Souhvězdí Andromedy je jedním ze 48 souhvězdí uvedených v díle řeckého astronoma Ptolemaia ze 2. století našeho letopočtu a současně jedním z 88 moderních souhvězdí. Nachází se severně od nebeského rovníku. Jméno souhvězdí je spojeno s řeckou mytologií, kde byla Andromeda etiopskou princeznou, dcerou krále Cefea a jeho manželky Kasiopeji. Král ji nechal přikovat na skalnatý útes, aby odčinil troufalost své manželky, která Andromedu prohlásila za krásou rovnou mořským nymfám Nereidám. Za trest měla být Andromeda obětována mořské příšeře. Tu na hvězdné obloze představuje souhvězdí Velryby. Před kletbou však Andromedu zachránil Perseus, jenž tímto místem procházel z boje s Gorgonou Medúsou, ze kterého si jako trofej nesl její useknutou hlavu. Andromeda se poté stala jeho manželkou.
Andromeda je nejlépe viditelná na severní polokouli večer v podzimních měsících, spolu s dalšími souhvězdími z mýtu o Perseovi. Vzhledem k tomu, že se nachází v severní části hvězdné oblohy, je souhvězdí Andromedy viditelné pouze severně od 40 stupně jižní šířky; pozorovatelům, kteří jsou dále na jihu, je trvale skryta pod horizontem. Jedná se o jedno z největších souhvězdí, neboť má plochu 722 čtverečních stupňů. Je 1400krát větší než měsíční úplněk, má 55 procent velikosti největšího souhvězdí na obloze (souhvězdí Hydry) a přes 10násobek velikosti nejmenšího souhvězdí, tedy souhvězdí Jižního kříže.
Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Alpheratz, jenž je dvojhvězdou, která dříve bývala součástí souhvězdí Pegase. Druhá nejjasnější hvězda souhvězdí, Mirach, je červeným obrem, jehož barvu lze určit pouhým okem. Další z hvězd souhvězdí Andromedy, hvězda Almach, se řadí k nejkrásnějším barevným dvojhvězdám, které lze pozorovat amatérskými dalekohledy. Souhvězdí je nejvíce známo díky objektům hlubokého vesmíru, které se v jeho prostoru nacházejí. Nejznámější z nich je Galaxie v Andromedě (jindy označovaná též M31 nebo Velká Galaxie v Andromedě), což je nejbližší spirální galaxie od Mléčné dráhy a také jeden z nejjasnějších objektů Messierova katalogu. V souhvězdí se nachází několik slabších galaxií, včetně společníků M31, M110 a M32, jakož i vzdálenější galaxie NGC 891, která je příkladem spirální galaxie viděné z boku. Prstencovou planetární mlhovinu modré barvy NGC 7662, známou pod pojmenováním Modrá sněhová koule, lze spatřit v dalekohledu jako modrý objekt kulatého tvaru.
V čínské astronomii hvězdy, jež tvoří souhvězdí Andromedy, byly součástí čtyř různých souhvězdí, které měly astrologický a mytologický význam; souhvězdí vztahující se k Andromedě existuje také v hinduistické mytologii. V souhvězdí Andromedy se nachází radiant slabého meteorického roje Andromedid, jenž má nejvyšší intenzitu v listopadu.
Historie a mytologie
Pojmenování souhvězdí podle Andromedy má sice kořeny až v řecké mytologii, i když motiv ženské postavy pro označení souhvězdí nacházející se v tomto místě, se objevuje již v babylonské astronomii. Hvězdy, které tvoří souhvězdí Ryb a střední část moderního souhvězdí Andromedy představovaly souhvězdí bohyně plodnosti, jež byla známá pod jménem Anunitum či Matka lidstva. náhled|vlevo|alt=Zobrazení Andromedy v díle Jana Hevelia z roku 1690 v jeho díle Uranographia|Zobrazení Andromedy v díle Jana Hevelia z roku 1690 v jeho díle Uranographia
V angličtině je Andromeda známá jako the Chained Lady nebo the Chained Woman, což znamená připoutaná dívka či žena. Souhvězdí bylo známé v latině jako („připoutaná žena“) a v arabštině al-Mar'atu-l-musalsalatu. Známé bylo též pod pojmenováním manželka Persea či Cefeova dcera. Všechna tato jména odkazují na roli Andromedy v řeckém mýtu o Perseovi, ve kterém se etiopská královna Kasiopeja chlubila, že se krásou vyrovná mořským nymfám Nereidám, které byly obdařeny neuvěřitelnou krásou. To urazilo jejich otce boha moře Poseidóna natolik, že se rozhodl potrestat za drzost Kasiopeji celou Etiopii. Otec Andromedy, král Cefeus, se rozhodl požádat o radu věštírnu v Delfách. Věštba byla zdrcující, bylo mu řečeno, že jediný způsob jak zachránit království, je obětovat svoji dceru Andromedu mořské obludě. Dal připoutat svou dceru na mořský útes a spolu se svou ženou čekali, co se stane. Když byla připoutána ke skále, vracel se kolem Perseus, syn Dia, z boje s Gorgonou Medúsou s její useknutou hlavou. Perseus v lítém boji zabil obludu a za odměnu si vyžádal Andromedu za ženu. Kasiopeja a Cefeus souhlasili a vystrojili jim nádhernou královskou svatbu.Pasachoff, S. 132. Hlavu Medúzy představuje Algol (ß Persei), tzn. „ďábelská hvězda“. Perseus a Andromeda měli spolu sedm dětí – šest synů a jednu dceru, a založili Mykény a jeho Perseovu dynastii. Po smrti Andromedy ji bohyně Athéna umístila na oblohu jako souhvězdí. Také několik dalších sousedních souhvězdí (Perseus, Kasiopeji, Velryba a Cefeus) je součástí mýtu o Perseovi. náhled|vlevo|alt=Andromeda v díle Urania's Mirror, souboru map hvězdné oblohy vydaných v Londýně v roce 1825|Andromeda v díle Urania's Mirror, souboru map hvězdné oblohy vydaných v Londýně v roce 1825 Andromeda je jedním z původních 48 souhvězdí zobrazených v díle Almagest řeckého astronoma Ptolemaia z 2. století. Nejjasnější hvězda souhvězdí, alfa Andromedae, je součástí její hlavy, hvězdy omikron a lamdba Andromedae představují řetězy, kterými je připoutána ke skále, a hvězdy delta, pí, mý a gama Andromedae zobrazují její tělo a nohy. Nicméně toto není žádné univerzální zobrazení Andromedy a hvězd, jež zobrazují její tělo, hlavu a řetězy. Arabští astronomové si byli vědomi souhvězdí Ptolemaia, ale u nich byly hvězdy představující nohy Andromedy součástí souhvězdí Ryb. Několik hvězd z Andromedy a většina hvězd v souhvězdí Ještěrky byly spojeny v roce 1787 německým astronomem Johannem Bodem do souhvězdí Frederici Honores (Pocta Fridrichovi). Souhvězdí bylo navrženo na počest pruského krále Frichricha II. Velikého, ale rychle upadlo do zapomnění. Od dob Ptolemaia zůstala Andromeda souhvězdím a byla oficiálně uznána Mezinárodní astronomickou unií (IAU). Stejně jako všechny moderní souhvězdí, je i toto definováno jako určitá oblast oblohy, která zahrnuje jak původní Ptolemaiovo souhvězdí, tak také okolní hvězdy. Bakich, S. 11. V roce 1922 definovala IAU zkratku souhvězdí „And“. Oficiální hranice souhvězdí Andromedy stanovil v roce 1930 Eugène Delporte jako polygon o 36 stranách. Jejich rektascenze je mezi 22 h 57,5 min. a 2 h 39,3 min. a jejich deklinace mezi 53,19 a 21,68 stupně v rovníkové souřadnicové soustavě.
Jiné mytologie V tradiční čínské astronomii devět hvězd Andromedy (včetně beta And, mý And a ný And) a sedm hvězd ze souhvězdí Ryb tvořilo eliptické souhvězdí zvané „Noha“ (, Kchuej-siou), chápané jako noha muže, nebo divokého zvířete. Gama And a její okolí nesla jméno „Nebeský velký generál“ (, Tchien-ta ťiang-ťün), který v astrologii znamenal čest a v mytologii velkého generála. Alfa And a gama Pegasa dohromady tvořily „Zeď“ (, Pi-siou), a sice východní hradbu císařského paláce a/nebo císařovy osobní knihovny. Severní část souhvězdí Andromedy Číňané viděli jako „Nebeskou stáj“ (, Tchien-ťiou). Nejzápadnější úsek Andromedy spojovali s většinou souhvězdí Ještěrky do „Létajícího hada“ (, Tcheng-še).
Arabové souhvězdí nazývali al-Hut (ryba). Souhvězdí bylo složeno z několika hvězd v souhvězdí Andromedy, z M31 a několika hvězd v souhvězdí Ryb. Ný And, mý And, beta And, éta And, dzéta And, epsilon And, delta And, pí And a 32 And jsou dnes součástí souhvězdí Andromedy, ný Psc, fí Psc, chí Psc a psí Psc jsou součástí souhvězdí Ryb. Hinduistické legendy o souhvězdí Andromedy jsou podobné řeckým mýtům. Starověké sanskrtské texty líčí Antarmadu je připoutanou ke skále, stejně jako v řecké báji. Učenci věří, že hindské a řecké astrologické mýty byly úzce propojeny, jako jeden z důkazů se uvádí podobnost mezi jmény Antarmada a Andromeda.
Andromeda je také spojována s příběhem stvoření v Mezopotámii. Tiamat, bohyně Chaosu porodila mnoho démonů pro svého manžela, Apsu, ale nakonec se rozhodl zahubit je ve válce, která skončila, když ji zabil Marduk. Její tělo použil ke stvoření souhvězdí, ale lidé mohli počítat čas.
Na Marshallových ostrovech jsou naše souhvězdí Andromeda, Kasiopeja, Trojúhelník a Beran spojovány do souhvězdí jednoho – sviňuchy. Jasné hvězdy Andromedy představují tělo sviňuchy, Kasiopeja její ocas a Beran její hlavu. Na ostrovech Tuamotu, je alfa Andromedae nazývána Takurua-tuki-Hanga-Ruki a beta Andromedae byla nazývána Piringa-o-Tautu.
Zajímavé objekty Významné hvězdy
náhled|vpravo|alt=Souhvězdí Andromedy viditelné pouhým okem, linie byly přidány pro zvýraznění souhvězdí|Souhvězdí Andromedy viditelné pouhým okem, linie byly přidány pro zvýraznění souhvězdí α And – α And (Alpheratz, Sirrah) je nejjasnější hvězdou souhvězdí Andromedy. Má spektrální třídu A0p Je spektroskopickou dvojhvězdou hvězdné velikosti 2,1m a má svítivost 96 Sluncí. Je vzdálena od Země 97 světelných let. V západní mytologii představuje hlavu Andromedy. Tradiční arabská jména – Alpheratz a Sirrah – jsou překladem z arabského surrat al-Faras, což znamená „pupek oře“. Arabská jména jsou odkazem na skutečnost, že hvězda tvoří asterismus známý jako Pegasův čtverec se třemi hvězdami v souhvězdí Pegase: α, ß a γ Peg. Hvězda dříve náležela jak k souhvězdí Pegase, tak k souhvězdí Andromedy a měla též pojmenování δ Peg, nicméně toto pojmenování není již oficiálně používáno. β And – β And (Mirach) je chladný červený obr spektrálního typu M0m a nachází se v asterismu známém „pás Andromedy“. Je vzdálený 198 světelných let od Země, má hvězdnou velikost 2,06, a svítivost 115 Sluncí. Jeho název pochází z arabského výrazu al-Maraqq, což znamená „bedra“ či „bederní rouška“, což je překlad Ptolemaia. Nicméně, Mirach byl většinou Araby považován za součást al-Hut, souhvězdí představující větší rybu, nežli jsou Ryby v souhvězdí Ryb u nohou Andromedy. γ And (Almach) – je dvojhvězda, která má vizuální jasnost 2,1m a nachází se v jižní části souhvězdí. Již William Herschel ji považoval za jednu z nejkrásnějších dvojhvězd. Almach je vícenásobná hvězda, větší oranžová složka je spektrálního typu K3 a má hvězdnou velikost 2,3m, menší modrozelená hvězda hvězdnou velikost 5,0m a obě složky jsou vzdáleny 9,7 obloukové vteřiny. Větší hvězda je také dvojhvězda, jejíž menší složka má hvězdnou velikost 6,3m a obě hvězdy vykonají jeden oběh za 61 let. Systém je vzdálen 358 světelných let od Země. Almach má pojmenování po arabském výrazu Anaq al-Ard, což znamená dítě země, jiné zdroje odkazují na zvíře (pouštní rys), které pomáhá lvu při hledání kořisti. δ And – δ Andromedae (Sadiradra) je hvězdou oranžové barvy spektrálního typu K.3. Jedná se o oranžového obra hvězdné velikosti 3,3m. Je vzdálen 105 světelných let od Země. náhled|vpravo|alt=Souhvězdí Andromedy s liniemi souhvězdí|Souhvězdí Andromedy s liniemi souhvězdí ι And, κ, λ, ο a ψ And tvoří asterismus známý jako Pocta Fridrichovi nebo Fridrichova čest, název je odvozen od jména bývalého souhvězdí Frederici Honores. Souhvězdí bylo zavedeno na počest pruského krále Fridricha II. Velikého v roce 1787. ι And je hvězda modrobílé barvy hlavní posloupnosti spektrálního typu B8, vzdálená 502 světelných let od Země, κ And je bílá hvězda hlavní posloupnosti hvězda spektrálního typu A0, 168 světelných let vzdálená od Země, λ And je žlutá hvězda obří hvězda spektrálního typu G8, 86 světelných let vzdálená od Země, ο And je modrobílý obr spektrálního typu B6, 679 světelných let vzdálený od Země, a ψ And je modrobílá hvězda hlavní posloupnosti hvězda spektrálního typu B7, 988 vzdálená světelných let od Země. μ And je bílá hvězda hlavní posloupnosti hvězda spektrálního typu A5 a hvězdné velikosti 3,9m. Je vzdálená 130 světelných let od Země.