Václav Binovec, pseudonym Willy Bronx (12. září 1892, PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Rocha na Žižkově v Praze – 29. února 1976, Praha), byl český filmový scenárista a režisér, filmový organizátor, funkcionář a podnikatel, který – mimo jiné – proslul svojí kolaborací s nacistickými okupanty v letech 1939 až 1945 v období Protektorátu Čechy a Morava. Byl jednou z průkopnických osobností moderní české kinematografie.
Život Mládí Václav Binovec se u svého otce vyučil drogistou, ale nakonec vystudoval reálku v Praze. V letech 1910–1911 sloužil v armádě jako jednoroční dobrovolník a v roce 1916 narukoval do války. Stal se poručíkem rakousko-uherské armády. V bojích byl těžce zraněn do hlavy a v roce 1917 uznán stoprocentně invalidním.Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, s. 31,
První zkušenosti s filmem U filmu začínal už před první světovou válkou, kdy jezdil po Evropě a získával informace a zkušenosti s tehdy novým odvětvím zábavního průmyslu v nově vznikajících filmových ateliérech. Po válce, v roce 1918, založil svoji vlastní produkční a distribuční firmu Wetebfilm, do které vložil veškerý rodinný majetek. Po smrti otce prodal i jeho obchod Na Poříčí, aby uhradil své dluhy. Jeho firma filmy dovážela (např. ze Sovětského svazuStanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 32, ) i tvořila. Často natáčel v Německu.
Herec, režisér, producent Jeho firma však v polovině 20. let zanikla. Z této éry českého němého filmu je patrně umělecky nejvýznamnější jeho snímek Děvče z Podskalí z roku 1922. V některých ze svých filmů vystupoval i jako herec (např. role Apače Freda ve filmu A vášeň vítězí z roku 1918 – zde hrál pod pseudonymem Willy Bronx) Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 201
Mezi jeho nejhodnotnější filmy patří válečná drama Jízdní hlídka z roku 1936 a Poručík Alexander Rjepkin z roku 1937 a dále také tragikomedie Městečko na dlani z roku 1942, natočená na motivy známého románu Jana Drdy. V roce 1940 natočil snímek Madla zpívá Evropě s velmi talentovanou herečkou a zpěvačkou Zdenkou Sulanovou.
Kolaborace V době protektorátu otevřeně kolaboroval s okupační mocí, za což byl také po 2. světové válce odsouzen a tři roky vězněn. Václav Binovec vstoupil již v roce 1926 do Národní obce fašistické, a v roce 1939 do organizace Vlajka, ze které byl ale v roce 1940 vyloučen.Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 35, Několik týdnů před nacistickou okupací vstoupil do Národního tábora fašistického, kde byl zvolen místopředsedou. 16. března 1939 se podílel na nepovedeném fašistickém pokusu o arizaci ateliérů na Barrandově Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 25, . Během natáčení filmu Městečko na dlani byl patrně z jeho osobního popudu podruhé zatčen nacistickým gestapem herec a písničkář Karel HašlerKarel Hašler má v Praze konečně pomník – rozhlas.cz, 31. 10. 2009, který v roce 1941 zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. Kromě toho poslal Binovec v roce 1942 udání na Emila Sirotka, které adresoval přímo ministrovi Emanuelu Moravcovi.Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 33,
Teprve v roce 1945 se oženil se sekretářkou Zdenkou Hegerovou roz. Bendovou (1912), se kterou měl syna Viktora Binovce (1948-2024). Další umělecká tvorba mu po válce již nebyla dovolena. Podle svědectví sousedů z první poloviny 70. let byl již tehdy jako 80letý pán dost zamlklý, často chodil na dlouhé procházky po Praze a do jedné ze svých oblíbených hospůdek v Praze Bubenči, kde podle vzpomínek někdejšího hostinského dokázal sedět u jednoho půllitru piva i tři hodiny a s nikým nepromluvit.
Odkazy
Reference
Literatura Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 180 Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu. Propaganda, kolaborace, rezistence, Libri, Praha, 2007, str. 219–231, Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930, Orbis, Praha, 1959, str. 201, 203–4, 206, 208–9, 213, 216–7, 219, 222, 224, 227–8, 230, foto 111, 112 Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 39, 100, 102, 160, 169, 198, 204, 216, 231 Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, 2006, str. 25–35, 40–2, 95–6, 98, 100–103, 106–111, 113, 125, 135, 159, 162, 171, 192–9, 205, 230–4, 240–2, 248, 252, 270–3, 290,
Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 58, 60, 61, 117, 119, Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 175–6, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 188–9, 205,
Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), rodina Emanuela Binovce * 1857
Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Čeští kolaboranti za druhé světové války Kategorie:Členové Národní obce fašistické Kategorie:Členové České strany národně sociální Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:Narození 18. září Kategorie:Úmrtí 29. února Kategorie:Muži