Pliska

Pliska () je město v severovýchodním Bulharsku. Nachází se 6 km severovýchodně od Kaspičanu, správního střediska stejnojmenné obštiny, a žije v něm obyvatel.

V jeho blízkosti se nacházejí pozůstatky původního středověkého města, které bylo hlavním městem první bulharské říše.

Název V čatalarském nápisu, který dal řecky pořídit chán Omurtag je název města uveden jako (PLSKA). Později je doložen (starobulharský název Pljskovă (. Za osmanské nadvlády se sídlo nazývalo Ağa Baba.

Poté, co zde začaly zde vykopávky, byla vesnice roku 1925 přejmenována na Pliskov. Současná podoba jména byla zavedena roku 1947.

Historie Středověk náhled|vlevo|Částečně rekonstruované pozůstatky Velké baziliky Město vzniklo na místě staršího slovanského sídla, jak naznačuje jeho čistě slovanský název Pliska. Podle apokryfního spisu Vidění proroka Izaiáše z 11. století byla Pliska založena již chánem Asparuchem, spíše se ale vyvinula z opevněného vojenského tábora. V následujících staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem Nikeforem I. Po Nikeforově porážce se začala budovat znova a stala se jedním z center bulharské kultury, a to až do roku 893, kdy car Symeon přesídlil do nového hlavního města Preslavi. Pliska si přesto udržela na řadu staletí výsadní postavení – její význam upadl až po okupaci Bulharska osmanskými Turky ke konci 14. století.

náhled|Pozůstatky budov Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km². Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili car a jeho bojaři, a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám. Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na Balkáně. Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce Kruma, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v tehdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská. V Plisce také působil Metodějův žák Naum, než přesídlil do Preslavi.

Osmanská nadvláda Po vyvrácení bulharské říše Osmany bylo město zpustošeno a pouze poblíž ní se zachovala vesnice jménem Aboba. Postupně byla většina kamenů z hradeb pevnosti a palácového komplexu rozebrána na stavbu domů v této vesnici a i ve vzdálenějších dědinách.

Moderní doba Ves se stala součástí Bulharského knížectví po osvobození z osmanské nadvlády v roce 1878. Záhy poté, roku 1886, objevil český vědec Konstantin Jireček zbytky středověkého města. Nicméně o první průzkumy se zasloužil až Karel Škorpil na přelomu 19. a 20. století.

V roce 1911 bylo založeno zdejší čitalište, ale až do roku 1936 sídlilo v soukromých budovách.

Obyvatelstvo Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021): Pliska Rok 1934 1946 1956 1965 1975 1985 1992 2001 2011 2021 Populace 2 273 2 018 1 916 1 729 1 678 1 450 1 366 1 194 906 792 K 15. březnu 2026 ve městě žilo 868 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 844 obyvatel. Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:

Zajímavosti Dne 11. září 1988 byla bulharskými astronomy objevena planetka, která byla nazvána Pliska. Pliska je též značka známé bulharské brandy.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura

Související články Bulharsko První bulharská říše

Externí odkazy

Článek o Plisce na webových stránkách Sdružení pro Bulharsko Материалы для болгарских древностей. Абоба-Плиска. - Известия Русского археологического института в Константинополе. Т. Х (1905)

Kategorie:Města v Bulharsku Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Šumenská oblast