Sa-Nur, též Sa Nur nebo Sanur (, podle názvu nedaleké palestinské vesnice Sanur), byla izraelská osada na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Šomron, která byla roku 2005 vyklizena v rámci plánu jednostranného stažení. Sa-Nur se nacházela v nadmořské výšce cca 330 metrů v severovýchodní části Samařska a Samařské hornatiny, cca 13 kilometrů severozápadně od města Nábulus, cca 62 kilometrů severoseverozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 50 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu. Vesnice Sa-Nur byla na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí silnice číslo 60 – hlavní severojižní dopravní osy Samařska, která probíhala v bezprostřední blízkosti osady. Sa-Nur byla izolovanou izraelskou osadou, obklopenou na všech stranách palestinskými sídly. Jedinou další izraelskou osadou v jejím okolí byla malá vesnice Chomeš cca 3 kilometry na jihu.
Dějiny Plocha osady Sa-Nur byla už na podzim 1977 osídlena izraelskými aktivisty, kteří se zde usadili poblíž staré policejní pevnosti. Původní jméno osady tehdy znělo Dotan. Provizorní zástavba tehdy sestávala z mobilních karavanů a stanů. Později získali tito osadníci povolení trvale se usadit na nedalekém místě, kde pak na základě rozhodnutí izraelské vlády z 28. srpna 1979 zřídili vesnici Mevo Dotan, do níž se stálí obyvatelé nastěhovali v červnu 1981. Do původní lokality mezitím přišla nová skupina sekulárních osadníků. Ti v roce 1983 založili nedaleko odtud dvě nové vesnice Kadim a Ganim. Od roku 1984 fungovala na místě pozdější osady Sa-Nur drobná umělecká kolonie, do které se nastěhovali zejména přistěhovalci z tehdejšího Sovětského svazu. V roce 1987 pak začal nový pokus o vytvoření plnohodnotné izraelské osady na tomto místě, které bylo tehdy oficiálně nazváno Sa-Nur. Žilo tu cca 15 rodin, přičemž výhledově se jich tu plánovalo usadit 80. Osada se ale nikdy populačně příliš nerozvinula. Během Druhé intifády byla vystavena častým útokům Palestinců a prohloubila se její izolace. Počátkem 21. století byla navíc obec Sa-Nur ponechána vně projektované Izraelské bezpečnostní bariéry, která měla v této oblasti sice proniknout hluboko do vnitrozemí Samařska, daleko za Zelenou linii, ale tyto izolované izraelské osady měla minout. V srpnu 2005 byl realizován plán jednostranného stažení prosazovaný vládou Ariela Šarona. V jeho rámci měli být z Pásma Gazy a ze severního Samařska staženi izraelští civilní osadníci. V severním Samařsku se to týkalo obcí Ganim, Kadim, Chomeš a Sa-Nur. Plán byl skutečně proveden a všechny čtyři vesnice byly opuštěny. Izraelská armáda si ovšem podržela kontrolu nad oblastmi těchto bývalých osad.
Demografie Obyvatelstvo Sa-Nur bylo v databázi Yesha popisováno jako smíšené, tedy složené ze sekulárních i nábožensky založených Izraelců. Vesnice trvale zůstala populačně nevýznamnou. Během Druhé intifády se navíc dostavil pokles počtu obyvatel, který byl ovšem těsně před zrušením osady vystřídán prudkým růstem. V roce 2001 se v obci usadilo i několik lubavičských chasidů. K 31. 12. 2004 zde žilo 112 obyvatel, během jediného roku 2004 se populace obce zvýšila o 103,6%.
+ Vývoj počtu obyvatel Sa-Nur 1999–2004Rok199920002001200220032004Počet obyvatel 54 52 54 43 55 112
Odkazy
Reference
Související články Samařsko Oblastní rada Šomron Izraelská bezpečnostní bariéra Izraelský plán jednostranného stažení Druhá intifáda
Externí odkazy
Oficiální profil obce na portálu Oblastní rady Šomron Archivní fotografie obce
Kategorie:Izraelské osady na Západním břehu Jordánu Kategorie:Bývalé izraelské osady