Ostrov () je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží deset kilometrů severovýchodně od Karlových Varů. Leží na říčce Bystřici a na úpatí Krušných hor. Žije zde obyvatel. Město je známé také jako Ostrov nad Ohří – tak se jmenuje katastrální území, železniční stanice a pošta. Do roku 2004 se ve zdejším závodě vyráběly trolejbusy. Historické jádro je městskou památkovou zónou, urbanisticky cenné je i rozsáhlé sídliště „Sorela“ z 50. let 20. století postavené v duchu socialistického realismu. Na území města se také nachází Rudá věž smrti, jedna z památek areálu UNESCO Erzgebirge/Krušnohoří.

Historie Středověk Počátky osídlení jsou spojovány s německou kolonizací z Frank a Bavor a s klášterem řádu cisterciáků z Oseka.

Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců, o čemž svědčí i původní slovanský název Zlawcowerde (Slávkův Ostrov, později poněmčený na Schlackenwerth.Josef Kühnl, Geschichte der Stadt Schlackenwerth, der ehemal. Residenz der Herzoge von Lauenburg und der Markgrafen von Baden, mit Berücksichtigung der Umgebung. Eger 1923, s. 15-16 Název Ostrov vyplývá z polohy mezi vodotečemi Bystřicí a Jáchymovským potokem. Nejstaršími dochovanými stavebními památkami jsou hřbitovní kostel svatého Jakuba Většího, pozdně románská stavba z let 1224–1226, jež dokládá osídlení počátkem 13. století; a základové zdivo hradu v suterénu a přízemí dnešního zámku.

Současné historické jádro města však ukazuje, že Ostrov byl nově založen (tj. lokátorem vysazen) na vyvýšené poloze nad říčkou Bystřicí, západně od původní osady a kostela svatého Jakuba Většího, takže se kostel ocitl mimo půdorys náměstí.Lubomír Zeman, Zámek Ostrov, Ostrov 2016, s. 14-17 Velikost stavby nového kostela zasvěceného svatému Michalovi dokládá, že nemohl být příslušenstvím pouhé vesnice. Založení kostela, podle jeho raně gotického podvěží a severního portálu, lze zařadit již do druhé půle 13. století (dnešní členění a interiér kostela však byly dovršeny až po roce 1600).

Podle archeologického průzkumu Jana Tajera a stavebně historického průzkumu Lubomíra Zemana z let 2003–2013 bylo dedukováno, že nově založený Ostrov byl městem (měl městský charakter) již od 60. či 70. let 13. století. V té době zabavil Přemysl Otakar II. Hrabišicům (psaným již jako páni z Rýzmburka), konkrétně Borešovi, majetek za jeho účast při povstání Václava I. při konfliktu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. Král ostrovské državy Borešovi nevrátil a o druhé vzpouře jej dal roku 1277 popravit. Přibližně od šedesátých let 13. století budoval Přemysl Otakar II. královský hrad v Kadani, následně v roce 1276 nebo 1277 odebral postoloprtským benediktinům proboštství v pozdějším Klášterci a území přičlenil ke královské koruně. To svědčí o promyšleném zajišťování území, odkud Přemysl oprávněně očekával, zvláště ve druhé polovině sedmdesátých let 13. století, vpád římského císaře Rudolfa Habsburského. Nejpozději však se dostaly ostrovské državy do rukou Přemysla Otakara II. v roce 1277, kdy byl Boreš z Rýzmburka odsouzen ke ztrátě hrdla i majetku za druhou vzpouru proti králi. Při nedávném archeologickém nálezu zbytků základů hradu ze 13. století v místech dnešního ostrovského zámku se stal hypotetický předpoklad založení nového Ostrova – již jako města – Přemyslem Otakarem II. jistotou.Lubomír Zeman, Zámek Ostrov, průvodce zámkem v Ostrově. Ostrov bez data (cca 2007–2013) Jan Lucemburský v roce 1331 tedy městská privilegia Ostrovu neudělil, jak se doposud uvádělo, ale jen potvrdil.

Tvář města byla do dnešní podoby mnohokrát pozměněna řadou ničivých požárů a následnou novou výstavbou. Jediné, co dokládá středověký původ a vzhled hradu, jsou klenuté sklepy a substrukce hradu, vystavěného na obdélném půdorysu s přístupovým můstkem od západu přes říčku Bystřici. V 15. století se město stalo městem poddanským, patřilo hraběcímu rodu Šliků.

Renesance Rod Šliků zbohatl především z těžby stříbra v nedalekém Jáchymově. V Ostrově byl vystavěn Šlikovský zámek, jehož existenci opět zmařil požár.

Baroko Po bitvě na Bílé hoře byl majetek rodu konfiskován a ostrovské panství připadlo vojevůdci císařských vojsk Juliovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Chtěje učinit z Ostrova své rezidenční sídlo, nechal přestavět Šlikovský zámek, založil zámecký park, svého času považovaný za osmý div světa, a svou pohřební kapli svaté Anny. Vdova Marie Magdaléna, rozená z Lobkovic, založila roku 1666 kostel Zvěstování Páně s klášterem řádu piaristů. Piaristická kolej s latinským gymnáziem byla činná až do konce 19. století. V rozvoji města tzv. Posvátného okresku pokračovali také vévodův syn Julius František a jeho manželka, a to stavbou kaple svatého Floriána.Lubomír Zeman, Posvátný okrsek, Ostrov 2007, s. 19 V zámeckém areálu vybudovali letohrádek ve středu parku a dokončením celkové koncepce obou areálů. Letohrádek je raně barokní stavba z let 1674–1683 vystavěná pod vedením stavitele Abraháma Leuthnera, dnes zde sídlí pobočka karlovarské galerie umění. Sňatkem s poslední princeznou sasko-lauenburskou, Františkou Sibylou (1675–1733), v roce 1690 připojil Ostrov ke svým panstvím Ludvík Vilém, markrabě Badenský. Tento rod si vybudoval své sídlo v Rastattu, v německém Bádensku. Tyto vazby, včetně mnoha architektonických podobností Ostrova s Rastattem, jsou také důvodem, proč se Rastatt stal v roce 1991 partnerským městem Ostrova. Toto období uzavírá v Ostrově stavba Paláce princů a Bílá brána.

Devatenácté století V 19. století patřilo panství Ostrov toskánské větvi rodu Habsburků. V této době město hospodářsky prosperovalo a jeho historické jádro dostalo dnešní podobu, vznikaly četné měšťanské domy. Původně renesanční stavba staré radnice byla novogoticky upravena. K dalšímu rozvoji města přispěla po roce 1855 stavba železnice, a to prodloužením Buštěhradské dráhy na trati Praha–Cheb. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1 km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody: především roku 1873 založená porcelánka PULS firmy Josef Pfeiffer a Ludwig Löwenstein (1830–1901), od roku 1901 vedená syny zakladatelů, která existovala až do znárodnění roku 1945.Alena Braunová, Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha 1985, s. 358–359 S železnicí naopak roku 1871 zanikla valdštejnská železářská huť Eleonora, vznikla továrna na lepenkový papír Theerag (později národní podnik Papos). Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství na toskánské panství Ostrov se vtělenými statky Gfeil, Unterbrand a Grasengrün nucenou správu a správcem byl jmenován lesmistr Rudolf Komárek.Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.

Dvacáté století náhled|Letecký snímek Ostrova z 10. dubna 1945 V roce 1938 se město na základě Mnichovské dohody stalo součástí Německa. Česká menšina byla nucena odejít, ze zámku se stal v březnu 1939 první koncentrační tábor na území dnešního Česka,Jiří Padevět (2015): Topografie teroru což připomíná pamětní deska na objektu. Poválečná léta byla ve znamení odsunu Němců, nového osídlování a především výstavbou sídlišť pro pracovníky uranových dolů v Jáchymově a později závodu na výrobu trolejbusů Škoda Ostrov. V místní části Ostrova Vykmanov byl v letech 1950–1960 tábor nucených prací pro politické vězně, zaměstnané v jáchymovských dolech, s nechvalně proslulou Rudou věží smrti.

Obyvatelstvo Podle sčítání 1921 zde žilo v 293 domech 2 573 obyvatel, z nichž bylo 1 400 žen. 41 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 2 478 k německé a 1 k židovské. Žilo zde 2 501 římských katolíků, 46 evangelíků a 22 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 360 domech 2 958 obyvatel. 191 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 721 k německé. Žilo zde 2 795 římských katolíků, 57 evangelíků, 19 příslušníků Církve československé husitské a 9 židů.

+Vývoj počtu obyvatel a domů města Ostrov Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 3 664 4 313 4 420 4 577 4 810 4 670 5 135 4 047 17 136 18 519 19 450 17 872 17 451 17 859 16 671 Počet domů 549 566 579 596 619 632 720 751 1 202 1 185 1 236 1 318 1 388 1 539 1 617

+Vývoj počtu obyvatel a domů města Ostrov bez místních částí Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 1 850 2 363 2 538 2 534 2 671 2 644 3 032 2 746 16 023 17 648 18 600 17 083 16 537 15 543 14 409 Počet domů 267 266 275 279 302 307 375 414 1 076 1 013 1 060 1 089 1 131 1 202 1 245

Městská správa Části města Arnoldov Dolní Žďár Hanušov Hluboký Horní Žďár Kfely Květnová Liticov Maroltov Mořičov Ostrov Vykmanov

Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Damice, Horní Hrad a Krásný Les.

Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. května 1995.

Průmysl Ostrov se stal po druhé světové válce společně s Jáchymovem centrem zpracování uranové rudy. Těžba uranu byla zastavena v roce 1960. Město proslavila také továrna na trolejbusy firmy Škoda Ostrov. Ostrovskou továrnu a Jáchymov spojovala zkušební trolejbusová trať, která byla zrušena v roce 2004. Celý areál o ploše 125 tisíc metrů čtverečních zakoupila roku 2016 developerská společnost Pannatoni, která zde po demolici stávajících ruin vybuduje obří průmyslovou zónu

Dále vznikly nové firmy jako Witte Automotive, v roce 2015 šlo o 55. největší českou firmu, s tržbami téměř 9 miliard korun ročně), Amphenol, N.G. Elektro, K & V ELEKTRO, Koruna Pralines, tiskárna a grafické studio Median, sklady E-shopu firmy Tchibo, a jiné.

Doprava Ostrov se nachází na silnici I/13 z Karlových Varů do Liberce, někdy se tato trasa též označuje jako Podkrušnohorská magistrála, v úseku Karlovy Vary – Ostrov je čtyřpruhová. V Ostrově odbočuje silnice I/25 na hraniční přechod Boží Dar – Oberwiesenthal. Významné zlepšení přinesl vybudovaný silniční obchvat v roce 2005, který obchází město na západě.

Městem vede železniční trať Chomutov–Cheb, u které se nachází železniční stanice Ostrov nad Ohří. Železnice je významná z hlediska nákladní přepravy, protože se po ní přepravuje uhlí ze Sokolovské pánve. Trať do Jáchymova byla v roce 1957 zrušena. Jejím pozůstatkem byla zhruba tři kilometry dlouhá vlečka do závodu Škoda Ostrov, která byla v roce 2011 demontována a na jejím tělese vznikla cyklistická stezka, která v roce 2013 navázala na cyklostezku po tělese téže trati do Jáchymova. Tento projekt je jinak nazýván Ostrovské Rondo.

Městská autobusová doprava v Ostrově je tvořena pěti linkami a od července 2017 ji zajišťuje Dopravní podnik Karlovy Vary. Zajímavostí je zkušební trolejbusová trať do Jáchymova, která však nikdy nesloužila veřejnému provozu. V roce 2004 byla trať zrušena a demontována.

Kultura Na Mírovém náměstí v nové části města se nachází Dům kultury, stavba z padesátých let ve stylu socialistického realismu. Uvnitř jsou k dispozici dva kinosály a společenský sál. Budova je každoročně dějištěm Dětského filmového festivalu Oty Hofmana. Od roku 1997 se zde každý lichý rok koná také mezinárodní divadelní festival mládeže Ostrovské soukání. V městě působí ZUŠ Ostrov a vysílá televizní stanice TV Krušná.

Pamětihodnosti náhled|upright|Staroměstská radnice v Ostrově

Kostel svatého Jakuba většího