náhled|Dělník ve Vítkovických železárnách okolo roku 1900
Dělník je označení námezdně pracujícího člověka, vykonávajícího převážně fyzicky namáhavou práci. Od živnostníka jej odlišuje především závislost na zaměstnavateli a mentální pocit nesamostatnosti. Jedná se o obecné označení, které může být specifikováno přívlastkem podle druhu činnosti: např. textilní (textilák), přadelní (přadlák), lesní, stavební či hutní dělník. Podle míry vzdělanosti, resp.vyučení lze dělníky rozdělit na kvalifikované a nekvalifikované (pomocné). Společenská skupina dělníků se označuje jako dělnictvo nebo dělnická třída (ať už v Marxově, nebo Weberově pojetí).
Integrační a dezintegrační faktory dělnictva
Sociální vrstva označovaná jako dělnictvo se rodila v postupném procesu, v němž se utvářelo vědomí společných zájmů a identity dělníků. Homogenizace dělnictva spočívala především v proměně tovaryše v dělníka v důsledku přechodu od cechovní k tovární výrobě, dále se ovšem musely překonat partikulární identity dělníků v jednotlivých výrobních odvětvíchIdentita přadláků, tkalců, huťařů, horníků apod. a v neposlední řadě míru stmelení dělnictva určovaly také rozdíly mezi dělníky v rámci jednoho odvětví (kvalifikovaní vs. nekvalifikovaní dělníci, mistři vs. nádeníci). Naopak integračně působily zejména společné prožitky z práce jako sdílení těžké fyzické práce, šikany, zážitek těžkého úrazu či smrti spolupracovníka nebo třeba stávky.Fasora, Dělník a měšťan, s. 35–37.
Mzdy a platy dělníků Výše mezd manuálně pracujících zaměstnanců je výrazně nižší, než mzdy ostatních pracovníků. V ČR byla například v roce 2025 výše mezd manuálních pracovníků 39 382 Kč, zatímco nemanuální pracovníci měli průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši 64 628 Kč. Mírně nižší byl rozdíl v platech ve veřejné sféře, u manuálních pracovníků byl průměrný plat 37 161 Kč, nemanuální pracovníci měli plat 55 811 Kč.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Albín Bráf: Články o dělnické otázce, nákladem vlastním, Praha 1893 Antonín Robek: Společenský a rodinný život pražských dělníků v první polovině devatenáctého století, Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, Praha 1975 Antonín Robek, Mirjam Moravcová, Jarmila Šťastná: Stará dělnická Praha – život a kultura pražských dělníků 1848-1939, Academia, Praha 1981 Stanislav Knob, Tomáš Rucki a kolektiv: Problematika dělnictva v 19. a 20. století I., Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Ostrava 2011,
Související články Nádeník Dělnické hnutí v českých zemích
Externí odkazy
Kategorie:Profese