9. květen

9. květen je 129. den roku podle gregoriánského kalendáře (130. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 236 dní.

Události Česko 1346 – Papež Klement VI. povolil Karlu IV. založit Klášter Emauzy, kde smí být v liturgii užíván slovanský jazyk. 1894 – Premiéra hry bratří Mrštíků Maryša v Národním divadle v Praze. 1926 – V Československu se odehrál historicky první ragbyový zápas. Moravská Slavia porazila 31:17 A.F.K. Žižka Brno. 1945 Tankové jednotky Rudé armády vstoupily do Prahy. K. H. Frank opustil Prahu s rodinou a suitou nejbližších spolupracovníků směrem na západ do amerického zajetí. V Rokycanech však byla jeho autokolona zadržena a předána příslušníkům Pattonovy armády. Rudá armáda provedla nálet na Mladou Boleslav, při kterém zahynulo na 450 lidí a byla značně poničena automobilka ASAP. 1946 – Ve Dvoře Králové nad Labem byl otevřen zookoutek, zárodek budoucí Zoologické zahrady Dvůr Králové . 1948 – Byla podepsána Ústava 9. května. 1952 – V Ostravě byla otevřena první trolejbusová linka. 1955 – Antonín Zápotocký vyhlásil amnestii pro poúnorové emigranty. 1958 Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu se uskutečnilo první představení Laterny magiky. Premiéra baletu Sluha dvou pánů Jarmila Burghausera v Národním divadle v Praze 1959 – V Praze zahájila činnost Laterna magika převzatým představením Expo 58. 1960 – Amnestie z roku 1960 ukončila etapu masových stalinistických represí v Československu. Z věznic byly propuštěny tisíce politických vězňů, po amnestii byly uzavřeny například koncentrační tábory Bytíz a Vojna. 1973 – Československá televize zahájila na 2. programu pravidelné vysílání v barvě. První program začal vysílat barevně až o 2 roky později. 1974 – Pražské metro zahájilo provoz na trase C.

Svět 1864 – Došlo k bitvě u Helgolandu, po níž Dánové ukončilo blokádu severoněmeckých přístavů. 1873 – Krach na vídeňské burze 1877 – Rumunsko získalo nezávislost. 1901 – Austrálie otevřela svůj první parlament v Melbourne. 1904 – Parní lokomotiva City of Truro se stala prvním parním motorem v Evropě, který přesáhl 160 km/h. 1945 – V Berlíně byl podepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa. 1950 – Veřejnosti byl představen Schumanův plán. 1965 – Sonda Luna 5 dopadla na Měsíc při pokusu o měkké přistání. 1967 – Poprvé vzlétl norský dopravní letoun Fokker F.28 Fellowship. 2002 – Bylo dosaženo konečného textu Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách. K lednu 2005 ji ratifikovalo 189 států světa. 2003 – Byla vypuštěna japonská sonda Hayabusa (Muses-C). 2005 Americká armáda v Iráku uvedla, že ve velké ofenzívě proti tamní pobočce organizace Al Kajdá zabila asi 100 povstalců. V operaci, která začala 7. května, podle americké armády padli i tři příslušníci její námořní pěchoty. Irácká pobočka Al Kajdá tvrzení Američanů popírá. Oslavy konce 2. světové války v Evropě vyvrcholily vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. Slavnosti se spolu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem zúčastnilo přes 50 hlav států včetně amerického prezidenta George Bushe a německého kancléře Gerharda Schrödera. Přítomen byl i generální tajemník OSN Kofi Annan. Oslavy naopak bojkotovali představitelé Estonska a Litvy, kteří požadovali od Ruska omluvu za poválečnou okupaci. Oslavy v Moskvě byly i předmětem kritiky v otevřeném dopise skupiny politiků, vědců a aktivistů, zveřejněném v britském listě Financial Times. Signatáři dopisu vyjádřili přesvědčení, že současné Rusko zrazuje principy, v jejichž jménu bylo dosaženo vítězství nad nacismem v roce 1945. Dopis údajně podepsalo 75 osobností, mezi nimiž měl být i bývalý český prezident Václav Havel; ten však svůj podpis pod dopisem popřel, byť s jeho obsahem vyjádřil sympatie. 2015 – Světová zdravotnická organizace prohlásila epidemii krvácivé horečky Ebola v Libérii za ukončenou. Od prosince 2013 zemřelo v Libérii na tuto nemoc více než 4 000 lidí.

Narození Česko náhled|upright|Ludmila Vaňková (* 1927) náhled|upright|Zdeněk Nehoda (* 1952) náhled|upright|Marek Jankulovski (* 1977) 1825 Leopoldina Thunová, česká šlechtična z rodu Lamberků († 10. dubna 1902) Peregrin Obdržálek, katolický kněz, zakladatel knihoven, záložen aj., autor věroučné i jiné literatury († 29. května 1891) 1828 – Jan Kratochvíle, právník, novinář a politik († 28. srpna 1880) 1831 – Alois Mikyška právník a politik († 4. září 1903) 1837 – Mamert Knapp, český nakladatel a knihtiskař († 27. června 1896) 1838 – Hermann Hallwich, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady († 11. dubna 1913) 1844 – Adolf Posselt, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Jablonce nad Nisou († 13. dubna 1926) 1855 – Ludvík Lábler, kutnohorský stavitel († 23. května 1930) 1859 – Richard Mandl, rakouský skladatel († 1. dubna 1918) 1869 – Ján Dobránsky, československý politik († 20. února 1950) 1873 – Antonín Čermák, americký podnikatel a politik († 6. března 1933) 1874 – Josef Vraný, československý novinář a politik († 27. března 1937) 1877 – Josef Jindřich Šechtl, český fotograf († 24. února 1954) 1884 – Josef Chalupník, československý politik, poslanec a senátor, starosta Moravské Ostravy († 20. prosince 1944) 1887 – František Pala, hudební vědec († 26. května 1964) 1890 – Alexandr Vladimír Hrska, český malíř, grafik a scénograf († 23. října 1954) 1901 – Gustav Machatý, filmový herec, scenárista a režisér († 14. prosince 1963) 1904 – Hana Volavková, česká historička umění, první ředitelka Židovského muzea v Praze († 29. března 1985) 1907 František Neužil, básník, romanopisec († 22. listopadu 1995) Pravoslav Řídký, důstojník generálního štábu čs. armády ve Velké Británii († 18. ledna 1943) 1911 – Miroslav Hák, fotograf († 29. července 1978) 1912 – Arnošt Kreuz, československý fotbalový reprezentant 1915 Drahomíra Tikalová, operní pěvkyně – sopranistka († 14. března 1997) Vítězslav Vejražka, herec († 8. června 1973) 1919 – Čestmír Šimáně, jaderný fyzik († 26. července 2012) 1927 Ludmila Vaňková, česká prozaička Ferdinand Seibt, německý historik českého původu († 7. dubna 2003) 1931 Vratislav Šotola, český sklářský návrhář († 12. ledna 2010) Milan Šamánek, lékař, pediatr a kardiolog 1933 – Jiří Chvála, český sbormistr a pedagog 1938 Milan Valenta, československý atlet-výškař Jiří Podivínský, český lékař, neurolog a geriatr 1939 – Antonín Tomalík, český výtvarník († 28. února 1968) 1947 – Lída Nopová, zpěvačka, klávesistka, hudební pedagožka, hudební skladatelka 1949 Jiří Pospíšil, český politik, psycholog Vladimír Vetchý, český matematik a politik 1950 – Jan Kašpar, český básník a pedagog 1952 – Zdeněk Nehoda, fotbalový reprezentant 1954 – Lubomír Martínek, prozaik, esejista a překladatel 1955 – Vlastimil Vondruška, historik, publicista a spisovatel 1969 Tomáš Cikrt, novinář a politik Zdeněk Koudelka, právník 1972 – Jakub Grygar, sociální antropolog 1973 – Marek Taclík, český herec 1977 – Marek Jankulovski, fotbalista 1981 – Michal Bortel, právník a politik 1996 – Adam Ťoupalík, cyklokrosař 1998 – Jan Matoušek, fotbalista

Svět náhled|upright|Bulat Okudžava (* 1924) náhled|upright|Glenda Jacksonová (* 1936) náhled|upright|Albert Finney (* 1936) náhled|upright|Billy Joel (* 1949) náhled|upright|Anne Sofie von Otter (* 1955) náhled|upright|Steve Yzerman (* 1965) náhled|upright|Marie-José Pérecová (* 1969) náhled|upright|Rosario Dawsonová (* 1979) náhled|upright|Grant Hackett (* 1980) 1147 – Joritomo Minamoto, zakladatel Kamakurského šógunátu († 9. února 1199) 1740 – Giovanni Paisiello, italský hudební skladatel († 5. června 1816) 1800 – John Brown, americký bojovník za osvobození černochů († 2. prosince 1859) 1810 Johann Hönig, rakouský matematik († 26. října 1886) Marianna Oranžská, princezna pruská († 29. května 1883) 1820 – Charles Nègre, francouzský malíř a fotograf († 16. ledna 1880) 1830 – Harriet Laneová, první dáma USA, neteř prezidenta Jamese Buchanana († 3. července 1903) 1833 – Hermann von Spaun, rakousko-uherský admirál († 23. května 1919) 1837 – Adam Opel, zakladatel společnosti Opel († 8. září 1895) 1838 – Gundaker Wurmbrand-Stuppach, předlitavský politik († 26. března 1901) 1845 – Gustaf de Laval, švédský vynálezce († 2. února 1913) 1854 – Gedeon Majunke, slovenský architekt († 10. dubna 1921) 1857 – Luigi Illica, italský libretista († 16. prosince 1919) 1860 James Matthew Barrie, skotský novinář a spisovatel († 19. června 1937) William Kemmler, první člověk popravený na elektrickém křesle († 6. srpna 1890) Vittorio Emanuele Orlando, italský diplomat a politik († 1. prosince 1952) 1866 – Gópál Krišna Gókhalé, představitel indického hnutí za nezávislost († 19. února 1915) 1871 – Georgij Alexandrovič, třetí syn ruského cara Alexandra III. († 28. června 1899) 1874 – Howard Carter, britský archeolog († 2. března 1939) 1875 – Leopold Andrian, rakouský spisovatel a diplomat († 19. listopadu 1951) 1883 – José Ortega y Gasset, španělský filosof, sociolog a esejista († 18. října 1955) 1886 – Jozef Čársky, slovenský římskokatolický biskup († 11. března 1962) 1887 – Francisco Alonso, španělský hudební skladatel († 18. května 1948) 1888 – Francesco Baracca, nejlepší italský stíhací pilot († 19. června 1918) 1892 – Zita Bourbonsko-Parmská, poslední česká královna a rakouská císařovna († 14. března 1989) 1895 Lucian Blaga, rumunský filozof († 6. května 1961) Frank Foss, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1920 († 5. dubna 1989) 1898 – Julius Evola, italský filosof a spisovatel († 11. června 1974) 1904 Grete Stern, německá fotografka a designérka († 24. prosince 1999) Gregory Bateson, britský a americký biolog a antropolog († 4. července 1980) Ťiang Čao-che, čínský malíř († 15. dubna 1986) 1907 Tibor Honty, slovenský fotograf († 1. prosince 1968) Baldur von Schirach, vůdce Hitlerovy mládeže († 8. srpna 1974) 1909 Kira Kirillovna Ruská, dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova († 8. září 1967) Gordon Bunshaft, americký architekt († 6. srpna 1990) 1911 – Rafael Arnáiz Barón, španělský trapista, architekt a katolický světec († 26. května 1938) 1914 Josef Müller-Brockmann, švýcarský grafický designér († 30. srpna 1996) Hank Snow, kanadský country zpěvák († 20. prosince 1999) Carlo Maria Giulini, italský dirigent († 14. června 2005) 1918 Axel Grönberg, švédský zápasník, olympijský vítěz († 23. dubna 1988) Mike Wallace, americký žurnalista, herec a moderátor († 7. dubna 2012) Kyffin Williams, velšský malíř († 1. září 2006) 1920 William Tenn, americký spisovatel sci-fi († 7. února 2010) Richard Adams, anglický spisovatel († 24. prosince 2016) 1921 Morton Kaplan, americký politolog († 26. září 2017) Sophie Schollová, německá studentka, spoluzakladatelka skupiny Bílá růže († 22. února 1943) 1924 Jean Girault, francouzský filmový scenárista, režisér a jazzový hudebník († 24. července 1982) Bulat Okudžava, ruský básník († 12. června 1997) 1927 – Manfred Eigen, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1967 († 6. února 2019) 1928 Barbara Ann Scottová, kanadská krasobruslařka, olympijská vítězka († 30. září 2012) Harry Rasky, kanadský režisér († 9. dubna 2007) 1931 – Vance Brand, americký letecký inženýr, zkušební pilot a kosmonaut 1932 Alojz Habovštiak, slovenský archeolog († 11. června 2000) Roger Dumas, francouzský divadelní a filmový herec († 2016) 1936 Albert Finney, britský herec († 7. února 2019) Glenda Jacksonová, britská divadelní a filmová herečka († 15. června 2023) 1937 – Rafael Moneo, španělský architekt 1939 Ralph Boston, americký atlet, olympijský vítěz ve skoku do dálky († 30. dubna 2023) James Bardeen, americký fyzik († 20. června 2022) 1940 James L. Brooks, americký producent, režisér a scenárista John Hawken, anglický hudebník 1943 – Philippe Aziz, francouzský spisovatel a novinář († 22. prosince 2001) 1944 Richie Furay, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel Christian de Portzamparc, francouzský architekt Lars Norén, švédský básník a dramatik († 26. ledna 2021)