Seč je malá vesnice, část obce Lipová v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Lipové. Seč leží v katastrálním území Seč u Lipové o rozloze 3,22 km².
Název Jméno vesnice je totožné se starým obecným sěč (ženského rodu) – "vysekané místo, mýtina".
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1707.
Vůbec prvním učitelem v obci byl místní švec Martin Burget, který děti učily číst a psát u sebe doma již mezi lety 1793-1829. Školní budova byla v Seči postavena v letech 1863-1864 vlastním nákladem obce. Ve školním roce 1934/1935 do ní chodilo 47 žáků, poslední školní rok byl 1966/1967, kdy byla ve škole jedna vyučující a 12 žáků.
V první světové válce padli dva občané, tři zemřeli a šest jich bylo prohlášeno nezvěstnými. Na jejich počest byl u kapličky postaven památník.
V roce 1921 stálo v Seči 44 domů, ve kterých žilo 266 obyvatel.
Podle sčítání z konce roku 1930 bylo v obci 256 obyvatel a 9 cizinců, z toho 122 mužů a 134 žen, kteří žili ve 45 obytných domech.
Od konce šedesátých let probíhala na území vesnice rozsáhlá chatová výstavba. K roku 1970 jich v jejím okolí stálo již 43.
K roku 1970 žilo ve vesnici 165 osob, z toho 71 mužů a 94 žen. Ve vesnici se nacházelo 55 domů, ale 10 z nich bylo trvale neobývaných či určených k demolici.
Přírodní poměry Pod vesnicí protéká říčka Okluka, jak se nazývá vrchní tok řeky Hloučely. Na katastru vesnice se stáčí z původně severního směru na jižní, čímž obepíná hřeben zvaný Kozí hřbet.
Středem vesnice protékal potok, který byl však sveden do potrubí, jenž v současnosti zásobuje požární nádrž. Ta byla vybagrována a obezděna roku 1969 a následně vyspravena a proti prosakování zabezpečena v polovině osmdesátých let.
Obyvatelstvo
Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1876 byla Seč osadou obce Lipová v okrese Boskovice. V letech 1876–1960 byla samostatnou obcí v okrese Prostějov. Od 1. července 1960 je opět částí obce Lipová v okrese Prostějov.
Doprava Na začátku 20. století se občané dopravovali do Prostějova vlakem na Stražisko, kam docházeli pěšky. První autobusové spojení začalo jezdit roku 1926 a to v intervalo třikrát týdně na trase Prostějov – Horní Štěpánov. V zimě tohoto roku došlo k přerušení tohoto spoje z důvodu nefunkčnosti autobusu, ovšem již další rok je zavedena pravidelná autobusová linka Prostějov – Protivanov.
Občanská vybavenost Rozhlas byl v obci uveden do provozu až v roce 1958, do té doby byly novinky v obci vyhlašovány jako poslední v okrese pomocí obecního bubnu.
Kanalizace se ve vesnici budovala v rámci akcí Z mezi léty 1965–1967.
V roce 1926 byly v obci dva hostince, dolní v č.p. 35 a horní č.p. 10, v němž se nacházel sál, ve kterém se promítaly filmy a hrálo divadlo. Horní hostinec byl znárodněn roku 1962 a byla do něj umístěna prodejna smíšeného zboží, pro kterou byla později postavena samostatná budova v sousedství. Dolní hostinec byl po roce 1990 obnoven, ale v roce 2017 již svoji funkci neplní a vesnice je tak bez pohostinství.
Zemědělství Ustanovující schůze k založení JZD proběhla v obci až 27. března 1959, hospodařit v družstvu III. typu se začalo 6. července 1959, ke sloučení do jednoho celku spadajícího pod Lipovou došlo roku 1961.
Pamětihodnosti Uprostřed vesnice stojí kaple svatého Martina. Ta byla postavena v druhé polovině 19. století. V říjnu 1917 z ní byl pro potřeby Rakousko-Uherského vojska odebrán zvon. Památkově chráněná je od 3. května 1958.
Fotogalerie
Panorama
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Lipová (okres Prostějov)