náhled|Schema pojezdu s Beugniotovou pákou
Beugniotova páka (někdy se používá také označení Beugniotův podvozek) je mechanismus v rámovém pojezdu lokomotivy, který slouží ke zlepšení chodu lokomotivy v oblouku.
Kolem roku 1860 vyvinul hlavní inženýr firmy Köchlin Édouard Beugniot mechanismus, který spojoval dvě krajní, příčně posuvná dvojkolí pákou uchycenou ve svém středu prostřednictvím svislého odpruženého čepu k rámu lokomotivy. Umožnil tím rozdělení řídící síly (viz Heumannova metoda) na dvě dvojkolí, a tím snížil namáhání kol i kolejnic. Snížení sice není tak výrazné, jako při náhradě rámového pojezdu podvozky, avšak u spojnicových lokomotiv je konstrukce mnohem jednodušší. V případě použití Beugniotovy páky musí mít i spojnice prodloužené čepy, na kterých se mohou volně posouvat.
Beugnitotovy páky dosáhly velkého rozšíření v polovině 20. století v Německu. Za všechny lze jmenovat především spojnicové lokomotivy MaK (Maschinenbau Kiel) a posunovací lokomotivy ř. 106 DR. Nelze opomenout ani parní lokomotivy řady 82
Odkazy __BEZOBSAHU__ Reference
Související články Podvozek Krauss-Helmholtz Podvozek Schwartzkopff-Eckhardt
Externí odkazy
Lokomotiva MaK
Kategorie:Konstrukce parních lokomotiv Kategorie:Konstrukce hnacích drážních vozidel