Řepčice jsou vesnice, část obce Třebušín v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Třebušína. Řepčice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,76 km².
náhled|Panorama středu obce
Historie První písemná zmínka o Řepčicích pochází z roku 1407, kdy vesnice patřila k býčkovické komendě nebo k liběšickému panství. U něj je doložena ještě v roce 1549. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo 21 usedlostí, z nichž jedenáct bylo selských a dvě pusté. V sedmnáctém století byla vesnice rozdělena na dva díly. Menší patřil ke křešickému statku, zatímco větší k zahořanskému panství.
Ve druhé polovině dvacátého století poklesl počet obyvatel a vesnice získala především rekreační charakter. Ačkoliv bylo ve vsi postaveno několik nových domů, ráz svažité návsi s lichoběžníkovým půdorysem nebyl významně ovlivněn. Podél jejích delších stran se soustředila zástavba jednotlivých usedlostí, na které navazovala paprsčitá záhumenicová plužina.
Přírodní poměry náhled|Zemědělská stavení s vrchem Panna
Řepčice bývaly evropsky proslulou mineralogickou lokalitou, o níž se mimo jiné zajímal i Johann Wolfgang Goethe. V dnes již zaniklých malých tefritových lomech na jihozápadním okraji obce se nacházely až třicet centimetrů velké dutiny, vyplněné především klencovými krystaly minerálu chabazitu (Ca2Al4 Si8O24 · 12H2O). Vyskytovaly se zde i jiné minerály, například fakolit, dále aragonit, opál nebo kalcit.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Obyvatelé 268 222 242 226 210 200 203 102 129 66 63 44 56 56 77 Domy 42 42 44 46 47 47 41 34 19 19 16 19 24 27
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Řepčice samostatnou obcí v okrese Litoměřice. Od roku 1960 jsou částí obce Třebušín v okrese Litoměřice.
Pamětihodnosti náhled|Krystaly chabazitu v sodalitickém tefritu z Řepčic
Dominantou katastrálního území vsi je vrch Panna se skromnými pozůstatky stejnojmenného hradu. Kromě nej je památkově chráněna také usedlost čp. 12. Stojí na východním konci návsi. Obytný dům má zděné přízemí a roubené patro se zapuštěnou pavlačí. Štít je zakryt trojetážovou lomenicí s vyřezávanou balustrádou, čímž usedlost řadí mezi nejvýstavnější dřevěné domy Litoměřicka.
Mezi památky lidové architektury patří také dům čp. 17, jehož přední část je roubená a první patro stojí na vyřezávané podstávce. Původní hospodářské stavení v areálu usedlosti bylo přestavěno na rekreační chalupu. Roubené patro s pavlačí má také dům čp. 20 a dům če. 339 (dříve čp. 11). Další usedlosti jsou převážně zděné, byť dům čp. 16 má v zadní části hrázděnou komoru. Mezi dochované stavby patří některé hospodářské budovy, jako je stodola se sušárnovým polopatrem u domu čp. 12. náhled|Řepčice kaplička s bývalou požární zbrojnicí Trojici kulturních památek doplňuje litinový kříž s kamenným podstavcem a datací 1849.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Litoměřice Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří Kategorie:Mineralogické lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Třebušín