Dynastie Čoson (hangul: 조선; hanča: 朝鮮), zvána též jako Dynastie I nebo Ri, byla korejská královská a později císařská dynastie, vládnoucí v letech 1392–1910 Koreji neboli království Čoson, později Korejské císařství. Dynastii založil v roce 1392 korejský generál I Song-ge, který svrhl dynastii Korjo a sám se stal králem. V roce 1897 se král Kodžong prohlásil korejským císařem, aby zdůraznil nezávislost Koreje. V roce 1910 ale byla Korea anektována Japonskem a dynastie tak o vládu nad Koreou přišla.
Dějiny Korejské království
náhled|vlevo|upright=0.6|Zakladatel dynastie, král Tchedžo V roce 1392 byl korejský generál I Song-gje poslán do Číny do bojů proti dynastii Ming. Namísto toho se ale spojil s Číňany, sesadil korejského krále a sám převzal vládu v zemi (znám je dnes pod svým posmrtným jménem Tchedžo). Královská dynastie dostala název Čoson (Země jitřní svěžesti), v Evropě je však známa jako dynastie I (severokorejským přepisem Ri). V roce 1394 se hlavním městem stal Hanjang-gun (dnešní Soul) a konfucianismus byl povýšen na státní náboženství.
V období za vlády krále Sedžonga Velkého (1418–1450), je vynalezena korejská abeceda hangul. Korejské království je napadeno Japonskem, které podnikalo invaze do Koreje v letech 1592–1598, později je také napadeno Mandžuskem v letech 1627–1636.
Novodobá historie
náhled|vlevo|upright=0.5|Vlajka kolem roku 1856
Od roku 1830 se Spojené státy americké pokoušely vytvořit z Koreje svou kolonii a jejím prostřednictvím kontrolovat dění v Asii. V srpnu roku 1866 připlul ozbrojený kolesový parník Generál Sherman po řece Tchädonggang k Pchjongjangu s úmyslem prolomit korejský izolacionismus a získat pro Američany výhodné obchodní postavení. Místní úřady však obchodování odmítly a po sérii potyček s místními obyvateli byla loď na rozkaz korejských úředníku zapálena, což byl důvod k trestné výpravě Američanů o dva roky později. Poté museli Korejci ještě několikrát bojovat proti agresorům. Již v říjnu 1866 bylo sedm francouzských válečných lodí poraženo na ostrově Kanghwado. Mezitím se roku 1863 stal korejským králem Kodžong, poslední korejský král a první císař. V roce 1871 byla odražena zmíněná trestná výprava USA.
Poté, co se v roce 1894 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching. Když se Japonci dozvěděli o přítomnosti čínských vojsk v Koreji, rozhodli se tam vyslat osm tisíc vojáků, pod záminkou ochrany japonských občanů žijících v Koreji. Když bylo povstání potlačeno, Čína Japonsku navrhla, aby obě vojska Koreu opustila. Japonsko to odmítlo a navrhlo Číně, že by mohli společně reformovat korejskou vnitřní správu a tak dosáhnout míru ve východní Asii. Čína to však považovala za zasahování do vnitřních záležitostí jiného státu.
V červenci 1894 napadla japonská armáda čínské loďstvo, a tak vypukla japonsko-čínská válka (1894–1895). Japonci měli po celou dobu převahu díky modernějšímu vybavení a lepší disciplíně. Nedalo se očekávat nic jiného než porážka Číny. A právě v důsledku porážky Číny, mocného souseda a ochránce Koreje v říjnu roku 1897 vyhlásil král Kodžong založení nezávislého Korejského císařství (Tähan čeguk) a sám se tak povýšil na císaře, stal se tak posledním korejským králem a předposledním korejským panovníkem. Přivlastněním titulu císaře směřoval k uznání Koreje jako státu nezávislého na Číně, ale i Japonsku, a to i tím, že titul korejského panovníka byl tím pádem rovný titulu panovníků Číny a Japonska.
Společenské třídy Za vlády dynastie Čoson existoval dědičný kastovní systém, který tvořila vznešená třída yangban, která se skládala ze šlechty a vysokých státních úředníků, střední třída jungin, kterou tvořili nižší státní úředníci, dále třída prostých obyvatel yangin a nakonec nejnižší třída cheonin, která zahrnovala „nečistá“ povolání jako jsou řezníci, ševci, koželuhové, šamani, kouzelníci, prostitutky, vězeňští střážci, baviči, nebo nobi, ekvivalent otroků a nevolníků. Nejnižší třída žila izolovaně od zbytku společnosti v uzavřených ghettech. V 15. až 17. století tvořila otrocká třída nobi nejméně 30 % obyvatel.
Panovníci z dynastie Čoson
Korejští králové Tchädžo – (1392–1398) Čongdžong – (1398–1400) Tchädžong – (1400–1418) Sedžong Veliký – (1418–1450) Mundžong – (1450–1452) Tandžong – (1452–1455) Sedžo – (1455–1468) Jedžong – (1468–1469) Songdžong – (1469–1494) Jonsangun – (1494–1506) Čungdžong – (1506–1544) Indžong – (1544–1545) Mjongdžong – (1545–1567) Sondžo – (1567–1608) Kwanhegun – (1608–1623) Indžo – (1623–1649) Hjodžong – (1649–1659) Hjondžong – (1659–1674) Sukdžong – (1674–1720) Kjongdžong – (1720–1724) Jongdžo – (1724–1776) Čongdžo – (1776–1800) náhled|upright=0.4|Znak království v 19. století Sundžo – (1800–1834) Hondžong – (1834–1849) Čcholdžong – (1849–1863) Kodžong – (1863–1897), od roku 1897 císař, abdikoval, zemřel v roce 1919
Korejští císařové Kodžong – (1897–1907), do roku 1897 král, donucen abdikovat ve prospěch syna, zemřel v roce 1919 Sundžong – (1907–1910)
Hlavy dynastie po roce 1910 Sundžong – (1910–1926) Euimin – (1926–1970), jeho bratr Hoeun – (1970–2005), jeho syn Won Yi – (od 2005), jeho adoptivní syn, pravnuk císaře Kodžonga
Odkazy Reference
Související články Korea Korejské císařství Korejské království Dějiny Koreje Seznam korejských panovníků Následnictví korejského trůnu
Externí odkazy
Kategorie:Korea Kategorie:Dějiny Koreje Kategorie:Bývalé panovnické rody