Habří je malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se asi půl kilometru severozápadně od Řehlovic. Habří leží v katastrálním území Řehlovice o výměře 6,21 km².
Historie První písemná zmínka o Habří pochází z roku 1334. Vesnice patřila k panství hradu Kyšperk a po jeho zániku v první polovině šestnáctého století byla připojena k Chlumci, u kterého zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo třináct obydlených usedlostí, z nichž bylo šest selských. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela a část domů na západní straně návsi byla zbořena.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 177 obyvatel (z toho 86 mužů), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 159 Němců a jeden cizinec. Kromě dvaceti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 189 obyvatel: patnáct Čechoslováků a 174 Němců. Většina obyvatel (172 lidí) byla římskými katolíky, ale žili zde také tři evangelíci a čtrnáct lidí bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 155 158 155 162 187 177 189 105 98 91 58 39 33 46 77 Domy 29 30 30 30 32 32 34 30 19 26 21 24 25 26 29
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1964 bylo Habří osadou obce Lochočice, nejprve v okrese Ústí nad Labem, ale v roce 1950 v okrese Ústí nad Labem-okolí a od roku 1960 opět v okrese Ústí nad Labem. Od 14. června 1964 je částí obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem.
Pamětihodnosti thumb|Kaple Nejsvětější Trojice
Na návsi stojí památkově chráněná kaple Nejsvětější Trojice z roku 1738. Má obdélný půdorys s půlkruhovým kněžištěm a střechu krytou bobrovkami. Fasády jsou členěné toskánskými pilastry. V hlavním průčelí se nachází kamenný obloukový portál s klenákem zdobeným dvěma vystouplými zrcadly. V zrcadle nad portálem je reliéf latinského kříže. Ve štítu se nachází konchou zaklenutý výklenek, ve kterém bývala umístěna socha svatého Jana Nepomuckého. Ze štítu vybíhá hranolová zvonička z devatenáctého století, podepřená čtveřicí krakorců.
Z dochovaných staveb lidové architektury je cenný zejména dům čp. 4 se zděným přízemím, hrázděným patrem a zapuštěnou pavlačí. Původní charakter s jednoduchými fasádami si v roce 2002 uchovávaly domy čp. 3, 5, 19 a 20, zatímco další stavby byly pozměněny novodobými modernizacemi. U některých usedlostí stojí dochované stodoly postavené z čediče.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Chlumecké panství Kategorie:Kyšperské panství Kategorie:Řehlovice