Kojetín ( je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi čtyři kilometry západně od Radonic. Kojetín leží v katastrálním území Kojetín u Radonic o rozloze 3,22 km².
Název Původní název vesnice zněl Kojetice a tvar Kojetín vznikl pravděpodobně chybou při zápisu. Název Kojetice je odvozen z osobního jména Kojata ve významu ves lidí Kojatových. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Kogeticz (1352), de Cogieticz (1394), in villa Cogetyn (1404), in villa Kogytin (1409), in Kogetinie (1447), Kogeticze (1543), Coyditzs (1634), Khajditz (1664) Koetitz (1787 a Kojetín nebo Kojetitz (1848).
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352 a je v ní zmiňován farní kostel. Vesnice tehdy patřila zemanům z Kojetína. Po roce 1411 ji však spolu s dalšími vesnicemi získal od krále Václava IV. Vlašek z Kladna, ale již o čtyři rok později se nacházela v držení Ojířů z Očedělic. V první polovině šestnáctého století Kojetín koupili Šlikové a připojili ho k vintířovskému panství. V roce 1654 zde podle berní ruly stálo osmnáct domů, ve kterých žilo pět sedláků a devět chalupníků. Zbylé čtyři domy byly obecní. Obyvatelé dohromady měli osm potahů, deset krav, dvanáct jalovic a šestnáct prasat.
Během druhé světové války sloužil dům čp. 6 jako zajatecký tábor pro 31 válečných zajatců z Francie.Valeš 2001, s. 21.
Přírodní poměry Severovýchodně od Kojetína, v místech s pomístním jménem Pískovna, se nachází jeden z ojedinělých trachytových výchozů v Doupovských horách. Zdejší kámen se používal jako stavební materiál.
Asi 700 metrů severozápadně od vesnice vyvěrá kyselý minerální pramen zmiňovaný již v roce 1785. Kyselka, která vyvěrá z málo vydatného zdroje, obsahuje 1580 mg·l−1 oxidu uhličitého a její celková mineralizace je 0,7 g·l−1.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 264 obyvatel (z toho 147 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 229 obyvatel: 228 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 257 298 283 283 241 264 229 100 75 72 44 20 26 32 37 Domy 49 49 54 54 53 52 50 25 17 11 19 16 16 14
Náboženský život Farní vsí zůstal Kojetín až do konce osmnáctého století, kdy byl přičleněn k radonické farnosti, u které setrval až do roku 2012. Od 1. ledna 2013 patří do římskokatolické farnosti v Mašťově.
Obecní správa Od roku 1850 byl Kojetín samostatnou obcí a patřily k němu místní části Ratiboř, Růžová a Vlkaň. V roce 1953 byl zahrnut mezi obce, které se stanou součástí Vojenského újezdu Hradiště. Zatímco osady Ratiboř a Růžová zcela zanikly, Kojetín a Vlkaň byly pouze z větší části vysídleny, zdemolovány a jako místní části připojeny k Radonicím.
Pamětihodnosti Ve vsi stával barokní kostel svatého Bartoloměje z roku 1747. Byl zlikvidován armádou v roce 1969. Na okraji vesnice se u cesty k zaniklé Ratiboři nachází smírčí kříž a u domu čp. 55 podstavec kříže z roku 1847.
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost – děkanství Radonice Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Doupovských horách Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Radonice (okres Chomutov)