Merchavja nebo Merchavia (, Merhavia, v oficiálním seznamu sídel Merhavya Qibbuz) je kibuc na severu Izraele. Spadá do správní působnosti oblastní rady Jizre'elského údolí.

Geografie Leží v nadmořské výšce 70 metrů ve východní části Jizre'elského údolí, které dál k jihovýchodu přechází do Charodského údolí. Severovýchodně od obce se z rovinaté krajiny prudce zvedá masiv Giv'at ha-More, ze kterého sem přitéká vádí Nachal Merchavja. Jihozápadně od kibucu protéká vádí Nachal Charod.

Nachází se v oblasti s intenzivním zemědělstvím, jen 1 kilometr východně od města Afula, cca 77 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů jihovýchodně od centra Haify.

Na dopravní síť je kibuc napojen pomocí dálnice číslo 71. Podél západního okraje obce vede železniční trať v Jizre'elském údolí, zrušená roku 1948 a obnovená po nákladné rekonstrukci roku 2016 (v mírně odlišné trase). Funguje zde i železniční stanice Afula.

Dějiny Kibuc byl založen v roce 1929 poblíž mošavu Merchavja, po němž byl pojmenován. Mezi jeho zakladatele patřili členové ha-Šomer ha-ca'ir, kteří do Palestiny imigrovali po první světové válce z Haliče a žili v Haifě a jedněmi ze zakladatelů byli Eliezer Peri, který byl poslancem Knesetu za stranu Mapam a Meir Ja'ari, vůdčí osobnost hnutí.

upright|náhled|vlevo|Golda Meirová během práce na poli kibucu Merchavja. Mezi slavné obyvatele kibucu patří i Golda Meirová, která do mandátní Palestiny imigrovala v roce 1921. Po založení kibucu do něj chtěla s manželem Morrisem vstoupit, ale byla odmítnuta a přijata až napotřetí.

Osídlení v této lokalitě je ale staršího data. Mezi zdejší pamětihodnosti patří Bejt Kooperacija ("קואופרציה"), takzvaný Velký dvůr z roku 1913, kde sídlila zakladatelská Oppenheimerova nadace sousedního mošavu Merchavja. Šlo o pokusnou farmu zřízenou podle myšlenek německožidovského teoretika Franze Oppenheimera. Ten navrhl, aby se v tehdejší turecké Palestině zakládaly zemědělské samosprávné osady. Jejich utváření mělo probíhat ve třech fázích. V první fázi měla být založena komerční farma vedená odborníky, jejíž členové by byli pouhými placenými zaměstnanci. V druhé fázi měli zaměstnanci přejímat odpovědnost za chod farmy a ve třetí by se rozhodli pro kolektivní nebo individuální hospodaření. Experiment ale selhal pro spory mezi vedením a zaměstnanci. Roku 1914 pak farmu převzala skupina zemědělských dělníků, ale kvůli vypuknutí první světové války byla i ona neúspěšná. Dnes je zde muzeum.

Roku 1949 měl kibuc 404 obyvatel a rozlohu katastrálního území 6292 dunamů (6,292 kilometrů čtverečních). V roce 1960 zde byla založena průmyslová firma Pelses zabývající se výrobou plastových dílů pro umělé zavlažování. Ta je v současnosti, spolu se zemědělstvím, hlavním zdrojem příjmů vesnice. Kibuc prošel reformami, po kterých postupně ztratil výrazně kolektivní ekonomický a sociální charakter. Došlo k výstavbě nové obytné čtvrti pro nově příchozí zájemce o výstavbu soukromého rodinného domu. Kibuc se zároveň stal jedním z center pro absorpci nových přistěhovalců. Fungují zde zařízení předškolní péče o děti a také základní škola využívaná i žáky z okolních vesnic.

Pamětihodnosti V kibucu jsou také téměř nepatrné zbytky křižácké tvrze Castrum Faba řádu Templářů, dobyté Saladinem roku 1187.

V roce 1799 se zde utkala Napoleonova armáda s osmanskou. Tato bitva se poněkud nepřesně nazývá „bitva u hory Tábor“.

Demografie Obyvatelstvo kibucu Merchavja je sekulární. Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v kibucu Židé – cca 1000 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 1100 osob).

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1111 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 1,7 %.

+ Vývoj počtu obyvatel kibucu MerchavjaRok1948194919611972198319952001200320042005200620072008200920102011201220132014Počet obyvatel 484 404 557 564 572 581 703 707 724 723 759 802 799 770 939 1180 1078 1092 1111

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Oficiální internetové stránky Profil obce na portálu oblastní rady Profil obce na portálu Rom Galil Ynetnews – New in Merhavia: Golda's room Ynetnews – Purim in Kibbutz Merhavia, 1963

Kategorie:Kibucy Kategorie:Oblastní rada Jizre'elské údolí Kategorie:Sídla založená roku 1929