný provoz a údržbu systému připadá cca 20 % vybraných prostředků, což odpovídá nákladům v jiných zemích, které používají mýtný systém. Podle kontrolní zprávy NKÚ celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému v letech 2007 až 2016 přesáhly 24 miliard korun. Ministerstvo dopravy za stejnou dobu vybralo na mýtném 78,5 miliardy korun. Náklady tedy dosáhly přibližně 31 procent. „Průměrná provozní nákladovost za celé období – tedy bez zohlednění nákladů na vybudování mýtné infrastruktury – byla 24 procent,“ uvádí ve zprávě kontroloři.

Ačkoliv se běžně dává rovnítko mezi mýtný systém a firmu Kapsch, ve skutečnosti je Kapsch pouze jedním z členů konsorcia, které mýtný systém provozuje. Dalšími účastníky konsorcia byla firma PVT (dnes Asseco Central Europe), která se podílela na podání nabídky. Dalšími firmami jsou je firma Stavby železnic a silnic, nebo Teplotechna, které zajišťovaly stavební činnosti. ČSOB, která vyvinula platební a zúčtovací systém a podílí se na zaúčtování platební karet a výběru poplatků. Kromě Kapsch se podílí dodavatelsky zejména: HP, ČSOB, O2, AŽD, Eltodo, Cross Zlín. Celkové provozní náklady se rozdělují v poměru 60 % pro subdodavatele a 40 % pro Kapsch.

Provoz mýtného systému v ČR