18. březen

18. březen je 77. den roku podle gregoriánského kalendáře (78. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 288 dní. Svátek má Eduard.

Události Česko 1848 – V češtině vyšel první svazek Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě Františka Palackého, zachycující historii naší země od příchodu Slovanů až do r. 1526 (tj. do nástupu Habsburků na český trůn). 1861 – První volby do zemských sněmů se uskutečnily podle nově vyhlášené únorové ústavy 1863 – Poslanec František Ladislav Rieger přečetl v říšské radě prohlášení, v němž oznámil, že se Češi na protest proti centralistické politice Vídně vzdávají další účasti na práci rady. Takový postup českých politiků bývá nazýván politikou pasivní rezistence. 1926 – Prezident republiky T. G. Masaryk jmenoval úřednickou vládu, jejímž předsedou se stal již osvědčený Jan Černý. Vláda měla za úkol poskytnout politickým stranám čas k vytvoření funkční vládní koalice. 1939 SS-Obergruppenführer Konstantin von Neurath, ministr bez portfeje vlády Třetí říše, byl jmenován do funkce Říšského protektora v Čechách a na Moravě. Fyzicky převzal úřad v Praze až 5. dubna. V pražské ulici Na Poříčí byl otevřen obchodní dům Bílá labuť. 1948 – Na schůzi představenstva československé sociální demokracie se funkce předsedy vzdal Bohumil Laušman, na jeho místo byl opět zvolen Zdeněk Fierlinger. 1971 – Na speciální dráze Letiště Praha-Kbely provedl ÚVMV Praha první bariérovou zkoušku v ČSSR, zkoušeným automobilem byla Škoda 100 a bylo prokázáno, že tento automobil nesplní požadavky EHK plánované od roku 1975.

Svět 37 – Římský senát anuloval Tiberiovu vůli a prohlásil Caligulu za císaře. 633 – Kalíf Abú Bakr zaútočil na vzbouřené arabské kmeny po Mohamedově smrti. 1068 – Silné zemětřesení v Levantě na arabském poloostrově zabilo přes 20 000 lidí. 1123 – V Římě začal první lateránský koncil, celkem už 9. ekumenický, první který se konal na Západě. Urovnal spor mezi papežem Calixtem II. a císařem Svaté říše Římské Jindřichem V. Sálským. 1167 – Křižácká tažení do Egypta: V nerozhodné bitvě u egyptského El-Babeinu se utkali Frankové vedení Amalrikem I. proti Syřanům. 1190 – Křižáci zabili 57 Židů v Bury St. Edmonds v Anglii. 1314 – Francouzský král Filip IV. Francouzský dal upálit 23. a posledního Mistra řádu templářů Jakuba z Molay. 1438 – Albrecht II. Habsburský se stal králem Německa. 1532 – Anglický parlament zakázal jakékoliv platby anglikánské církve Vatikánu. 1871 – Lidé v Paříži si zvolili svou vlastní vládu – komunu – první socialistická vláda. 1915 – Během bitvy o Galipoli zahájili Britové a Francouzi klíčový a neúspěšný námořní útok, při kterém přišli o tři bitevní lodě. 1921 – Podepsán Rižský mír ukončující sovětsko-polský konflikt 1922 – V Indii je Móhandás Karamčand Gándhí odsouzený k šesti letům vězení za občanskou neposlušnost. 1925 – Tornádo, které se přehnalo přes státy Missouri, Illinois a Indiana, zabilo 695 lidí. 1931 – Firma Schick Inc. dává na trh první elektrický holicí strojek pro pány. 1937 – V texaské škole zabila exploze tři sta lidí, většinou dětí. 1938 – V Mexiku byly znárodněny veškeré cizí naftové nemovitosti. 1940 – V Brenneru se setkal Adolf Hitler s Benitem Mussolinim a uzavřeli spojenectví proti Francii a Spojenému království. 1945 – 1 250 amerických bombardérů provedlo nálet na Berlín. 1953 – Při zemětřesení v západní Turecku zemřelo 250 lidí. 1961 – Tupolev Tu-128, největší a nejtěžší záchytný stíhací letoun, jaký byl kdy zaveden do výzbroje armády, absolvoval svůj zkušební let. 1965 – Kosmonaut Alexej Leonov opustil na 12 minut kosmickou loď Voschod 2 a stal se tak první osobou, která vstoupila do volného vesmírného prostoru. 1971 – Lavina v Chungar v Peru zabila 200 lidí. 1974 – Naftová krize – země OPEC uvalily na pět měsíců naftové embargo proti Spojeným státům, Evropě a Japonsku. 1980 – Na Pleseckém kosmodromu v Rusku bylo zabito 50 lidí při explozi lodi Vostok 2M na její odpalovací základně. 1990 – 12 obrazů v hodnotě kolem 300 milionů dolarů bylo ukradeno z muzea Izabely Stewart Gardner v Bostonu v Massachusetts. Byla to největší krádež uměleckých děl v historii USA.

Narození Viz též :Kategorie:Narození 18. března — automatický abecedně řazený seznam. Česko náhled|upright|Jiří Klem (* 1944) náhled|upright|Mahulena Bočanová (* 1967) 1738 – Josef Anton Laske, houslař († 30. listopadu 1805) 1803 – Ludvík Dietrich, hudební skladatel a kytarista († 11. června 1858) 1820 – Beneš Metod Kulda, kněz, spisovatel a sběratel lidových písní a pohádek († 6. května 1903) 1830 – Felix Vetter z Lilie, moravský velkostatkář a politik († 21. listopadu 1913) 1836 – Josef Vydra, taneční mistr a první český pilot balónu († 19. srpna 1911) 1841 – Josef Štěrba, probošt litoměřické kapituly († 16. září 1909) 1843 Josef Langl, rakouský malíř, grafik a spisovatel českého původu († 27. května 1916) Karel Starý starší, architekt († 22. října 1929) 1844 – Rudolf Knoll, právník a politik († 23. dubna 1914) 1849 – Josef Hanel, teolog, kanovník olomoucké kapituly († 16. dubna 1903) 1854 – Bohuslava Kecková, historicky první česká lékařka († 17. října 1911) 1870 – Josef Sechtr, československý politik († 1944) 1874 Josef Mandl, malíř († 5. prosince 1933) Vojtěch Mastný, československý protikomunistický diplomat († 25. ledna 1954) 1891 Ruda Kubíček, malíř († 6. dubna 1983) Eduard Milén, malíř († 19. května 1976) 1896 – Zet Molas, režisérka († 1956) 1901 – Peter Jilemnický, spisovatel († 19. května 1949) 1904 – Edvard Cenek, spisovatel a fotograf († 26. července 1971) 1912 Vojta Nolč, malíř, grafik († 27. března 1989) Bohumil Klenovec, československý fotbalový reprezentant († 14. ledna 1971) 1913 – Alois Sopr, sochař a medailer († 25. června 1993) 1916 – Josef Bryks, stíhací pilot († 12. srpna 1957) 1921 – Josef Trávníček, ministr obchodu České soc. rep. 1923 – Jaromír Zápal, ilustrátor, malíř a spisovatel († 5. prosince 1984) 1924 – Lubomír Dorůžka, muzikolog a hudební publicista († 16. prosince 2013) 1929 – Ctirad Kohoutek, hudební skladatel, vědec a pedagog († 19. září 2011) 1931 – Vlastimil Bubník, hokejista a fotbalista († 6. ledna 2015) 1937 – Josef Sochor, zpěvák a textař 1940 Jana Březinová, herečka († 29. května 2000) Václav Šmídl, volejbalista, stříbrný na OH 1964 1944 Jiří Holeček, hokejový brankář Jiří Klem, herec Josef Bartončík, právník a politik († 29. srpna 2024) 1945 – Miloš Frýba, hlasatel († 30. prosince 2010) 1949 – Richard Haan, operní pěvec-barytonista 1950 – Václav Špale, malíř 1954 – Milena Holcová, spisovatelka, scenáristka, cestovatelka a právnička 1956 – Zdeněk Vřešťál, folkový písničkář 1964 – Alena Schillerová, česká ministryně financí a místopředsedkyně druhé vlády Andreje Babiše 1965 – David Suchařípa, herec 1967 – Mahulena Bočanová, herečka a moderátorka 1978 – Jan Bulis, hokejista 1981 – Pavel Novotný, moderátor, starosta městské části Praha-Řeporyje a bývalý novinář 1983 – Tereza Tobiášová, moderátorka 1994 – Jan Komínek, herec 1998 – Karolína Kopíncová, modelka

Svět náhled|upright|Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (* 1844) náhled|upright|Rudolf Diesel (* 1858) náhled|upright|Frederik Willem de Klerk (* 1936) náhled|upright|Ingemar Stenmark (* 1956) náhled|upright|Luc Besson (* 1959) náhled|upright|Queen Latifah (* 1970) náhled|upright|Zdeno Chára (* 1977) náhled|upright|Alexej Jagudin (* 1980) 1294 – Jindřich VI. Dobrý, vratislavský kníže z rodu slezských Piastovců († 24. listopadu 1335) 1380 – Svatá Lidwina, nizozemská světice († 14. dubna 1433) 1555 – František z Anjou, nejmladší syn francouzského krále Jindřicha II. († 19. června1584) 1578 – pokřtěn Adam Elsheimer, německý malíř († 11. prosince 1610) 1604 – Jan IV. Portugalský, portugalský král († 6. listopadu 1656) 1609 – Frederik III. Dánský, dánský a norský král († 9. února 1670) 1634 – Marie-Madeleine de La Fayette, francouzská spisovatelka († 25. května 1693) 1690 – Christian Goldbach, německo-ruský matematik († 20. listopadu 1764) 1723 – Daniel Itzig, německý židovský obchodník a bankéř († 17. května 1799) 1780 – Miloš Obrenović I., srbský kníže († 28. září 1860) 1782 – John C. Calhoun, americký politik, viceprezident USA († 31. března 1850) 1796 – Jakob Steiner, švýcarský matematik († 1. dubna 1863) 1803 – Jozef Emanuel, slovenský básník († 8. května 1890) 1813 – Christian Friedrich Hebbel, německý básník a dramatik († 13. prosince 1863) 1828 – William Randal Cremer, anglický politik a pacifista, držitel Nobelovy ceny za mír († 22. července 1908) 1830 – Fustel de Coulanges, francouzský historik († 12. září 1889) 1837 – Grover Cleveland, 22. a 24. prezident USA († 24. června 1908) 1842 – Stéphane Mallarmé, francouzský básník († 9. září 1898) 1844 – Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov, ruský hudební skladatel († 21. června 1908) 1848 – Luisa Sasko-Koburská, britská princezna († 3. prosince 1939) 1850 – Hugo Charlemont, rakouský malíř († 18. dubna 1939) 1856 – Alexandr Petrovič Izvolskij, ministr zahraničí carského Ruska († 16. srpna 1919) 1858 – Rudolf Diesel, německý vynálezce († 30. září 1913) 1863 – Eduard Konrád Zirm, rakouský oční lékař († 15. března 1944) 1864 – Toros Toramanian, arménský architekt, archeolog a historik architektury († 1. března 1934) 1868 – Josef Marek, slovenský veterinář, vědec a pedagog († 7. září 1952) 1869 – Neville Chamberlain, britský státník († 9. listopadu 1940) 1871 – Reginald Aldworth Daly, kanadský geolog († 19. září 1957) 1874 – Nikolaj Berďajev, ruský křesťanský filosof († 24. března 1948) 1875 – Félix Carvajal, kubánský maratónec († 27. ledna 1949) 1876 – Roman Malinovskij, ruský revolucionář († 5. listopadu 1918) 1877 – Edgar Cayce, americký léčitel, známý jako „spící prorok“ († 3. leden 1945) 1880 – Walter Hohmann, německý stavební inženýr a teoretik raketových letů († 11. března 1945) 1882 – Gian Francesco Malipiero, italský hudební skladatel († 1. srpna 1973) 1883 – Vincenzo Florio, italský podnikatel, automobilový závodník, zakladatel závodu Targa Florio († 6. ledna 1959) 1886 Kurt Koffka, německý psycholog († 22. listopadu 1941) Michail Těreščenko, ruský ministr financí a zahraničí prozatímní vlády († 1. dubna 1956) 1890 – Henri Decoin, francouzský režisér († 4. července 1969) 1892 – Hjalmar Fridolf Siilasvuo, finský generál († 11. ledna 1947) 1893 – Wilfred Owen, anglický básník († 4. listopadu 1918) 1898 – Magnus Goodman, kanadský hokejista, člen hokejové síně slávy († 18. července 1991) 1899 Max Alpert, sovětský novinářský fotograf († 30. listopadu 1980) George Beauchamp, konstruktér hudebních nástrojů († 30. března 1941) 1903 – Galeazzo Ciano, italský diplomat († 11. ledna 1944) 1904 – Srečko Kosovel, slovinský básník († 27. května 1926) 1905 – Robert Donat, britský herec († 9. června 1958) 1907 – Jakov Džugašvili, syn Stalinovy první manželky Jekatěriny Svanidze († 14. dubna 1943) 1909 – Sabir Junusov, uzbecký chemik († 29. listopadu 1995) 1910 – Lajos Gogolák, maďarský historik († 22. září 1987) 1913 Werner Mölders, německý stíhací pilot († 22. listopadu 1941) Reinhard Hardegen, německý ponorkový velitel a politik († 9. června 2018) 1919 Laila Schou Nilsenová, norská lyžařka a rychlobruslařka, olympijská vítězka († 30. července 1998) Elizabeth Anscombe, britská katolická filosofka († 5. ledna 2001) 1922 – Seymour Martin Lipset, americký sociolog († 31. prosince 2006) 1924 – Alexandre José Maria dos Santos, mosambický kardinál († 29. září 2021) 1925 – Antonio José González Zumárraga, ekvádorský kardinál († 13. října 2008) 1926 – Peter Graves, americký herec († 14. března 2010) 1928 Lennart Carleson, švédský matematik Fidel Ramos, filipínský generál a politik († 31. července 2022) 1929 – Christa Wolfová, německá spisovatelka († 1. prosince 2011) 1930 Adam Joseph Maida, americký kardinál Pat Halcox, britský trumpetista († 4. února 2013) 1932 – John Updike, americký spisovatel († 27. ledna 2009)