Studénka je samota, část města Bakov nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Stojí asi 3,8 kilometru jihovýchodně od Bakova nad Jizerou.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1297.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1890 byla Studénka osadou obce Horka v okrese Mnichovo Hradiště. V letech 1890–1900 byla osadou obce Koprník v okrese Mnichovo Hradiště. V letech 1900–1964 byla osadou obce Koprník-Násedlnice, nejprve v okrese Mnichovo Hradiště, ale od roku 1960 v okrese Mladá Boleslav. Od 14. června 1964 je částí města Bakov nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav.
Zámek Nachází se zde dvoukřídlý renezanční zámek na místě tvrze, kde je prvně připomínán Vlastibor ze Studénky v roce 1297. Tehdy byl součástí uváděné velké tvrze i pozdně románský kostel. Další známý majitel tvrze byl Viecek ze Studénky, o kterém se je první doklad k roku 1370, za vlády Karla IV. Vedle lokálních nižších šlechticů byl mezi majiteli tvrze i člen panského stavu Hynek Berka z Dubé a k roku 1391 Jan Lišč ze Zásady majetkově významně zastoupený nižší šlechtic v kraji. Mezi lety 1452 až 1497 byli majiteli tvrze Zajícové z Hazmburka a poté Jan ze Šelmberka.
V první polovině 16. století se majiteli stali Vančurové z Řehnic, Jiřík Vančura v roce 1543 přestavěl tvrz na menší renesanční zámek, vyzdobený psaníčkovým sgrafitem. Vančurovský majetek byl tehdy spojen s hradem Valečov. V roce 1623 se stalo panství a usedlost Studénka majetkem Albrechta z Valdštejna, který zdejší majetek postoupil svému bratranci Maxmiliánu z Valdštejna, zakladateli mnichovohradišťské větve rodu. Zámek již sloužil pouze jako správní budova hraběcího statku, v tomto duchu probíhaly i další úpravy na konci 17. století. Valdštejnové Studénku vlastnili až do 20. století, kdy statek vlivem pozemkové reformy agrárníků získala ve 20. letech firma Schöller z Kosmonos.
Od sedmdesátých let 20. století docházelo postupně k destrukci celého objektu, po roce 2000 se již jednalo o jeho demolici. Impulzem k zahájení alespoň nejnutnějších záchranných prací byla změna vlastnictví objektu. Nový soukromý vlastník začal proměňovat lokalitu a přilehlé zbylé hospodářské budovy v soukromý ranč, o zámek však neprojevoval významněji zájem. Budova byla nicméně staticky zajištěna a z dotací v režii NPÚ byla zbudována nová střecha. V části lokality zároveň proběhl záchranný archeologický průzkum při němž byly objeveny zbytky románského kostela s kryptou.
Součástí zámku ve Studénce byl i gotický pískovcový portál v jihovýchodní části zámku. Ten byl odcizen v roce 2004, později byl lokalizován u soukromého vlastníka v obci Kobylnice na Mladoboleslavsku. Tento stav nebyl dosud dořešen. Zámek a tvrz Studénka přesto patří k významným dokladům malého šlechtického sídla a zemědělského podnikání v období raného novověku.
Kostel svatého Václava Kostel stál severozápadně od zámku, u odbočky na příjezdovou komunikaci. Do husitských válek byl kostel farní; později byl spravován z Bakova nad Jizerou. Loď obdélného kostela s trojbokým závěrem byla zbořena v roce 1836 a zdivo použito na výstavbu ovčína. Ještě v roce 1846 zde stála sakristie, později také zbořená. Josef Šimák na základě archeologického průzkumu provedeného kolem roku 1930 uvádí, že kostel byl románský, z lomového kamene, o délce chóru 8,5 metru. Archeologický průzkum z roku 2005 potvrdil zbytky kostela.
Osobnosti Narodil se zde Karel Chodounský (1843–1931), lékař a alpinista
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině Kategorie:Bakov nad Jizerou