Raketa Vega byla evropská lehká nosná raketa pro náklady s hmotností do 2100 kilogramů. Provozovatelem byla společnost Arianespace, která zajišťovala starty z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Raketa byla určena pro vynášení malých vědeckých družic vypouštěných na nízkou nebo polární dráhu. Raketa je čtyřstupňová, přičemž první tři stupně jsou poháněny tuhými pohonnými látkami. Čtvrtý stupeň je vybaven jedním motorem na kapalné pohonné látky, který spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4).
Vývoj Vegy započal roku 1998, kdy se projekt lehkého nosiče Italské kosmické agentury (ASI) stal mezinárodním projektem pod dohledem ESA. Vývoj z 60 % financovala Evropská kosmická agentura, z 25 % Francie. Na projektu se podílely i Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. První start proběhl 13. února 2012. Od roku 2022 ji nahrazuje nová verze Vega C s vyšší nosností. Poslední původní Vega úspěšně vynesla náklad v roce 2024.
Vývoj a popis stupňů Jako první byl postaven a otestován třetí stupeň nazývaný Zefiro 9. První testovací zážeh proběhl 20. prosince 2005 na italské raketové základně Salto di Quirra a byl úspěšný.http://www.esa.int/esaCP/SEMNL68A9HE_index_0.html Druhý test proběhl 28. března 2007 a během zážehu došlo k poklesu tlaku ve spalovací komoře a tím ke snížení tahu a prodloužení doby hoření.http://www.esa.int/esaCP/SEMCVFT4LZE_index_0.html Příčiny tohoto jevu nebyly zveřejněny. Další test vylepšeného stupně s novou tryskou se uskutečnil 23. října 2008 a dopadl úspěšně.http://www.esa.int/esaCP/SEM0KERTKMF_index_1.html Poslední test proběhl 30. dubna 2009 a stupeň byl prohlášen za odzkoušený a připravený k provozu.http://www.esa.int/esaCP/SEM688BNJTF_index_0.html
Druhý stupeň zvaný Zefiro 23 byl poprvé zažehnut na základně Salto di Quirra 26. června 2006.http://www.esa.int/esaCP/SEMH4REFWOE_Expanding_0.html První test byl úspěšný a 27. března 2008 byl proveden druhý úspěšný testovací zážeh, po němž byl stupeň prohlášen za způsobilý.http://www.esa.int/esaCP/SEMSEBR03EF_index_0.html Plášť druhého stupně je zhotoven z vinutého uhlíkového kompozitu CFRP a tryska je vyrobena z uhlík-uhlíkového laminátu.
První stupeň P80 je velmi podobné konstrukce jako Zefiro 23. Tryska je ovladatelná elektro-mechanickým systémem pro směrování tahu a řízení letu. První testovací zážeh proběhl na Guyanském kosmickém centru 30. listopadu 2006 a byl úspěšný. Druhý zážeh proběhl 4. prosince 2007 a motor pracoval 111 sekund a produkoval tah 190 tun.
Čtvrtý stupeň se nazývá AVUM (Attitude Vernier Upper Module) a je složen z pohonného a avionického modulu. AVUM slouží pro konečné navedení na oběžnou dráhu. Motor pracuje na principu přetlakového cyklu a spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4). Zajímavou, v dnešní době však zároveň nezbytnou funkcí je možnost návratu tohoto modulu do atmosféry, kde bezpečně shoří. Díky této funkci je prakticky eliminováno nebezpečí srážky s vesmírným smetím a tedy jeho znehodnocování a zvyšování nebezpečnosti. Funguje na podobném principu, jako např. návratové kapsle – využívá trysek studeného vzduchu (každá o tahu 50 N), uložených ve dvou oddílech po třech.
První stupeň Druhý stupeň Třetí stupeň Čtvrtý stupeň Označení P80 Zefiro 23 Zefiro 9 AVUM Výška 10,5 m 7,5 m 3,85 m 1,74 m Průměr 3 m 1,9 m 1,9 m 1,9 m Hmotnost paliva 88 t 23,9 t 10,1 t 0,55 t Maximální tah 3040 kN 1200 kN 213 kN 2,45 kN Expanzní poměr trysky 16 25 56 - Doba zážehu 107 s 71 s 117 s 315 s
Dispenser Brněnská firma S.A.B. Aerospace vyvíjí novou plošinu pro raketu Vega, která namísto dřívějších 4 satelitů jich může vynést několik desítek. Plošina se jmenuje "Dispenser". První let dispenzru proběhl v září roku 2020.
Provoz První start rakety Vega proběhl z kosmodromu Kourou 13. února 2012 v 10:00 GMT. Raketa vynesla devět družic – LARES (LAser RElativity Satellite) italské kosmické agentury ASI, ALMASat-1 Boloňské univerzity a sedm nanosatelitů evropských univerzit – italské e-St@r a UniCubeSat GG, rumunský Goliat, maďarský MaSat-1, polský PW-Sat, francouzský Robusta a španělský Xatcobeo. Maďarská, polská a rumunská družice se staly prvními družicemi dotyčných zemí.
11. únor 2015 vyslala Vega k testovacímu suborbitálnímu letu zařízení IXV, první prototyp evropského raketoplánu (vztlakového tělesa). Let skončil úspěšně přistáním na hladinu Tichého oceánu. + Přehled startůLet čísloDatum startu
(UTC)NákladTrajektorieVýsledek13. února 2012
10:00:00LARES
ALMASat-1
e-st@r
Goliat
MaSat-1
PW-Sat
ROBUSTA
UniCubeSat-GG
XatcobeoLEO7. května 2013
02:06:31PROBA-V
VNREDSat 1A
ESTCube-1SSO30. dubna 2014
01:35:15KazEOSat 1SSO11. února 2015 13:40:00IXVSuborbitální23. června 2015 01:51:58Sentinel-2ASSO3. prosince 2015
04:04:00LISA PathfinderLibrační bod L1 Slunce-Země16. září 2016
01:43:35PeruSat-1 SkySat 4-7SSO5. prosince 2016
13:51:44Göktürk-1ASSO7. března 2017
01:49:24Sentinel-2BSSO2. srpna 2017
01:58:33OPSAT-3000
VENµSSSO8. listopadu 2017
01:42:31Mohammed VI-A (MN35-13A)SSO22. srpna 2018
21:20:09ADM-AeolusSSO21. září 2018
01:42:31Mohammed VI-B (MN35-13B)SSO22. března 2020
01:50:35PRISMASSO11. července 2019
01:53Falcon Eye 1SSO3. září 2020
01:51:10SSMS PoC 1 (53 družic)SSO17. listopadu 2020
01:52:20SEOSat-Ingenio
TARANISSSO29. dubna 2021Pléiades-Neo 3SSO17. srpna 2021Pléiades-Neo 4SSO16. listopadu 2021CERES 1/2/3SSO
Galerie
Související články Srovnatelné nosiče Naro-1 — Jihokorejský nosič Dlouhý pochod 2C — nosič Čínské lidové republiky Minotaur – Americký nosič na tuhá paliva Rokot – Ruský nosič konvertovaný z rakety dlouhého doletu Angara 1.2 – lehký nosič Ruska, náhrada nosiče Rokot PSLV – lehký indický nosič
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nosné rakety Kategorie:Evropská kosmická agentura Kategorie:Kosmonautika Itálie