Miroslav Ševčík (* 15. června 1958 Gottwaldov) je český politik, ekonom a vysokoškolský pedagog, bývalý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, který funkci vykonával nejprve mezi lety 2010 a 2018, poté znovu v letech 2022 až 2023. Od října 2025 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR jako nestraník za SPD.
V roce 1989 byl spoluzakladatelem Liberálního institutu a jeho ředitelem v letech 1990–2013. V roce 2013 byl z funkce odvolán a z organizace vyloučen. Následně v roce 2017 s dalšími vyloučenými kolegy spoluzaložil Liberální akademii.
Život Narodil se v roce 1958 v Gottwaldově (nyní Zlín). Základní školu a gymnázium navštěvoval v Otrokovicích, kde v roce 1977 složil maturitní zkoušku. Následně maturoval i roku 1979 v oboru zahraniční obchod na dnešní Českoslovanské akademii obchodní Dr. Edvarda Beneše v Resslově ulici. Absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE (1983 – titul Ing.) a na stejné fakultě získal v roce 1993 titul kandidáta věd (v oboru obecná ekonomická teorie) a v roce 2010 docenturu (v oboru hospodářská politikaHabilitační řízení na NF VŠE 2003–2018, https://nf.vse.cz/wp-content/uploads/page/901/Kopie-docenti_NF_web.pdf). V roce 1989 byl na zahraničním studijním pobytu na Vídeňské univerzitě.
Akademická a veřejná činnost
Působení na Vysoké škole ekonomické Od roku 1983 působí na Vysoké škole ekonomické, nejprve jako asistent (do roku 1986) a poté jako odborný asistent. V souvislosti se změnami v roce 1989 se angažoval v akademickém životě na Vysoké škole ekonomické. V roce 1990 kandidoval na funkci rektora, zde byl poražen Věňkem Šilhánem. Stal se prorektorem pro pedagogiku, výstavbu a přestavbu. Po roce 1991 se vrátil na Národohospodářskou fakultu, kde působil na katedrách ekonomických teorií, hospodářské politiky a hospodářské a sociální politiky. Na jaře roku 2010 byl zvolen děkanem Národohospodářské fakulty a v roce 2014 znovuzvolen na další čtyřleté období. V roce 2013 získal ocenění Zlaté koruny Nejaktivnější akademik roku. Dne 19. září 2018 mu byla udělena cena Institutu Václava Klause jako významné osobnosti českého ekonomického vysokého školství za dlouhodobý rozvoj společenských věd, za prosazování myšlenek svobody, volného trhu, tradičních konzervativních hodnot a politické demokracie.
Na Vysoké škole ekonomické působil taktéž jako člen celoškolského akademického senátu (1997–2000) a předseda akademického senátu Národohospodářské fakulty (2003–2010). Ve funkci jej nahradil Ján Pavlík.
Roku 2011 spolupracoval na publikaci Učíme ekonomii 90 let.http://isis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=249;zalozka=5;lang=cz
Na VŠE vede Katedru hospodářské a sociální politiky. Od roku 2006 je členem řídicí tříčlenné komise znaleckého ústavu VŠE.
Dne 20. dubna 2022 byl opětovně zvolen děkanem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Ve volbě fakultního akademického senátu neměl protikandidáta. Podle zjištění zpravodajského serveru Seznam Zprávy mělo nejméně sedm z celkem devíti senátorů se Ševčíkem úzké vazby. Jeho dlouhodobě blízkým spolupracovníkem je vedoucí senátu Ján Pavlík. Dalšími členy akademického senátu v té době byli Ševčíkův advokát Jan Vondráček, novinář Marek Korejs, který o Ševčíkovi pravidelně píše pro Parlamentní listy, manažer Karel Zeman, který v letech 2006 a 2007 zastával roli náměstka ministra financí Vlastimila Tlustého a za jehož působení se Ševčík stal členem dozorčí rady státního podniku České aerolinie, Zdenka Vostrovská, odborná asistentka ze Ševčíkem vedené Katedry hospodářské a sociální politiky, Martin Kovář, bývalý prorektor Univerzity Karlovy, který se po svém obvinění z plagiátorství uplatnil na Národohospodářské fakultě VŠE, a Ševčíkův bývalý student a v roce 2020 sponzor Trikolóry Marek Koten.
V červnu jej do funkce jmenoval rektor VŠE v Praze Petr Dvořák. Funkce se ujal 1. července 2022.
Po protivládní demonstraci konané 11. března 2023 se demonstranti pokusili proniknout do budovy Národního muzea s cílem strhnout na muzeu vyvěšenou ukrajinskou vlajku. Policisté v souvislosti s incidentem zadrželi 18 lidí, přičemž 2 lidé se během potyček zranili. Ševčík po situaci uvedl, že zásah policie byl „brutální“ a „horší než Palachův týden“. Následně prohlásil, že šel náhodou kolem z oslavy v restauraci v ulici V jámě, když ho oslovil neznámý muž, že ho příslušníci policie brutálně zbili. Podle svých slov se vypravil se zraněným mužem vyhledat velitele zásahu, kterému si chtěl stěžovat na postup policie. Nahrávky však odhalily Ševčíkovu přítomnost (v bundě v národních barvách) na demonstraci v době, kdy měl být v restauraci, a poté na levém schodišti Národního muzea, když policie vytlačovala demonstranty od budovy. Vedení VŠE se Ševčíkovým jednáním začalo zabývat a rektor navrhl Ševčíka odvolat. Fakultní senát nicméně pro Ševčíkovo odvolání nehlasoval. V otevřeném dopise rektorovi nazvaném „Nechte učit Ševčíka“ mu vyjádřili podporu někteří politici, publicisté, podnikatelé či právníci, mezi nimi poslanci SPD Jaroslav Bašta a Jiří Kobza, právník Zdeněk Koudelka (Trikolora), předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová nebo publicista Michal Semín (Akce D.O.S.T.). V době, kdy v červnu 2023 Akademický senát VŠE jednal o možnosti odvolání Ševčíka z funkce děkana, se před budovou VŠE konala demonstrace na Ševčíkovu podporu. Protestní shromáždění svolala Akce D.O.S.T. a sešlo se na něm do stovky lidí.
V březnu 2023 ho rektor VŠE Dvořák vyzval k rezignaci. Důvodem byly hromadící se kontroverze poškozující jméno vysoké školy. Za výzvu k rezignaci se postavili i studenti VŠE. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) považoval Ševčíkovo setrvání ve funkci děkana za neudržitelné. V dubnu fakultní akademický senát hlasoval 6:2 hlasy proti odvolání Ševčíka. Rektor VŠE Dvořák následně v květnu podal na Ševčíka podnět k Etické komisi VŠE. Zatímco Etická komise Národohospodářské fakulty (kterou ovšem jmenuje a odvolává děkan, tedy sám Ševčík) ve svém rozhodnutí uvedla, že Ševčík kodex vysoké školy neporušil, Etická komise VŠE došla ve své zprávě k opačnému závěru. Dne 26. června 2023 odsouhlasil Akademický senát VŠE, že rektor Dvořák může Ševčíka z funkce děkana odvolat, a to poměrem 20 hlasů ku 6. Sám Ševčík uvedl, že pokud jej rektor odvolá, obrátí se na právní kancelář. Dne 13. prosince 2023 rektor VŠE Ševčíka odvolal (Ševčík však odmítl dokument na místě převzít, odvolání proto nebylo pravomocné). Rektor proto Ševčíkovi rozhodnutí zaslal týž den datovou zprávou a čekalo se, až ji Ševčík otevře, nebo až uplyne deset dní od jejího doručení, po nichž se zpráva považuje za doručenou a rozhodnutí nabývá právní moci. Ševčík zprávu otevřel 20. prosince 2023, čímž se rozhodnutí stalo pravomocným. Ve vedení fakulty Ševčíka dočasně nahradila proděkanka pro studium Adéla Zubíková a fakultní senát vyhlásí na místo děkana volby. Zubíková navrhla Ševčíka v červnu 2024 na funkci proděkana fakulty pro ekonomiku. Dne 18. března 2025 Ševčík oznámil, že ve funkci proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze skončí k 28. březnu ve funkci. Rezignaci zdůvodnil podle něj politicky motivovaným tlakem rektora Petra Dvořáka.
Soudní spor s VŠE kvůli odvolání z funkce Ševčík se rozhodl zažalovat Vysokou školu ekonomickou kvůli svému odvolání, když podal proti rozhodnutí rektora správní žalobu. Ve sporu s VŠE ho zastupoval právník Aleš Gerloch, který v žalobě vyjmenoval řadu pochybení včetně údajné diskriminace a šikanózního postupu a také navrhl odložit platnost rozhodnutí o odvolání do té doby, než projedná celou žalobu. Městský soud v Praze však podané žalobě odkladný účinek nepřiznal. V roce 2025 pak stejný soud dospěl k závěru, že postup rektora Petra Dvořáka byl v souladu s předpisy, a Ševčíkovu žalobu zamítl. Ševčík poté podal proti svému odvolání kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten potvrdil, že rektor při samotném procesu odvolání nepochybil a že nejde o běžné správní řízení. Městský soud proto musel případ znovu projednat a podrobně posoudit, zda byly skutečně splněny zákonné důvody pro odvolání děkana. V květnu Městský soud v Praze opět zamítl žalobu Miroslava Ševčíka proti odvolání z čela fakulty. Podle soudu děkan veřejné vysoké školy nevystupuje jen sám za sebe, ale zároveň reprezentuje instituci. Ševčík, působící již jako poslanec za SPD oznámil další kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Kandidatura na post rektora VŠE V říjnu 2025 Ševčík uvedl, že se uchází o pozici rektora VŠE. O post se měl utkat s dosavadním rektorem Petrem Dvořákem. Ševčík však na poslední chvíli odstoupil, protože podle něj senátoři včas neposlali pozvánku na zasedání. Podle Jana Vondráčka, člena akademického senátu a právníka, který Ševčíka zastupoval, nebyla dodržena sedmidenní lhůta, kdy měla být pozvánka dopředu obdržena, a požádal o přeložení volby na jindy. S návrhem ale neuspěl a podle dalších členů senátu byla pozvánka odeslána v termínu. Ševčík se následně zvedl a odešel ze sálu se slovy: „Sorry, ale nechci se účastnit volby v nějakém procesu, který není legitimní.“ Rektorem se tak znovu stal Petr Dvořák.
Reputační problémy VŠE Prestiž Národohospodářské fakulty VŠE a univerzity jako celku je v souvislosti s působením Miroslava Ševčíka ve vedení fakulty diskutována zejména ve vztahu k zájmu kvalitních uchazečů o studium, stabilitě a rozsahu akreditací, důvěře akreditačních autorit a k tomu, zda z fakulty odcházejí, nebo se naopak vracejí špičkoví akademici. Tyto ukazatele se staly předmětem veřejné debaty i v souvislosti s jeho kandidaturou na nejvyšší funkce na VŠE. V roce 2025 totiž Ševčík podal svou kandidaturu na funkci rektora Vysoké školy ekonomické jako protikandidát dosavadního rektora Petra Dvořáka.
V roce 2024 se na Vysoké škole ekonomické objevily spory o interpretaci dat týkajících se dlouhodobého poklesu zájmu uchazečů o studium na Národohospodářské fakultě. Ekonom Pavel Potužák z NF upozornil, že od roku 2010, kdy Miroslav Ševčík poprvé nastoupil do funkce děkana, klesl počet přihlášek zhruba na třetinu původních hodnot. Ševčík tato tvrzení odmítl s tím, že vývoj odpovídá demografii, a zdůrazňoval krátkodobý nárůst přihlášek v letech 2022 a 2023. Spor byl v médiích popisován jako názorový střet dvou akademiků, aniž by bylo možné určit, která interpretace je přesná.
Následná nezávislá analýza datových žurnalistů Kateřiny Mahdalové a Michala Škopa za více než 140 fakult veřejných vysokých škol však potvrdila, že dlouhodobý pokles zájmu o studium na NF je nejhlubší v rámci celého českého veřejného vysokého školství a nelze jej vysvětlit pouze demografickým vývojem. Analýza rovněž ukázala, že krátkodobá zlepšení v některých jednotlivých letech neovlivnila celkový sestupný trend.
Liberální institut a Liberální akademie V roce 1989 spoluzakládal Liberální institut, jehož byl ředitelem a předsedou správní rady. V roce 2013 byl ze všech funkcí odvolán členskou schůzí. Důvodem mělo být zásadní selhání při řízení Liberálního institutu. Jeho nástupcem se stal Petr Koblovský. V roce 2015 Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že odvolání Ševčíka z postu předsedy správní rady Liberálního institutu bylo platné. Nejvyšší soud ČR dne 30. května 2018 zrušil toto rozhodnutí a následně Obvodní soud pro Prahu 1 dne 4. září 2019 rozhodl, že odvolání Ševčíka bylo neplatné. Pravomocně neplatnost odvolání potvrdil i Městský soud v Praze dne 9. července 2020.
V roce 2017 s Jánem Pavlíkem a Miroslavem Maňáskem spoluzaložili Liberální akademii.
Publikační činnost