Marek Hrubec (* 26. prosince 1968)Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 12. 11. 2021] je český filosof a sociální vědec, zaměřuje se na sociální a politickou filosofií, globální studia a kritickou teorii společnosti a politiky. Teritoriálně se v rámci globálních studií věnuje především makroregionům, v poslední době hlavně Latinské Americe, Číně a východní Africe. Je aktivní také v rámci občanské společnosti, veřejnosti a sociálních hnutí v České republice a zahraničí.

Studium Vystudoval filosofii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Mgr. 1996). Doktorské studium filosofie i rigorózní řízení absolvoval na téže univerzitě v roce 2001. Během studií absolvoval stipendijní pobyty v USA a ve Velké Británii včetně Oxfordské univerzity.

Věda

Vědecký výzkum Kritická sociální věda

Zaměřuje se na globální studia, politickou a sociální filosofii a na politologickou a sociologickou teorii. Zkoumá vzorce uznání různých sociálních skupin a provádí kritickou analýzu sociální, ekonomické, politické a kulturní nespravedlnosti. Rozvíjí normativní koncepce sociálního a politického uspořádání a studuje vztahy mezi kulturami a globální civilizací. Ve své teorii předložil komplexní sociální a politickou koncepci, v níž propojil spravedlnost v lo­kál­ním a národním rámci se spravedlností v me­zinárodních a globálních interakcích. Je formulována především v jeho knize Od zneuznání ke spravedlnosti (Filosofia 2011), jejíž podtitul upřesňuje, že tato teorie spravedlnosti je pojata jako kritická teorie globální společnosti a politiky. Metodologicky je založena na trichotomii kritika, vysvětlení, normativita, jež je základním principem výkladu: vyjadřuje argumentační dynamiku úsilí o spravedlnost, které postupuje od kritiky negativních momentů společenské reality přes vysvětlení pozitivních fragmentů reality až k rozvinutí těchto fragmentů v normativním pojetí společnosti v globálního spravedlnosti. V návaznosti na tuto svoji kritickou intersubjektivní teorii se M. Hrubec věnoval výzkumu se svým vědeckým týmem například v knize Towards a New Research Era: Global Comparison of Research Distortions (Brill 2023), jež vyšla také v českém a slovenském jazyce (Sl. spisovatel 2023). Publikace analyzuje komerční, byrokratickou a ideologickou deformaci humanitních a sociálních věd a formuluje alternativní, kritický a participační přistup k poznání společnosti. Rozbor zde komparativně mapuje střední Evropu, západní Evropu a USA, Afriku, Latinskou Ameriku, Rusko, Čínu a Indii.

Makroregiony světa

V dalších výzkumných projektech, které vedl, M. Hrubec se spolupracovníky analyzuje jednotlivé makroregiony světa. V knize Africa in a Multilateral World. Afropolitan Dilemmas (Routledge 2022) zkoumá chronologickou a teritoriální analýzu filosofického a společenskovědního výzkumu se záměrem formulovat koncept politické a ekonomické organizace v Africe vzhledem k různým makroregionům v globálních interakcích, viz také Africká filosofie společnosti: vývojová perspektiva (Filosofia 2022). Číně se Hrubec věnuje v knize Global China (Foreign Languages Press 2021) a v Čína a její partneři: Interakce v Eurasii (Veda 2021). Publikace se věnují především vztahům mezi Čínou a Evropou. Dvě knihy vydal společně se spolupracovníky z Latinské Ameriky, konkrétně z brazilské univerzity PUCRS Porto Alegre: From Social to Cyber Justice: Critical Views on Justice, Law, and Ethics (2018) a dále knihu Justice and Recognition (2015). Na islámský svět, konkrétně na interkulturní dialog s Íránem, se zaměřil v Between Islam and the West (Filosofia 2009). Již dříve analyzoval evropská dilemata, například v Spor o Evropu: postdemokracie, nebo predemokracie? (Filosofia 2004).

Kultury, civilizace, systémy

Celkovým rámcem vztahu mezi jednotlivými kulturami a civilizacemi se zabýval v publikaci Interkulturní dialog o lidských právech: západní, islámské a konfuciánské perspektivy (Filosofia 2008). Transformačnímu a revolučnímu vývoji celých systémů v řadě zemí se věnoval v knize Social Transformations and Revolutions (Edinburgh University Press 2016, česky a slovensky 2014) a ambivalentnímu společenskému vývoji v návaznosti na Beckovu kritickou teorii pak v publikaci Riziková společnost a globální ohrožení (Sociologické nakladatelství Slon (2017). Výzkum demokracie v globální době publikoval v knihách Globální spravedlnost a demokracie a Demokracie, veřejnost a občanská společnost (obě Filosofia 2004).

Sociální spravedlnost

Marek Hrubec se věnuje různým dimenzím sociální spravedlnosti, například editoval publikaci Sociální kritika v éře globalizace: odstraňování sociálně-ekonomických nerovností a konfliktů (Filosofia 2008). Dlouhodobě se s M. Brabcem zabývá sociálním a občanským tématem nepodmíněného základního příjmu, viz Basic Income in the World: Arguments, Experiments, History (Epocha, 2020, 2022; anglicky i česky) a předtím knihu, jež nabízí polemiku o základním příjmu s více směry politické filosofie, Všeobecný základní příjem: právo na lenost, nebo na přežití? (Filosofia 2007)..

Časopisy Tématům svého výzkumu v oblasti teorie společnosti a politiky, především s orientací na globální témata, se věnuje také jako člen redakčních rad časopisů Filosofický časopis (Česko), Human Affairs (Německo, Slovensko), Civitas (Brazílie), Journal of Migration and Global Studies (Nigérie) a Philosophica Critica (Slovensko).

Instituce Od roku 2001 vedl Oddělení morální a politické filosofie, v roce 2006 založil Centrum globálních studií na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v Praze, které vedl do roku 2021. V letech 2014 a 2015 byl zakládajícím rektorem East Africa Star University, která poskytuje vzdělání studentům z post-konfliktních a konfliktních zemí subsaharské Afriky, především z východní Afriky (univerzita je umístěna na hranicích Burundi, Rwandy a Konga). Je členem Global Studies Association, International Political Science Association a dalších vědeckých organizací. Je také členem European Academy of Sciences and Arts. V rámci aktivit UNESCO se zaměřuje na vědeckou diplomacii.

Pedagogická činnost a konference Od roku 2006 do pandemie v roce 2020 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze, zaměřoval se především na sociální a politickou filosofii, politickou sociologii a globální studia střídavě na Katedře sociologie a na Ústavu politologie Filozofické fakulty. Přednášel a realizoval výzkum také na mnoha univerzitách v zahraničí: v EU, USA, Číně, Brazílii, Rusku, Indii, Indonésii, Kazachstánu, Jižní Koreji, Chile, Uruguayi, Íránu, Palestině, Etiopii, Nigérii, Burundi, Rwandě, na Kubě a dalších zemích. Od roku 2001 organizuje pravidelné konference a semináře, především na témata globálních studiích a sociální filosofie.

Občanská společnost a politická veřejnost Podílí se na aktivitách občanské společnosti a poskytuje poradenskou činnost politikům.

Mediální kauza Zpravodajský portál Aktuálně.cz zveřejnil informace o údajné nevhodnosti publikování audio-rozhovorů Hrubcových spolupracovníků v Literárních novinách a o členství Hrubce v mezinárodní vědecké radě budapešťského China-CEE Institute, který spolupracuje s Čínskou akademií sociálních věd, a proto je údajně podezřelá ze špionáže. Následně se doložilo, že čeští vědci nemusejí být problematizováni za prostředkovanou spolupráci s Čínskou akademií, protože s ní mají přímou oficiální spolupráci prostřednictvím smluv pro společnou realizaci projektů, podobně jako řada jiných institucí v EU, USA apod.Partnerské organizace. Internetová stránka Věda a výzkum [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. Předmětem sporu se staly také Hrubcovy popularizační články, které ale jeho zastánci doložili jako stanoviska v souladu se světovými vědci, včetně nositele Nobelovy ceny, a OSN.VESELÝ, Daniel. Kdo určuje, kde končí akademická svoboda a začíná politický postoj? Britské listy 10. 12. 2021 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.Olga Lomová, Český vědec ve službách Komunistické strany Číny, Deník Referendum, 15.11.2021

V reakci na kauzu vedení Filosofického ústavu rozhodlo o odvolání Hrubce z pozice ředitele Centra globálních studií.Návazné oficiální stanovisko vedení Filosofického ústavu AV ČR k informacím zveřejněným v článku serveru aktualne.cz. Internetové stránky FLÚ AV ČR. [cit. 12. 11. 2021] Případem se pak rovněž zabývala Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR. Z jejího stanoviska vyplývá, že Marek Hrubec minimálně jednou významně porušil Etický kodex AV ČR, když jako editor knihy Global China: Opening Up and the Belt and Road InitiativeHRUBEC, Marek (ed.) Global China: Opening Up and the Belt and Road Initiative. Beijing: Foreign Languages Press, 2021. dostatečně neinformoval autory o podmínkách vydání publikace, svévolně upravoval jejich texty či nezabránil jejich úpravám, a některé dohodnuté studie do knihy nezařadil.Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR k Podnětu vedení Filozofického ústavu AV ČR k prošetření některých vědeckých aktivit doc. PhDr. Marka Hrubce, Ph.D . Internetové stránky Akademie věd ČR [cit. 2023-10-05]. Právní zástupce M. Hrubce řeší manipulativní a nepravdivé informace publikované v médiích a jejich důsledky, Hrubec se odvolává na Listinu základních práv a svobod (čl. 15 odst. 2 o svobodě bádání a čl. 17 odst. 1 o svobodě projevu).Listina základních práv a svobod. Zakony.centrum.cz [online].16. 12. 1992 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. Během mediální kauzy se vzedmula vlna na podporu Marka Hrubce prostřednictvím dopisů od významných vědců z Česka a dalších zemí Evropy, Ameriky a Asie; některé dopisy osobností ze Slovenska byly i publikovány.DINUŠ, Peter; HOHOŠ, Ladislav. Podpora slobody bádania v Akadémii vied ČR. Slovo [online] 5. 11. 2021 [cit. 16. 11. 2021] Dostupné online. VIŠŇOVSKÝ, Emil. Mediálne verzus akademické praktiky. Argument 15. 11. 2021 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.https://www.literarky.cz/civilizace/2144-otevreny-dopis-predsedkyni-akademii-ved-cr-prof-rndr-eve-zazimalove-csc https://www.literarky.cz/civilizace/2373-vytvarime-opet-vedecke-disidenty Ve sporu zazněly ještě další teze, které jsou však neprokázané a zdrojově nedoložitelné.

Vybraná díla - knihy Marek Hrubec, Emil Višňovský, eds. (2023; anglické vydání). Towards a New Research Era. Global Comparison of Research Distortions Marek Hrubec, Emil Višňovský, eds. (2023; české vydání). K nové vědecké epoše. Globální srovnání deformací vědy Jan Svoboda, Marek Hrubec, Albert Kasanda (2022). Africká filosofie společnosti Marek Hrubec, Albert Kasanda, eds. (2021). Africa in a Multilateral World. Afropolitan Dilemmas Marek Hrubec et al. (2021). Global China. Opening Up and the Belt and Road Initiative (publikováno také v čínském jazyce) Marek Hrubec, Emil Voráček,a kol. (2021). Čína a její partneři. Interakce v Eurasii Marek Hrubec, Martin Kopecký, eds. (2021). Nová vědecká éra? Od byrokratické komerce ke kreativitě ve veřejném zájmu Marek Hrubec, Martin Brabec, Markéta Minářová (2021, 2022; anglické vydání). Basic Income in the World. Arguments, Experiments, History Marek Hrubec, Martin Brabec, Markéta Minářová (2021, 2022; české vydání). Základní příjem pro všechny: argumenty, experimenty, dějiny Nythamar de Oliveira, Marek Hrubec, Emil Sobottka, eds. (2018). From Social to Cyber Justice. Critical Views on Justice, Law, and Ethics Marek Hrubec, Oleg Suša, eds. (2017). Riziková společnost a globální ohrožení Marek Hrubec, Johann A. Arnason, eds. (2016). Social Transformations and Revolutions Marek Hrubec, Nythamar de Oliveira, Emil Sobottka, Giovani Saavedra, eds. (2015). Justice and Recognition Marek Hrubec, Ladislav Hohoš, Peter Dinuš a kol. (2014). Revoluce nebo transformace? Marek Hrubec a kol. (2013). Kritická teorie společnosti. Český kontext Marek Hrubec a kol. (2012). Etika sociálních konfliktů Marek Hrubec (2011). Od zneuznání ke spravedlnosti. Kritická teorie globální společnosti a politiky Marek Hrubec, Miroslav Pauza, Josef Zumr a kol. (2011). Myslitel Karel Kosík