Vojnice jsou malá vesnice, část obce Volenice v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jihozápadně od Volenic. Vesnicí protéká Vojnický potok. Je zde evidováno 34 adres. V roce 2011 zde trvale žilo čtrnáct obyvatel.

Vojnice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,35 km². Vojnice s ostatními částmi obce Volenice územně nesouvisejí; oddělují je katastrální území Krejnice a Škůdra.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384, kdy byla majetkem řádu johanitů ze Strakonic.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 Vojnice byly samostatnou obcí v okrese Strakonice. V letech 1961–1973 byly částí obce Krejnice v okrese Strakonice. Od 1. ledna 1974 jsou částí obce Volenice v okrese Strakonice. Poté se Krejnice opět osamostatnily, ale Vojnice již zůstaly součástí Volenic.

Pamětihodnosti náhled|Zámek Kostel Navštívení Panny Marie s kaplí svatého Martina stojí na návrší severně od vesnice. Je to trojlodní, zevně raně barokní stavba s polygonálním presbytářem, podle nápisu s letopočtem na klenbě byla postavena roku 1687, s kaplí po jižní straně a předsíní na severní straně. Hlavní oltář je portálový, s novodobým obrazem Navštívení Panny Marie, barokní obraz je přesunut na severní stranu presbytáře. Další postranní oltář je také barokní, z roku 1721, zasvěcený svaté Barboře, s obrauem svatého Dominika v nástavci. Výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého se sochou světce z první poloviny 19. století Vojnický zámek je původem tvrz, na které se roku 1413 připomíná Petr z Ojnic, od roku 1507 ji držel Jindřich Sádlo z Kladrubce. Jeho potomku Václavu Sádlovi byla roku 1520 tvrz vypálena z trestu za spojenectví s bandou lupičů Zdeňka Malovce. Jindřich Sádlo tvrz opravil a spolu s vesnicí a dvorem roku 1543 prodal Adamovi Kocovi z Dobrše. Ten zboží připojil ke svému statku Ohrazenice. Po roce 1600 tento statek koupil Jan Kašpar Vojslav Branišovský z Branišova (†1663). Jeho potomek Václav Markvart Vojslav stavbu rozšířil na zámek a roku 1687 dal postavit barokní kostel. Jeho syn Václav Markvart z Branišova byl roku 1698 zavražděn svými poddanými na cestě blízko Práchně. Následujícím majitelem byl Bernard Deym ze Stříteže, který prodal panství ovdovělé Markétě z Běšin, rozené Varlejchové z Bubna. Pro nedoplatek se zboží dostalo do dražby, v níž je koupila kněžna Marie Karolína Löwenstein-Wertheim, která roku 1796 celé panství postoupila svému synovi z prvního manželství Janu Bernardu z Rummerskirchu. Ten roku 1802 zámek prodal Kryštofovi a Žofii Villanyům. Dále se majitelé zámku střídali, až jej koupil technický ředitel Škodových závodů Franz Wellner (1840-1921)František KUBů: Vojnický zámek nabízel průmyslníkovi útočiště, in: Mladá fronta Dnes, jihočeské vydání, č. 11/70, 23.03.2000, příloha Jižní Čechy Dnes, s. 4.. Dal stavbu opravit do dochované stylové podoby a upravit přilehlý park. Zámek zůstal v soukromém vlastnictví potomků rodiny. Zámek je jednopatrová dvoukřídlá budova se sedlovou střechou. Západní křídlo je ve zdivu dochováno z tvrze, zejména arkády a klenutý sál v jižním traktu přízemí. Arkády prvního patra byly zazděny. náhled|Výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého

Odkazy Reference

Literatura

Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech, díl IV., T-Ž, Academia Praha 1982, s. 254.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Strakonice Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Volenice (okres Strakonice)