Klusiovité (Clusiaceae) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to dřeviny s jednoduchými, většinou vstřícnými listy a pravidelnými květy. Zahrnuje asi 600 druhů ve 14 rodech a je rozšířena v tropech celého světa. Nejznámější zástupci jsou klusie a garcínie. V současné taxonomii je tato čeleď oddělována od čeledi třezalkovité.
Popis Jednodomé nebo často dvoudomé dřeviny (keře, stromy nebo i epifyty či hemiepifyty) s jednoduchými celokrajnými, často kožovitými listy bez palistů. Listy jsou vstřícné nebo výjimečně střídavé. Kmeny roní při poranění nápadný žlutý, oranžový nebo bílý latex. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, v úžlabních nebo vrcholových květenstvích. Kalich je tvořen 2 až 8 plátky, koruna je ze 2 až 12 plátků. Tyčinky jsou volné nebo srostlé, mnohdy vyrůstají ve svazečcích, v počtu 4 až mnoho. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 12 (nebo až ze 21) plodolistů. Plodem je tobolka nebo bobule s několika až mnoha semeny.
Rozšíření Čeleď zahrnuje asi 600 druhů ve 14 rodech. Její zástupci se vyskytují v tropických lesích různých typů od nížin do hor. Největší rody jsou Clusia (300 až 400 druhů v tropické Americe) a Garcinia (asi 240 druhů především v tropech Starého světa). Druh Symphonia globulifera je jednou z hlavních složek bažinatých lesů v Amazonii.
Ekologické interakce Tyčinky a staminodia četných zástupců rodu klusie produkují pryskyřici, kterou sbírají včely na stavbu svých hnízd. Velké květy některých druhů produkující nektar jsou navštěvovány motýly, ptáky a dokonce i opicemi. Semena některých rodů (např. klusie) jsou šířena ptáky konzumujícími dužnatý míšek.
Taxonomie V minulosti byla čeleď kluziovité spojována s čeledí třezalkovité (Hypericaceae). Tato skupina byla také známa pod jménem Guttiferae. Na základě molekulárních výzkumů APG byla shledána parafyletickou a rozčleněna do 3 čeledí: klusiovité (Clusiaceae, 14 rodů), třezalkovité (Hypericaceae, 9 rodů) a Calophyllaceae (13 rodů).
Sesterskou skupinou čeledi klusiovité (Clusiaceae) je podle kladogramů APG čeleď Bonnetiaceae.
Zástupci garcínie (Garcinia) klusie (Clusia) pentadesma (Pentadesma) platonie (Platonia)
Význam Mnohé druhy rodů Garcinia, Moronobea a Platonia poskytují ovoce. Známý je např. mangostan, kulovité tmavé plody druhu Garcinia mangostana z jihovýchodní Asie. Plody obsahují sladkokyselý míšek. Dalším ovocem, pěstovaným především v Indii, je mundu, plody druhu Garcinia xanthochymus. Některé druhy, např. z rodu Platonia, poskytují také jedlá olejnatá semena. Ze semen afrických druhů rodu Allanblackia a Pentadesma se vyrábí tuk na vaření. Jihoameričtí indiáni používají latex z kmenů některých druhů např. ke spárování kánoí, jako žvýkačku, lep na ptáky apod. Druh Garcinia gummi-gutta se používá jako drastické projímadlo.
Klusie (např. Clusia rosea) jsou v tropech využívány pro nápadné květy jako okrasné rostliny.
Seznam rodů Allanblackia, Chrysochlamys, Clusia, Dystovomita, Garcinia, Lorostemon, Montrouziera, Moronobea, Pentadesma, Platonia, Symphonia, Thysanostemon, Tovomita
Odkazy
Reference
Literatura Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. . Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. . Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Timber Press, 1998. Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. . Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. . Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002.
Externí odkazy
Angiosperm Phylogeny The Families of Flowering Plants: Hypericaceae
Kategorie:Botanické čeledi Kategorie:Malpígiotvaré