200px|náhled|Jizerské hory – les zasažený kyselým deštěm Znečištění ovzduší představuje v České republice dlouhodobý problém. Znečištěné ovzduší je příčinou mnoha úmrtí a nemocí, např. dýchacích cest, výskytu rakoviny a srdečních onemocnění.České ovzduší má problém – topení uhlím a automobilovou dopravu (PDF 39 kB) Mezi největší zdroje nečistot patří tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, lokální vytápění uhlím nebo spalování odpadu.Znečištěné ovzduší nemá hranice – MŽP

Úroveň znečištění ovzduší se zlepšuje, ale pouze pomalu. Největší problémy způsobuje polétavý prach, benzo(a)pyren a troposférický ozon.

Oblasti V ČR je několik oblasti a velkých aglomerací, které jsou často zasaženy znečištěním ovzduší.

Ostravsko náhled|200px|Dva z provozů Liberty Ostrava: ocelárna (vlevo) a energetika (vpravo) Oblast Ostravy a okolí (50 km) je nejvíce znečištěnou oblastí nejen v ČR.http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/png/oII44x1Evropa1.png Pravidelně zde dochází k překračování limitu pro polétavý prach (PM10) a další znečišťující látky.

Největším producentem znečištění na Ostravsku byla společnost Liberty (známější jako provoz Nová huť dřívějšího vlastníka ArcelorMittal), která produkuje velké množství pevných částic PM10 a benzopyrenu. Polsko si údajně při svém vstupu do Evropské unie vyjednalo měkčí limity pro znečištění. Na znečištění se při smogových situacích v největší míře podílí podle Ministerstva životního prostředí pravděpodobně polská strana. V Moravskoslezském kraji je osm hlavních průmyslových zdrojů znečištění, v Polsku za hranicemi ČR jich je dvaadvacet. Tuto teorii ovšem vyvrací nejnovější vědecké studie. Další zdroj podílející se na znečištění je doprava, která znovu rozvíří usazený polétavý prach a emise z ní přispívají ke vzniku přízemního ozonu v letních měsících.

Ústecko náhled|200px|Elektrárny Prunéřov patřily mezi největší znečišťovatele ovzduší v 80. letech, ale i dnes Zdrojem znečištění je povrchová těžba hnědého uhlí a jeho spalování v uhelných elektrárnách.http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/ustecky-kraj-tizi-smog-vydrzi-mozna-i-pres-vikend/601289 Ústecký kraj tíží smog, vydrží možná i přes víkend V kraji se nachází 4 činné velkolomy – Lom Bílina, Lom ČSA, Lom Nástup – Tušimice a Lom Vršany. Plocha lomů, kde se provádí těžba uhlí, je velká a z nezpevněných povrchů je odnášen prach. V kraji se nachází 5 uhelných elektráren – Prunéřov, Tušimice, Počerady, Ledvice a Komořany. Dalším znečišťovatelem jsou chemičky Unipetrol Litvínov, kde se provádí rafinace ropy, a Lovochemie Lovosice.

Praha Hlavním zdrojem znečištění je zde především automobilová doprava. Znečištění ovzduší v Praze dlouhodobě překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací. Dle měření z roku 2023, které provedl spolek Senzor vzduchu byla jako nejvíce znečištěná ulice v Praze vyhodnocena ulice Plzeňská, kdy výskyt nanočástic dosahoval až k 60 mikrogramů na metr krychlový, Světová zdravotnická organizace přitom za přijatelné a bezpečné znečištění považuje přítomnost pouze 5 mikrogramů částic na metr krychlový.

Historický vývoj V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech mezi nejhorší v Evropě. Po roce 1989 byla zavedena řada opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích a díky tomu došlo poklesu znečištění ovzduší řadou látek (SO2, prachovými částicemi, oxidy dusíku). Po roce 2000 došlo ke zvrácení trendu a koncentrace mnohých znečišťujících látek naopak vzrostly.

V současností mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří podobně jako v dalších zemích Evropské unie zejména znečištění prašnými částicemi a ozonem. Většina obyvatel země je vystavena koncentracím těchto škodlivin, které překračují platné limity. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou a s koncentrací průmyslu představuje problém také znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem. V dopravně zatížených oblastech jsou překračovány limity pro oxid dusičitý.

Sledování kvality ovzduší Kvalitu ovzduší monitoruje Český hydrometeorologický ústav, který provozuje Státní síť imisního monitoringu. Výstrahy a tzv. Index kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňuje na svých stránkáchIndex kvality ovzduší ČHMÚ. Data o kvalitě ovzduší, předpověď počasí, srážek i výstrahy na nebezpečné jevy jsou dostupné také přes mobilní aplikaci. Výroční zprávy o kvalitě ovzduší zpracovává Ministerstvo životního prostředí. Zpráva je předkládána Vládě ČR a poté zveřejněna.MŽP: Kvalita ovzduší

Jednotlivé parametry znečištění Benzo[a]pyren náhled|200px|Ostrava patří mezi nejznečištěnější oblasti ČR Podle Státního zdravotního ústavu byly v roce 2005 v České republice měřeny koncentrace benzo[a]pyrenu na 21 monitorovacích stanicích. Cílový imisní limit pro benzo[a]pyren v zevním ovzduší činí 1 ng·m−3 a byl překročen na 80 % měřicích stanic – v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Mostě, Teplicích a na Kladně. Pozaďová hodnota benzo[a]pyrenu byla 0,6 ng·m−3.Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008,

Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng·m−3 benzo[a]pyrenu. U strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng·m−3.

Benzen Znečištění ovzduší benzenem je monitorováno na 21 měřících stanicích. Platný limit činí 5 μg·m−3 v ročním průměru a v roce 2005 byl překročen na 3 stanicích v Ostravě a na jedné v Praze. Nejvyšší roční průměr v Ostravě činil 10,26 μg·m−3, v Praze 2 v Legerově ulici 5,3 μg·m−3. Asi 9,3 % obyvatel monitorovaných oblastí žije v prostředí, kde znečištění překračuje platný limit.

náhled|200px|Legerova ulice v Praze – extrémní znečištění je způsobeno provozem na severojižní magistrále

Přízemní ozón V roce 2007 bylo přízemnímu ozonu vystaveno 85 % obyvatel. V roce 2006 to bylo o 6 % méně, v roce 2005 bylo fotochemickému smogu vystaveno 85 % lidí v ČR.Pavel Baroch: Přízemní ozon zabíjí. Loni ohrožoval 85 procent Čechů, aktualne.cz, 16.10.2008

Oxid siřičitý (SO2) Oxid siřičitý byl hlavním problémem kvality ovzduší před rokem 1989, když byl zodpovědný za vznik kyselých dešťů, jež podílely na zničení lesů např. Jizerských a Krušných horách. Mezi lety 1990–2006 došlo k poklesu emisí SO2 téměř o 90 % v důsledku instalací odsiřovacích zařízení. V posledních letech stoupají emise SO2 z malých zdrojů.

Oxid uhelnatý (CO) V roce 2005 tzv. pozaďová hladina oxidu uhelnatého v České republice nepřekročila 300 μg·m−3. V částech Prahy zatížených dopravou nepřekračovala celoroční průměrná koncentrace 700 μg·m−3.Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země,2008

Oxid uhličitý (CO2) Dlouhodobě má Česká republika velmi vysoké měrné emise oxidu uhličitého skleníkových plynů, patřící mezi nejvyšší mezi členskými státy Evropské unie. Agregované emise v Česku mezi lety 2005–2007 stoupaly, a to zejména v důsledku významného růstu emisí z dopravy, které v roce 2007 tvořily přes 13 % celkových emisí, zatímco v roce 1990 nedosahovaly ani 5 %. Nedaří se tak plnit cíl Státní politiky životního prostředí ČR ke snižování emisí skleníkových plynů.Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2007, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha 2008

Pevné částice (PM10, PM2,5) náhled|upright|Vdechování prachových částic může způsobit onemocnění rakovinou plic Znečištění prachovými částicemi v současností patří k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice. Představují významné riziko pro lidské zdraví a pocházejí hlavně ze spalovacích procesů v energetice, vytápění domácností (lokální topeniště) a v dopravě. Ta kromě přímých exhalací způsobuje i víření již usazených částic do ovzduší.

V rámci projektu Clear Air For Europe provedla holandská Agentura pro hodnocení životního prostředí porovnání čistoty ovzduší asi 30 velkých evropských měst a z hlediska znečištění ovzduší prachem vyhodnotila jako nejhorší situaci v Praze.

V ČR je určen limit pro znečištění ovzduší pevnými částicemi (polétavý prach). Limit je 50 µg/m³. Překročení toto limitu je tolerováno max. 35 dní v roce. Na některých místech ČR, jako je Ostravsko, je limit překračován i přes 100 dní v roce.

Toluen Znečištění toluenem monitorované Státním zdravotním ústavem prokázalo v roce 2005 nejvyšší roční v Ústí nad Labem (13,3 μg·m−3) a v Praze 2 v Legerově ulici (10,87 μg·m−3). Na ostatních místech se znečištění pohybovalo mezi 0,66 až 7,37 μg·m−3.Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008,

Odkazy Reference

Literatura Symon, K., Bencko, V. a kol.: Znečištění ovzduší a zdraví, Avicenum Praha, 1988

Související články Znečištění ovzduší Kyselé deště Životní prostředí v Česku Výfukové plyny Mezinárodní den čistého ovzduší za modrou oblohu

Externí odkazy Ochrana ovzduší na webu Ministerstva životního prostředí ČR Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě, respekt.cz, 14. listopadu 2007 MŽP ČR: Národní program snižování emisí verze schválená na jednání vlády České republiky 11. června 2007 Český hydrometeorologický ústav: Informace o kvalitě ovzduší v ČR Český klub skeptiků Sisyfos: Vliv znečištění ovzduší na zdraví obyvatel – Program Teplice Aktuální kvalita a znečištění ovzduší v ČR

Video Znečištění ovzduší, pořad cyklu Nedej se, Česká televize, 19. prosince 2006 Intolerance – Když vzduch zabíjí (Ostravsko)

Kategorie:Atmosféra Země Kategorie:Životní prostředí v Česku