Následnictví bulharského trůnu bylo stanoveno v bulharské větvi sasko-kobursko-gothajské dynastie na základě salického práva (z otce na nejstaršího syna), bulharským panovníkem se tudíž může stát pouze potomek rodu mužského pohlaví.
Simeon II. 195px|vlevo Tradiční titul bulharských panovníka je car, ovšem s královským důstojenstvím. Posledním bulharským carem byl Simeon II., který vládl v letech 1943–1946, ale vzhledem k jeho nízkému věku fakticky vládla regentská rada. V roce 1946 zorganizovala Bulharská komunistická strana referendum (které je podle některých zdrojů považováno za zfalšované), po němž byla zrušena monarchie v Bulharsku a dar Simeon II. odešel monarchie v témž roce s rodinou ze země do Egypta.
Po ukončení komunistické nadvády v Bulharsku v 90. letech 20. století byl Simeon II. pozván zpět do země a v letech 2001–2005 byl zvolen do funkce bulharského premiéra. V té době užíval občanské jméno je Simeon Borisov Sakskoburggotski. Současní následníci trůnu jsou pretendenti.
Linie následnictví Linie následnictví na bulharský trůn je následující:
15px JV car Ferdinand I. (1861–1948) 15px JV car Boris III. (1894–1943) 15px JV car Simeon II. (*1937) Kardam, kníže tarnovský (1962–2015) (1) Jkv Boris (*1997) (2) Jkv Beltran (*1999) (3) Jkv Kyrill (*1964) (4) Jkv Tassilo (*2002) (5) Jkv Kubrat (*1965) (6) Jkv Mirko (*1995) (7) Jkv Lukáš (*1997) (8) Jkv Tirso (*2002) (9) Jkv Konstantin-Assen (*1967) (10) Jkv Umberto (*1999)
Kategorie:Politické dějiny Bulharska Bulharsko