náhled|upright=1.6|Druhy vlády; prezidentské republiky jsou znázorněny Prezidentská republika je forma vlády, ve které hlava vlády, typicky s titulem prezidenta, vede výkonnou moc, která je zcela oddělená od zákonodárné moci a soudní moci. Prezident je současně hlavou státu i vlády. V prezidentské republice je hlava vlády přímo nebo nepřímo volena skupinou občanů a není odpovědná zákonodárnému sboru a zákonodárný sbor nemůže odvolat prezidenta s výjimkou mimořádných případů. Prezidentský systém kontrastuje s parlamentním systémem, kde se hlava vlády dostává k moci získáním důvěry voleného zákonodárného sboru. Existují také hybridní systémy, jako je poloprezidentská republika například bývalá Výmarská republika a Francie. Hlava státu parlamentní republiky má většinou ceremoniální roli a je rovněž nazývána prezidentem. Diktátor nebo vůdce státu jedné strany, ať už je volen či nikoli, je také často nazýván prezidentem.
Charakteristika Základním principem prezidentské republiky je princip oddělení jednotlivých mocí a systém brzd a protivah, které mají zabránit možným autoritářských tendencím. Předpokladem prezidentské republiky je, že moc výkonná, zákonodárná i soudní je od sebe ústavou naprosto oddělena a vzájemně ovlivňována a korigována.
Zatímco parlamentní forma vlády se objevuje i v monarchiích například ve Spojeném království, které je modelovým příkladem, prezidentská forma vlády je slučitelná výhradně s republikou.ŘÍCHOVÁ, Blanka. Úvod do současné politologie: [srovnávací analýza demokratických politických systémů]. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012. , strana 59. Oproti parlamentnímu systému má prezident více pravomocí. Podle politologa Juana J. Linze může prezidentský systém vést k větší politické nestabilitě a k tendenci směřovat k autoritářským formám vlády, zejména kvůli rigiditě mandátu a „vítěz-bere-vše“ charakteru prezidentských voleb.
V plnohodnotném prezidentském systému je politik zvolen přímo nebo nepřímo vítěznou stranou za hlavu vlády. Funkce předsedy vlády může také existovat v prezidentském systému, ale na rozdíl od poloprezidentských nebo parlamentních republikách odpovídá předseda vlády prezidentovi.
Následující charakteristiky obecně platí pro řadu prezidentských vlád po celém světě: Členové kabinetu jsou odpovědni prezidentovi. Prezidentské republiky však vyžadují legislativní schválení výkonných nominací do kabinetu, soudnictví a různých nižších vládních funkcí. Prezident může obecně řídit členy kabinetu, armády nebo jakéhokoli úředníka či zaměstnance výkonné moci, ale nemůže řídit ani odvolávat soudce. Exekutiva je jednotná. Na rozdíl od parlamentních a poloprezidentských republik a konstitučních monarchií nedochází k dělbě moci mezi hlavu státu a hlavu vlády a rozhodnutí hlavy státu nevyžaduje kontrasignaci jiným orgánem. Výkonná moc může vetovat zákony a naopak většina zákonodárců může veto přehlasovat. Prezident má funkční období na dobu určitou. Volby se konají v pravidelných dobách a nelze je vyvolat vyslovením nedůvěry nebo jinými parlamentními postupy, i když v některých zemích existuje výjimka, která stanoví odvolání prezidenta v případě porušení zákona (viz impeachment). Prezident může odsouzeným zločincům odpustit nebo zmírnit tresty. Metriky prezidentismu Metriky prezidentialismu umožňují kvantitativní analýzu prezidialismu pro jednotlivé země. Jednou metrikou prezidialismu je index prezidentialismu v V-Dem indexy demokracie, kde vyšší hodnoty znamenají vyšší koncentraci politické moci v rukou jednoho jednotlivce, níže pro jednotlivé země. Česko je na 29. místě. PořadíStátIndex prezidentialismu (2022) 1 0,01 2 0,01 3 0,015 4 0,021 5 0,021 6 0,022 7 0,022 8 0,025 9 0,027 10 0,028 11 0,029 12 0,03 13 0,033 14 0,038 15 0,041 16 0,042 17 0,046 18 0,051 19 0,054 20 0,055 21 0,057 22 0,058 23 0,06 24 0,061 25 0,061 26 0,068 27 0,072 28 0,074 29 0,079 30 0,081 31 0,09 32 0,09 33 0,091 34 0,093 35 0,093 36 0,098 37 0,1 38 0,106 39 0,112 40 0,114 41 0,116 42 0,117 43 0,117 44 0,12 45 0,12 46 0,121 47 0,123 48 0,131 49 0,131 50 0,139 51 0,14 52 0,141 53 0,141 54 0,146 55 0,148 56 0,162 57 0,166 58 0,167 59 0,171 60 0,179 61 0,18 62 0,18 63 0,182 64 0,183 65 0,189 66 0,193 67 0,195 68 0,213 69 0,217 70 0,219 71 0,228 72 0,228 73 0,233 74 0,233 75 0,235 76 0,235 77 0,235 78 0,238 79 0,239 80 0,243 81 0,247 82 0,249 83 0,262 84 0,271 85 0,275 86 0,276 87 0,277 88 0,288 89 0,296 90 0,314 91 0,317 92 0,319 93 0,329 94 0,332 95 0,338 96 0,338 97 0,346 98 0,35 99 0,355 100 0,356 101 0,386 102 0,405 103 0,407 104 0,416 105 0,441 106 0,45 107 0,453 108 0,457 109 0,461 110 0,481 111 0,492 112 0,511 113 0,522 114 0,53 115 0,532 116 0,548 117 0,562 118 0,57 119 0,579 120 0,59 121 0,597 122 0,625 123 0,628 124 0,629 125 0,643 126 0,646 127 0,65 128 0,661 129 0,663 130 0,672 131 0,682 132 0,683 133 0,69 134 0,691 135 0,701 136 0,709 137 0,723 138 0,728 139 0,73 140 0,736 141 0,737 142 0,743 143 0,745 144 0,746 145 0,771 146 0,778 147 0,779 148 0,785 149 0,791 150 0,8 151 0,81 152 0,813 153 0,814 154 0,815 155 0,824 156 0,831 157 0,834 158 0,845 159 0,845 160 0,849 161 0,861 162 0,883 163 0,892 164 0,898 165 0,901 166 0,915 167 0,923 168 0,924 169 0,926 170 0,927 171 0,941 172 0,955 173 0,959 174 0,968 175 0,969 176 0,974 177 0,985 178 0,99 179 0,992
Odkazy Literatura Cabada. L – Kubát, M. et al.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia, 2002
Reference
Související články Poloprezidentská republika Parlamentní republika
Kategorie:Republiky