Pokratický potok je pravostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje malé území na jižním úpatí Českého středohoří v okrese Litoměřice. Délka toku od pramene k ústí činí 7,2 km. Jedná se o vodní tok 2. řádu.
Popis toku Pokratický potok pramení při samém okraji Českého středohoří na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce přes 580 metrů nedaleko Nového Dvora. Východně od Lbína do něho přitéká několik pravostranných bezejmenných toků. Poté protéká mezi vsí Skalice a rekreačním střediskem Mentaurov stále na jih, směrem k chráněnému území Bílé stráně. Potok zde tvoří převážně opuka a čedič. Dnes v této části podél toku vede turisticky značená cesta hojně navštěvována výletníky z nedalekých Litoměřic. V 16. století se zde pokoušeli zdejší obyvatelé najít zlato, ale bez úspěchu. Od potoka směrem na Bílé stráně dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok Pokratického potoka, který zarůstá převážně jasanem a topolem osikou. Brzy na jaře roste v této části toku květena typická pro lužní les jako je jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, violka vonná a prvosenka jarní. Potok následně protéká Pokratickým rybníkem směrem k bývalé obci Pokratice, které jsou dnes součástí města Litoměřice a po níž potok získal svůj název. Zde v minulosti stávalo několik mlýnů, dnes již zaniklých a nebo využívaných k rekreačním účelům. Potok se zde dostává do zděného koryta vystavěného ve 30. letech 20. století poté, co způsobil značné povodňové škody v roce 1929. Tok dále protéká panelovým sídlištěm, poblíž železničního nádraží protéká pod rušnou křižovatkou s železničním přejezdem a o kus níže vtéká do tunelu a je veden pod starou části Litoměřic. Tunel jej dovede až k ústí, kde se stává nedaleko Střeleckého ostrovaMapa Střeleckého ostrova pravostranným přítokem Labe.
Mlýny Štampův mlýn – Pokratice Barokní mlýn v Litoměřicích – Jarošova, Litoměřice, kulturní památka
Ochrana přírody V celé své délce leží potok v CHKO České středohoří, ve svém středním toku, západně od vrcholu Bílé stráně, částečně zasahuje do národní přírodní památky Bílé stráně. Jeho tok jižně od Skalice až k Pokratickému rybníku pak protéká evropsky významnou lokalitou zapsanou pod kódem Natura CZ0424129 jako Bílé stráně u Litoměřic, chráněnou pro výskyt vstavačovitých rostlin jako střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) a pro výskyt motýla přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria).
Fotogalerie
Odkazy Reference
Související články Bílé stráně Pokratice CHKO České středohoří Povodí Labe
Externí odkazy
Tunel Pokratického potoka v Litoměřicích Regenerace pokratického sídliště
Kategorie:Potoky v Českém středohoří Kategorie:Potoky v okrese Litoměřice Kategorie:Přítoky Labe Kategorie:Vodní toky v CHKO České středohoří Kategorie:Hlinná Kategorie:Příroda v Litoměřicích Kategorie:Vodní stavby v okrese Litoměřice