Jan Hrubý (4. března 1915 Kunovice – 18. června 1942 Praha) byl příslušník československé armády ve Spojeném království, příslušník výsadku Bioscop a jeden ze sedmi výsadkářů, kteří zahynuli v kryptě pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje po atentátu na Heydricha. V roce 2002 povýšen in memoriam do hodnosti podplukovníka.

Mládí Narodil se 4. března 1915 v Kunovicích. Otec Jan (1879–1931) byl pomocný dělník, matka Kateřina (1876–1944), rozená Komínková, byla v domácnosti. Měl tři starší sourozence; dva bratry a sestru. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu. Vyučil se číšníkem ve Zlíně a později také pracoval jako číšník.

Vojenská služba Dne 1. října 1937 nastoupil základní vojenskou službu u hraničářského praporu v Trebišově. O rok později byl povýšen do hodnosti svobodníka. Po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem byl k 1. dubnu 1939 propuštěn na trvalou dovolenou. 8. května 1939 se přihlásil na práci do Německa a dostal se do Kielu. V roce 1940 při dovolené v protektorátu se se dvěma kamarády pokusil o útěk.

V exilu náhled|180px|Britský plakát přibližující československé exilové vojsko. Na plakátu četař Jan Hrubý. Přes Slovensko se dostali do Maďarska, kde byli ale zadrženi a vráceni zpět. Druhý pokus byl již úspěšný a přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút se dostali do Francie. 4. června 1940 byl zařazen k 1. pěšímu pluku, v jehož řadách se účastnil bojů o Francii. Po pádu Francie byl 13. července 1940 spolu s dalšími evakuován do Anglie. Tam byl zařazen k 1. pěšímu praporu. 28. října 1940 byl povýšen na četaře a krátce nato vybrán pro plnění zvláštních úkolů.

Od 15. srpna do 7. listopadu absolvoval základní sabotážní kurz, paravýcvik a kurz průmyslové sabotáže.

Nasazení

Společně s Bohuslavem Koubou a Josefem Bublíkem byli vysazeni 28. dubna 1942 u hospodářského dvora Požáry na Křivoklátsku. Nejprve se společně s Bublíkem pohybovali na Uherskohradišťsku, ale protože se jim nepodařilo navázat kontakt s odbojem, přesunuli se do Prahy, kde se podřídili velení Adolfa Opálky a za pomoci odbojářů se ukrývali v konspiračních bytech. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha se společně s dalšími výsadkáři ukrýval v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde po boji v obklíčení jednotkami okupační moci 18. června 1942 zvolil dobrovolnou smrt zastřelením.

Po válce náhled|vpravo|Střelecký terč – Portrét Jana Hrubého (akademický malíř Pavel Vavrys) 1. prosince 1945 byl in memoriam jmenován podporučíkem pěchoty a zároveň povýšen do hodnosti poručíka pěchoty. 17. června 1948 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty a 30. června 2002 do hodnosti podplukovníka pěchoty in memoriam.

Na památku Jana Hrubého byla jeho busta usazena do národního památníku hrdinů heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. vlevo|náhled|Pamětní deska J. Hrubého na chodníku ve Václavské ulici na místě, kam bylo položeno jeho tělo Na chodníku na rohu Václavské a Resslovy ulice v Praze je pamětní destička s jeho jménem v místě, kde 18. června 1942 bylo položeno jeho mrtvé tělo. Na místě je celkem sedm destiček parašutistů, kteří padli v boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Osmá destička nese jméno Jana Milíče Zelenky, který spáchal sebevraždu v záběhlickém "Husově háji" a jehož tělo sem bylo převezeno k dodatečné identifikaci.

V rodných Kunovicích, v Praze-Kobylisích a v Horoušanech jsou po něm pojmenovány ulice, na rodném domě je umístěna pamětní deska.

Jeho tělo bylo po identifikaci a pitvě pohřbeno v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích. Rodina Jana Hrubého nebyla perzekvována. Jan Hrubý byl hodnocen v armádě jako naprosto spolehlivý, samostatný a vzor pro mužstvo.

Část pozůstalosti po Janu Hrubém a dalších parašutistech je vystavena v Armádním muzeu na Žižkově.

K 1. září 2015 daroval městu Kunovice akademický malíř Pavel Vavrys pietní dílo – památník připomínající parašutistu Jana Hrubého. Památník je tvořen kruhovým obrazem (terčem o průměru 84 cm) a podkladovou deskou, pevně osazenou do stěny v tamní základní škole, kterou Jan Hrubý v mládí navštěvoval. Dílo je součástí Vavrysova obrazového cyklu „Česká paměť“.

Vyznamenání 1940 – 60px|Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 1944 – 60px|Čs. vojenská pamětní medaile Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie 1945 – 60px|Čs. válečný kříž 1939 druhý Československý válečný kříž 1939 1946 – 60px|Čs. válečný kříž 1939 třetí Československý válečný kříž 1939 1949 – 60px|Čs. vojenský řád “Za svobodu” I. stupně Zlatá hvězda Československého vojenského řádu Za svobodu 1968 – 60px|Řád rudé zástavy Řád rudé zástavy 2010 – 60px Kříž obrany státu ministra obrany České republiky

Reference

Literatura

Související články Operace Anthropoid Josef Bublík Karel Čurda Jozef Gabčík Jan Kubiš Adolf Opálka Josef Valčík Jaroslav Švarc Atentát (film, 1965)

Externí odkazy

Kmenový list Četař Jan Hrubý na vets.estranky.cz

Kategorie:Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Plukovníci Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Kříže obrany státu Kategorie:Nositelé Řádu rudé zástavy Kategorie:Nositelé Československého vojenského řádu Za svobodu Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí Kategorie:Narození 4. března Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Narození v Kunovicích Kategorie:Úmrtí 18. června Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Pohřbení na Ďáblickém hřbitově Kategorie:Muži