Přírodní rezervace Podkovák je maloplošným zvláště chráněným územím nacházejícím se na jihozápadním svahu vrchu Podkovák přibližně 2,5 km od obce Lesná v Kateřinské kotlině, okres Tachov. Územně spadá do katastrální oblasti téže obce. Rezervace byla vyhlášena roku 1973 , ev. č. 588, přehlášena byla roku 1997. Je součástí CHKO Český les vyhlášené roku 2005 a součástí geomorfologického celku Český les. Území je spravováno AOPK Plzeň, Správou CHKO Český les, krajským střediskem Plzeň. Důvodem ochrany je jedinečnost území díky přítomnosti rašeliništního biotopu dříve typického pro tuto oblast Českého lesa.J. Zahradnický, Peter Mackovčin a kol. Chráněné území ČR svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. AOPK ČR. 2004, str.475
Rezervaci protíná cesta, která je napojena na dříve modrou, v současnosti žlutou turistickou značku vedoucí z Lesné směrem na jih.
Lokalita náhled|upright|Dutohlávka třásnitá (Cladonia fimbriata)
Přírodní rezervace se nachází na území CHKO Český les v Kateřinské kotlině jihozápadně od obce Lesná v nadmořské výšce 705 až 710 m n. m. Podkovák zaujímá území o rozloze 5,63 ha, ke které je navíc přidružena rozsáhlejší oblast ochranného pásma činící celkovou výměru 19,45 ha v pásu 100 m od hranice PR. Rezervací v půli prochází účelová lesní komunikace se zpevněným povrchem.
Přírodní poměry V oblasti převládají projevy oceánského klimatu nad kontinentálními. Velký vliv na charakter klimatu má nadmořská výška, členitost reliéfu a charakter aktivního povrchu. PR Podkovák lze zařadit do klimatické oblasti chladné až mírně teplé. Převažující vítr je západní.J. Zahradnický, Peter Mackovčin a kol. Chráněné území ČR svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. AOPK ČR. 2004
Geologie a geomorfologie PR Podkovák náleží do regionálně-geologické jednotky Rozvadovský masiv, který je součástí Barrandienu. Masiv je vklíněn mezi oblasti spadající do moldanubika Českého lesa, jenž je součástí regionálně-geologické jednotky Český masiv. Horninové podloží žulové z drobnozrnné až středně zrnité muskoviticko-biotitické žuly okraje rozvadovského žulového masivu z období paleozoika až proterozoika. K metamorfóze a zvrásnění došlo v průběhu kadomského geotektonického cyklu na konci starohor. Horninové komplexy byly pak znovu přeměněny v průběhu variského vrásnění. Rašeliniště leží v mělké sníženině poloroviny jihozápadně od Pustého vrchu (745 m n. m.) a svým vznikem spadá do čtvrtohorní periody holocén – pleistocén.
Oblast je součástí geomorfologického celku Český les, který spadá do šumavské soustavy a provincie Česká vysočina. Český les se vyznačuje především klenbovou a kernou členitou vrchovinou, méně pak hornatinou. Typickými povrchovými tvary jsou zaoblené hřbety a kratší ploché vyvýšeniny strukturně tektonického původu. Geomorfologickým podcelkem na jehož území se rezervace nachází je Přimdský les. Ten tvoří střední část Českého lesa a je typický členitou vrchovinou se strukturními hřbety a častými klenbovými vrchy.
Hydrologie a pedologie V rezervaci pramení Lesní potok, který je pravostranným přítokem Kateřinského potoka. Je zde poměrně vysoký úhrn srážek (průměrný roční úhrn činí 800 mm), což spolu s nepropustností podloží má určující dopad na celou lokalitu a je to hlavní důvod vzniku zdejšího vrchovištního rašeliniště. Na západě Čech se nachází hlavní evropské rozvodí mezi Labem a Dunají, do kterého odtéká Kateřinský potok.
Na území rašeliniště se vytvořila organozem (typická glejová), která je po stranách lemována glejem organozemním a glejem typickým (Varieta zbahnělým) s charakterem kyselého až silně kyselého prostředí. V blízkém okolí leží typické kambické podzoly se znaky oglejení, které charakteristicky vznikají pod lesními porosty. Vlivem dešťových srážek a kyselého nadložního humusu došlo k migraci sesquioxidů ze svrchního horizontu do spodní části horizontu. Působením tohoto procesu se v horizontu vyvinul eluviální – ochuzený podzolový horizont.
Flóra Lokalita je významná především z botanického hlediska. Nachází se zde mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin.
Borovice blatka (Pinus rotundata) – C3 je jedním ze dvou základních druhů agregátu Pinus mugo, které se vyskytují na území ČR. Je charakteristická vysokou ekologickou specializací a zároveň nejmenším areálem rozšíření v rámci svého agregátu. Její areál rozšíření se táhne na sever od Alp s těžištěm výskytu v jižních a jihozápadních Čechách. Nejseverněji ojediněle sahá až do střední části Krušných hor a nejzápadněji sahá do oblasti německého Schwarzwaldu. Je specializována zejména na přechodová rašeliniště v kopcovinném až podhorském výškovém stupni. Vytváří typické blatko-rojovníkové porosty.Roman Busínský Taxonomická studie agregátu Pinus mugo, 1999 str. 5.
vlevo|náhled|Vřes obecný (Calluna vulgaris) s informační tabulkou v rámci NS Podkovák
Typickými druhy rašelinišť, které zde nalezneme, jsou běžně se vyskytující na kyselé půdy vázané brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum), b. borůvka (V. myrtillus), b. brusinka (V. vitis-idaea) či vřes obecný (Calluna vulgaris). Zejména ve východní části rezervace je řídce roztroušena vzácná kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). V podrostu blatkového boru lze nalézt chráněnou klikvu bahenní (Oxycoccus palustris) C3, šichu černou (Empetrum nigrum), či ohrožený rojovník bahenní (Ledum palustre). V severní části rezervace na výslunných místech a v bylinném podrostu lemujícím lesní komunikaci se ojediněle trsovitě vyskytuje ohrožená prha arnika (Arnica montana) a v SZ části rezervace řídce roste ve světlinách rohozcové smrčiny chráněný prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), jehož ochrana je zajištěna i v rámci úmluvy CITES. Význačným druhem vázaným na rašeliniště je rovněž chráněný suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). náhled|Rosnatka okrouhlolistá (C3) s výraznými lepivými chloupky Dobré klimatické a atmosférické podmínky umožňují růst i některým druhům lišejníků, jakými jsou dutohlávka třásnitá (Cladonia fimbriata) a Cladonia chlorophaea. Zároveň se v rezervaci okolo drobných zrašelinělých tůněk nachází některé masožravé rostliny, které jsou charakteristicky vázané na zdejší půdy chudé na živiny. Takovou je například tučnice obecná z čeledi bublinatkovité (Lentibulariaceae) a další typická masožravá rostlinou rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), která má listy na líci pokryté lepkavými načervenalými chloupky, kterých používá při lapení a rozložení hmyzí kořisti.
Fauna Zastoupení živočichů, zejména obratlovců, není v rezervaci tak bohaté a vzácné, jako je tomu v případě rostlin. Lokalita je významná zejména z arachnologického hlediska. Vyskytují se zde vzácné druhy pavouků, kteří se dostatečně specializovali na ztížené podmínky rašelinišť. Druhy, které jsou vázané na rašeliniště, se nazývají tyrfobionti a jsou často glaciálního původu. V hojném počtu se zde vyskytuje vzácný druh pavouka Hahnia montana, který je typickým rašeliništním a mokřadním druhem a tato lokalita je po Mezilesních slatích na Šumavě jedinou další oblastí, kde byl na území ČR zaznamenán. Ze zástupců slíďákovitých je zde častý slíďák vlhkomilný (Pirata hygrophilus), slíďák rašeliništní (P. uliginosus) a slíďák rašelinný (Pardosa sphagnicola). Z řádu brouků zde byl nalezen vzácný horský střevlík Harpalus solitaris. Početně je zde zastoupen i dvoukřídlí hmyz.
Na přelomu 70. a 80. let 20. století byl prováděn rozsáhlý vertebratologický výzkum v rámci vypracování inventarizačních seznamů. Oblast neskýtá příliš vhodné stanoviště zejména pro obojživelníky a plazi. Z těchto skupin zde byli nalezeni skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo) a pravidelně se zde vyskytující ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácněji zmije obecná (Vipera berus). náhled|Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
Zástupci avifauny se zde vyskytují hojněji. Blatkový porost skýtá vhodné stanoviště pro druhy, kterým vyhovuje spíše řidší a prosvětlenější porost, jelikož je tvořen stromy vysokými a se silnými kmeny a s bohatým podrostem mladých blatek a smrků. Vedle druhů typických pro vysoké lesní porosty se zde vyskytují i druhy pasek. Oproti smrkovým společenstvům je tedy avifauna blatkového porostu rozmanitější. Mezi druhy vysokého lesa, které se zde vyskytují, patří: pěnkava obecná, drozd zpěvný, králíček obecný, sýkora uhelníček; a mezi druhy pasek: budníček větší, pěvuška modrá, či linduška lesní. Ptactvo blatkových porostů se vyznačuje větší stabilitou a vitalitou společenstev oproti společenstvům obývajícím umělé smrkové porosty. Od roku 2002 jsou v rezervaci ojediněle nacházeny pobytové znaky vysoce ohroženého tetřeva hlušce (Tetrao urogalus), který je typickým obyvatelem přirozených jehličnatých a smíšených lesů vyšších nadmořských výšek. Předpokládá se, že se jedná o jedince pocházející z oblasti Čerchova, kde byly na přelomu tisíciletí v rámci záchranného programu uměle vysazeni jedinci. Další možnou lokalitou, ze které se mohou tetřevi šířit, je Slavkovský les, kde se nachází malá přirozená populace tetřevů. PR Podkovák je tak nejsevernější částí Českého lesa, kde byly zaznamenány znaky pobytu tetřeva hlušce. Ještě v roce 2007 byl v rezervaci na sněhu pravidelně nacházen tetřeví trus.
Ze savců zde byl zaznamenán výskyt běžných druhů hlodavců: norníka rudého (Clethrionomys glereolus), myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), a ojediněle se zde vyskytuje i rejsek malý (Sorex minutus), který je specializován na rašeliniště a podmáčené louky, a ojediněle i podobně specializovaný rejsec vodní (Neomys fodiens). Velcí savci jsou zde reprezentování jelenem lesním (Cervus elaphus).
Ochrana náhled|vlevo|Blatkový porost v PR Podkovák Hlavním důvodem ochrany je rašeliniště vrchovištního typu s typickým porostem borovice blatky (Pinus rotundata). Dalšími zájmovými předměty ochrany jsou i typické druhy rostlin a živočichů vázané na tento typ biotopu. Rašeliniště jsou v pohoří Českého lesa typickým krajinným prvkem, ale mnohými lidskými zásahy bylo jejich rozšíření sníženo. Z tohoto důvodu rezervace představuje jeden z mála ostrůvků původního biotopu s typickou vegetací, která nebyla nahrazena silně obhospodařovanými smrkovými monokulturami, jako je tomu v blízkém okolí. Je zde do velké míry zachován původní souvislý porost vzácné borovice blatky, který je jen místy narušován smrkovými porosty. Dnes se oblast řadí do lesa přírodě blízkému a spadá do kategorie lesa ochranného. Díky podmínkám biotopu zahrnujícím podmáčenou a kyselou málo úživnou půdu nebyla lokalita příliš vystavena lidskému zájmu a proto se zachovala do takové podoby, v jaké se dnes nachází.
Rašeliniště