František Michálek Bartoš (5. dubna 1889, Rychnov nad Kněžnou – 12. května 1972, PrahaZáznam o úmrtí a pohřbu, Obvodní úřad Praha 4, kniha úmrtí Praha 4, svazek Ú 40. ročník 1972, folio 119, pořadové číslo 842. ), byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějinFORST, Vladimír a kol., Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 1 (A–G). Vyd. 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1985, strana 144. na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy (USA), Royal Historical Society (Velká Británie)Slovník českých filozofů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 696 s. ., viz str. 23..
Život Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš (Michálková bylo jméno jeho manželky za svobodna, které přijal později) v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost („kočičinu") židovskému obchodníkovi.
V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal.
Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis–historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václava Novotného; později také ve Freiburgu u Heinricha Finkeho. V roce 1912 obhájil v Praze doktorskou práci K počátkům Petra ChelčickéhoFORST, Vladimír a kol., Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 1 (A–G). Vyd. 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1985, strana 144. (PhDr.). Mezi lety 1914–1917 pracoval jako asistent v knihovně Národního muzea. Hned po převratu v roce 1918 vystoupil z katolické církve a počátkem roku 1919 byl přijat do Českobratrské církve evangelické.
V letech 1915–1931 učil v Praze na střední škole (zkušební rok před tím v Turnově). Již v roce 1922 se habilitoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, kde byl roku 1931 jmenován mimořádným a v roce 1937 řádným profesorem českých dějin. Po rozdělení fakulty na Husovu a Komenského (1950) působil na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě, a to až do roku 1960, kdy odešel do důchodu. V roce 1956 mu Československá akademie věd propůjčila vědeckou hodnost doktora historických věd (DrSc.).
Politicky byl F. M. Bartoš původně organizován v Československé sociální demokracii. Po jejím sloučení s KSČ podepsal v červnu 1948 přihlášku do komunistické strany. Z KSČ vystoupil v roce 1950.
V roce 1968 mu Československá akademie věd udělila zlatou oborovou plaketu F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách.
Zemřel 12. května 1972 v Praze.
Dílo Bartoš se věnoval se především bádání o reformaci a husitském hnutí, ve kterém navazoval na dějinné koncepce Františka Palackého a T. G. Masaryka. Ostře se střetával s pojetím českých dějin u Josefa Pekaře, vůči kterému hájil husitství jako jeden z duchovních i mravních vrcholů českých dějin. Z předhusitského období ho zaujala otázka staročeského překladu bible, satiry Hradeckého rukopisu a z pozdějšího období se věnoval především Josefu Dobrovskému a problematice Rukopisů. Vyvrcholením Bartošova díla jsou 3 monografie, které byly zařazeny do prestižní Laichterovy edice České dějinyProjekt České dějiny vydavateľstva Jan Laichter – dostupné online (jako díl II., svazek 6., 7. a 8.): Čechy v době Husově 1378 – 1415 (1947), Husitská revoluce I. Doba Žižkova 1415 – 1426 (1965) a Husitská revoluce II. Vláda bratrstev a její pád 1426 – 1437 (1966).KUTNAR, František a MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. přeprac., rozš. vyd. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 1997, 1065 s. . [Viz str. 713 – 714.]
Výběrová bibliografie Světec temna (1921) Jan Žižka z Trocnova (1924) Do čtyř pražských artikulů (1925) Literární činnost M. Jakoubka ze Stříbra (1925) Z Husových a Žižkových časů (1925) Soupis rukopisů Národního musea (2 sv. 1926–1927) Literární činnost J. Rokycany, J. Příbrama a P. Payna (1928) Husitství a cizina (1931) Manifest města Prahy z doby husitské (1932) Lipany (1934) Prokop Veliký (1934) O Husa a o Husovi (1935) Rukopisy (1936) Listy profesoru F. Marešovi o RKZ (1937) Co víme o Husovi nového (1939) O kalich (1939) Knihy a osudy (1939) Obrázky z našich dějin (1940) Poslední Lucemburkové v Čechách (1940) Několik postav z českých dějin (1941) Bojovníci a mučedníci (1946) České dějiny II/6. Čechy v době Husově 1378 – 1415. Praha: J. Laichter, 1947, 515 s. Literární činnost M. Jana Husi (1948) Kdo je František Palacký (1948) Knihy a zápasy (1948) Světci a kacíři (1949) Přehled předhusitských postil (1950) Nový falešný a přece pravý Komenský (1950) Postila pražského husity z doby revoluce (1951) Nový sborník spisů Chelčického a jiná husistika v Pešti (1951) Z dějin kaple Betlemské (1951) Hus a česká bohoslužba (1952) Nová postila M. Jana Rokycany (1952) Jakoubkova Betlémská postila z prvního roku revoluce 1419–20 (1952) Dobrovského pojetí husitství a reformace (1954) Petr Chelčický (1958) České dějiny II/7. Husitská revoluce I. Doba Žižkova 1415 – 1426. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965, 236 s. České dějiny II/8. Husitská revoluce II. Vláda bratrstev a její pád 1426 – 1437. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1966, 263 s. Vzpomínky husitského pracovníka (1970)Podrobnější soupis prací F. M. Bartoše je k dispozici na webu Evangelické teologické fakulty: ''' Samostatné publikace a autorská spoluúčast : dostupné online Články z let 1914 – 1978 : dostupné online Recense a zprávy : dostupné online
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
HRDLIČKA, Jaroslav. Historik František Michálek Bartoš. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v nakladatelství L. Marek, 2023, 432 s. ISBN 978-80-88380-13-9. HRDLIČKA, Jaroslav. Životem a dílem historika Františka Michálka Bartoše. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v nakladatelství L. Marek, 2015, 133 s. ISBN 978-80-87127-73-5.
FORST, Vladimír a kol., Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce''. Svazek 1 (A–G). Vyd. 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1985, 900 s. [Heslo „F. M. Bartoš" je na str. 143–146.]
Externí odkazy
František Michálek Bartoš v souborném katalogu Akademie věd ČR F. M. Bartoš ve Slovníku českých filosofů Medailon na stránkách ETF UK
Kategorie:Čeští profesoři historie Kategorie:Čeští medievalisté Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Pedagogové na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Osobnosti Českobratrské církve evangelické Kategorie:Historikové z Rychnova nad Kněžnou Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Narození v roce 1889 Kategorie:Narození 5. dubna Kategorie:Narození v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži