Richard Sorge (; 4. října 1895, Baku – 7. listopadu 1944, Tokio) byl sovětský špion v Japonsku za druhé světové války a Hrdina Sovětského svazu.
Životopis náhled|Sorge (vlevo) a genetik Carl Correns v roce 1915
Mládí Narodil se v Sabunchi na předměstí Baku v carském Rusku (dnes Ázerbájdžán) jako nejmladší z devíti dětí německého inženýra Wilhelma Sorgeho († 1907), pracujícího pro ropnou společnost, a jeho ruské manželky Niny Semjonovny Kobělevy. Shodou okolností byl jeho prastrýc (často se mylně uvádí dědeček) Friedrich Adolf Sorge tajemníkem Karla Marxe.
První světová válka a poválečné období Když byly Richardovi tři roky, odjela jeho rodina z Ruska do Německa. V roce 1914 vstoupil do německé armády. Bojoval na západní frontě a vypracoval se až na desátníka. V březnu 1916 utrpěl těžké zranění, kdy mu šrapnel utrhl tři prsty a poranil obě nohy tak, že do konce života kulhal. Po vyléčení se stal marxistou.
V letech 1917 a 1918 studoval ekonomiku na univerzitách v Berlíně, Kielu a Hamburku. V roce 1919 se stal členem Komunistické strany Německa. Propagoval myšlenky komunismu ve Wuppertalu, Frankfurtu nad Mohanem a byl redaktorem stranických novin v Solingenu.
Sovětský špion V roce 1924 odjel do SSSR, kde pracoval v několika úřadech. V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu a stal se aktivním členem Kominterny. Po pádu Nikolaje Bucharina v roce 1929 byl přeložen k Rudé armádě, kde prodělal výcvik zpravodajského důstojníka. Na počátku následujícího roku se spolupracovníky zamířil do Šanghaje.
V roce 1933 vstoupil jako agent provokatér do NSDAP, odkud byl poté odvelen jako diplomat do Číny.
Na začátku druhé světové války se nechal zaměstnat v GRU a odešel do Japonska, aby do Moskvy odesílal zprávy o nepříteli. Získal i informace o přípravách operace Barbarossa a několikrát varoval Stalina. Od roku 1939 do doby odhalení odeslal spolu s radistou Maxem Clausenem celkem 141 zpráv. Nakonec však byl 18. října 1941 japonskou kontrarozvědkou odhalen a zatčen. náhled|vlevo|Richard Sorge na východoněmecké poštovní známce
Smrt Roku 1943 byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava byla uskutečněna 7. listopadu 1944 ve věznici Sugamo v 10.20. Jeho poslední slova byla: „Ať žije Komunistická strana Sovětského svazu! Ať žije Rudá armáda!“ Na provazu se dusil bezmála 20 minut.
Roku 1964 byl in memoriam vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Neslavný konec slavného Stalinova špiona Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, ukázky z depeší, kritické zhodnocení.
Kategorie:Němečtí komunisté Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Diplomaté Německa Kategorie:Sovětští diplomaté Kategorie:Sovětští špióni Kategorie:Členové KSSS Kategorie:GRU Kategorie:Rusové odsouzení k trestu smrti Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození 4. října Kategorie:Narození v Baku Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí 7. listopadu Kategorie:Popravení oběšením Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Muži Kategorie:Důstojníci GRU Kategorie:Absolventi Hamburská univerzity