Sady (do roku 1952 nazývané Derfle,SRP, Jan. Podrobná mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského. Díl List 8. G-10. Kroměříž - Holešov - Uh. Hradiště. Praha: Jos. R. Vilímek, 1890-1918, s. 1. Dostupné také z: https://kramerius.cuni.cz/uk/uuid/uuid:4f74c6b0-7ec6-11ec-ab53-fa163e4ea95f. ) jsou část města Uherské Hradiště v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od centra Uherského Hradiště. První písemná zmínka pochází z června roku 1497, kdy patřily ke kostelu v Kunovicích.První zmínka o obci Sady (Derfle) Patrně dnešní sadský kostel Narození Panny Marie se však připomíná již roku 1247,Zmínka o kapli Panny Marie, ležící na vrchu proti Kunovicím v roce 2004 v něm byly při restauračním průzkumu objeveny fresky ze 14. století. Součástí Uherského Hradiště byly Sady v letech 1943–1945, 1948–1954 a naposledy byly k městu připojeny roku 1960. Sady jsou sídlem prastaré římskokatolické farnosti.

Sady jsou také název katastrálního území o rozloze 1,79 km². Místní část Sady leží i v katastrálním území Uherské Hradiště o výměře 2,93 km².

Název Původní jméno vesnice, doložené ze 14. století, bylo Langzeile – "Dlouhá řada". Od 16. století psané záznamy ukazují české Derfle, které vzniklo hláskovou úpravou z německého Dörf(e)l – "vesnička" užívaného v němčině do 20. století. Po druhé světové válce usilovala obec o změnu pojmenování Derfle. Po zamítnutí návrhů jako jsou Dívkov, Děvín, Stalinov či Mariánské údolí, bylo 5. dubna 1950 vybráno nové pojmenování Sady podle jedné z místních tratí, které bylo oficiálně potvrzeno v roce 1952.Přejmenování Derfle na Sady

Historie Farní kronika farnosti Derfle uvádí, že první zaručené zprávy o Derfli máme teprve z XIII. století. Tehdy byla i s obcí Vésky součástí obce Dlouhá Ves – tvořena z více částí (tzv. "kul") patřila rytíři Boreši z Riesenburka. Boreš z Riesenburka roku 1258 usadil v části obce Dlouhá Ves (která byla blíže Uherskému Hradišti) německé osadníky. Následně byla i tato část Dlouhé Vsi nazvána německy – Dörfel ("vesnička"). Dle slov farní kroniky – německé obyvatelstvo postupně vymizelo a zůstalo jen německé pojmenování ryze české obce.

Ve své historii zažily Sady (Derfle), vzhledem ke své blízkosti k městu Uherské Hradiště, mnoho krušných časů. Například roku 1278 po pádu Přemysla Otakara II., ale i během opakovaných vpádů Uherských vojáků v letech 1304, 1315, 1334 a 1401.

Derfle nějaký čas patřila také Velehradskému opatu, počátkem XIV. století panskému rodu – olomouckému biskupu Janovi VII., synu Krále Václava II., který ji přenechal roku 1341 Štěpánu z Kunovic. Roku 1366 byla Derfla držena Frankem z Kunovic, jako léno markraběte Jana. Roku 1370 Frank umírá a zanechává sirotky Jodoka a Sigmunda. Poručíkem těchto sirotků se stává Benedikt z Kravař a Strážnice, který roku 1376 prodává statek Kunovský i s Derflí Olomouckému zemskému soudci Jaroslavovi z Langenberka.

Za husitských válek plenili okolí Uherského Hradiště (včetně Derfle) husitští vůdcové kněz Bedřich ze Strážnice a Tomáš z Vizovic.

Roku 1437 byl majitelem Derfle Ctibor Artléb z Ostroha a Kunovic. Následně, roku 1460 Hynek z Kunovic.

Roku 1496 byla Janem z Kunovic Derfle i s farou prodána Mikuláši z Klokoče. Ten ve své poslední vůli vše odkazuje Janu Bohuslavu ze Zvole a toto dědictví je roku 1511 potvrzeno králem Vladislavem.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Sady samostatnou obcí v okrese Uherské Hradiště. Od 1. července 1960 jsou částí města Uherské Hradiště v okrese Uherské Hradiště.

Doprava Sady obsluhuje Městská autobusová doprava v Uherském Hradišti.

Na hranici katastru leží železniční stanice Kunovice ležící v místě styku Vlárské dráhy (z Brna přes Veselí nad Moravou na Slovensko) s místní spojkou vedoucí přes Uherské Hradiště do Starého Města u Uherského Hradiště.

Archeologická lokalita

V místní polní trati Špitálky, v místě archeology zvaném „Sadská výšina“ a od roku 2013 pojmenovaném „Výšina sv. Metoděje“, byly v letech 1959–1963 Vilémem Hrubým odkryty základy kostela z přelomu 8. a 9. století, který spolu s přiléhajícími menšími stavbami utvářel neopevněný dvorec církevně–mocenského charakteru. V místě bylo také odhaleno rozsáhlé pohřebiště z 9. až 12. století. Lokalita bývá označována za centrum rané křesťanské vzdělanosti a spojována s působením věrozvěsta a moravského biskupa Metoděje. Jeho domnělý hrob se však nalezl prázdný.

Počátkem sedmdesátých let 20. století zaznamenaly výkopové práce vedené Kristinou Marešovou na opačném svahu výšiny v poloze Sady – Horní Kotvice, osídlené již v první polovině 8. století, pestré nálezy artefaktů, dílenské objekty a železářské pece. Mohlo jít o hospodářské zázemí dvorce, bezprostředně však již zřejmě ke staroměstské aglomeraci nepřináležející.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Neoficiální webové stránky Sadů Místní komise Sady Sady. Tudy kráčela velkomoravská historie

Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Uherského Hradiště