Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), nazývaná též borůvka bažinná, brusnice vlochyně,SICHINGER, Martin. Poslední šumavská pastvina. 1. vyd. Praha : 65. pole, 2016. 323 s. (Tah; sv. 8). . Kapitola Mexičtí žoldáci, str. 114. Pozn. Autor zaměnil vlochyni bahenní za klikvu bahenní (Vaccinium oxycoccos L.) je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice (Vaccinium). Jako ostatní brusnice roste v kyselých, na živiny chudých půdách, zvláště v bažinách a rašeliništích v arktickém a chladných částech mírného pásma severní polokoule, dále k jihu se vyskytuje ve vyšších a horských polohách.
Alternativní jména Vlochyně bahenní se někdy nazývá borůvka bažinná, blinkavka,http://medicina.cz/clanky/4903/34/Vlochyne-bahenni-Boruvka-bazinna/ nebo nářečně raušinka.
Rozšíření a výskyt Rostlina pochází z chladných oblastí mírného pásma severní polokoule, z nízkých nadmořských výšek v Arktidě, Pobaltí a z vysokých nadmořských výšek jižně od Pyrenejí, Alp a Kavkazu v Evropě, z hor Mongolska, severní Číny, Korejského poloostrova a středního Japonska v Asii a ze Sierry Nevady v Kalifornii a Skalistých hor v Utahu v Severní Americe.Altervista Flora Italiana, Falso mirtillo, Vaccinium uliginosum L.
Roste na vlhkých kyselých půdách na vřesovištích, rašeliništích, v tundře a v podrostu jehličnatých lesů od hladiny moře v Arktidě až do nadmořské výšky 3 400 m na jihu areálu rozšíření.
Vlochyně bahenní dokáže přežít dlouhé a silné klimatické výkyvy.
Popis Vlochyně bahenní je keřík, 10 až 75 cm vysoký s hnědým dřevnatým stonkem. Na stonku rostou 3 až 30 mm dlouhé a 2 až 15 mm široké oválné zelené až modrozelené listy. Z bílých až narůžovělých, 4–6 mm dlouhých zvoncovitých květů na krátkých stopkách dozrávají v pozdním létě plody – 5–8 mm veliké, kulovité až soudkovité tmavěmodré bobule s bílou dužninou (šťáva nebarví), které chutnají sladce.
Jedovatost O jedovatosti plodů se diskutuje. Podle některých autorů je sice obecně tradována, nebyla však spolehlivě prokázána. Sibiřané ji běžně sbírají, pojídají a zpracovávají jako ovoce.http://www.severskelisty.cz/priroda/prir0060.php Případná jedovatost obecně není nijak silná a může se výrazně lišit podle stanoviště. Jako projevy intoxikace se uvádí psychomotorická excitace, zvracení, rozšíření zorniček a pocity závratě. Požití 300 g plodů vyvolalo u některých jedinců malátnost, závratě, pocit horka v hlavě, poruchy vidění a obtížné polykání, zatímco u jiných ani větší množství žádné příznaky nevyvolalo. Má se také za to, že zásadní podíl na jedovatosti nemá rostlina samotná, ale parazitická houba Sclerotina megalospora, která ji napadá.
Plody bývaly používány jako halucinogeny.VACCINIUM ULIGINOSUM L. – vlochyně (vlochyně bahenní), L. Hoskovec Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „…téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen) po větším požitém množství se podává aktivní uhlí nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže.“
Použití Jako okrasná rostlina se téměř nepoužívá, nicméně má barevně zajímavé podzimní zbarvení listů.
Reference
Externí odkazy
Biolib
Kategorie:Vřesovcovité Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra jihozápadu USA Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra severovýchodu USA