Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková (25. března 1890 Studená u TelčeMatriční záznam o narození a křtu Marie Barešové farnost Sudená – 1. srpna 1979 Velký Újezd u Moravských Budějovic) byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy.
Život Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdalaMatriční záznam o sňatku Marie Barešové s Františkem Zezulko farnost Studená za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí (pět vlastních a jednoho přijatého sirotka po zemřelé příbuzné). Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně.
Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast.
Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“.http://www.revprirody.cz/data/0803/javoricka.htm Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku připravili o všechen majetek. Proto také počátkem roku 1950 emigrovaly její tři dcery i s rodinami do Ameriky, kde je mohla navštívít až v roce 1965. Od roku 1946 do roku 1989 tak v Československu vyšly jenom dva její romány (roku 1968 otiskla Naše rodina na pokračování román Na faře a roku 1969 Zemědělské noviny román Dva mlýny) a její knihy byly vyřazeny z fondů knihoven. Javořická byla nucena psát do šuplíku a její knihy vycházely pouze v USA pro tamější českou menšinu.
Vlasta Javořická zemřela po mozkové mrtvici roku 1979 ve Velkém Újezdu u Moravských Budějovic a pochována byla ve Studené. Masivního vydávání svých děl, ke kterému došlo až po roce 1989, se tak již nedočkala (do roku 2000 vyšly ve velkých nákladech téměř všechny její práce včetně dosud nepublikovaných děl z pozůstalosti).
Charakteristika díla Vlasta Javořická se snažila navázat na hodnotnější větev tzv. ženské literatury, hlavně na Růženu Svobodovou a Věnceslavu Lužickou, a usilovala o populární lidovou četbu prodchnutou sentimentem a ušlechtilostí v duchu křesťanské katolické morálky. Je autorkou rozsáhlého díla, které čítá na 240 položek, z čehož je 113 románů a 116 povídek. Její tvorbu lze typově rozdělit do pěti skupin: První skupina navazuje na žánrové líčení maloměstských domácností a na sentimentální milostné novely (Osudy srdcí, Dvojí polibek). Skupina druhá je populární odnoží vesnického realismu (Bez lásky, Na Veveřím gruntě, Na faře, Granáty). Třetí skupinu tvoří zamilované románky se zběžně načrtnutými reáliemi a s důrazem na popis milostného příběhu (Na nůž, Petra), které se dají zařadit do tzv. červené knihovny. Zvláštní skupinu její tvorby tvoří práce vzniklé po roce 1948, kdy v obšírných vesnických kronikách popisovala na osudech několika generací selských rodů rozlehlé úseky našich nejnovějších dějin včetně násilné kolektivizace zemědělství (Malá, ale naše, Meze rozorané, Dva mlýny).
Vlasta Javořická je také autorkou šestidílné autobiografie Můj život.
Bibliografie
Vydání za autorčina života
Vydání z pozůstalosti
Posmrtné připomínky Na rodném domě Vlasty Javořické ve Studené (č. 25) je od roku 1999 pamětní deska Knihovna ve Studené nese od roku 2002 spisovatelčino jméno
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Královna lidové četby neboli Vlasta Javořická
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Narození ve Studené Kategorie:Narození v roce 1890 Kategorie:Úmrtí ve Velkém Újezdu (Kojatice) Kategorie:Úmrtí v roce 1979 Kategorie:Ženy