Zahrádečtí ze Zahrádek je příjmení staromoravské rodiny vladycké, která svůj původ odvozuje od zaniklé vsi Zahrádky u Štěpkova v okolí Nové Říše.
Historie Ves Zahrádky koupil v roce 1385 Ondřej Kocour z Dačic, s jehož dcerou se oženil před rokem 1407 Mikuláš (bezpochyby předek), jenž byl v roce 1417 svým tchánem přijat na spolek Zahrádek a Norovic. Jiný Mikuláš žil ke konci 14. století a získal statek Hobzí. Účastnil se vojenských výprav do Uher a Itálie a zemřel okolo roku 1494 (manželka Dorota z Křesyně, † 1505).
Jeho syn Oldřich (1495 atd.) držel po otci Hobzí a měl manželku Voršilu Noglarovou z Pfofašláku († 1554). Současně (1506 atd.) žil Jan, jenž držel Budiškovice. Synové Oldřichovi byli Jan, Jiří, Jindřich, Václav a Linhart. Jan bojoval v Itálii a Uhersku a 36 let zasedal v zemském soudu. Nabyl Červeného Hrádku a obdržel roku 1564 list mocný. Jiřík držel Hobzí ještě v roce 1565. Na Hobzí seděli potom Oldřich starší (1589) Jiřík a Karel (1594, † j. 1609).
Jiří, syn Oldřichův, byl horlivým stupencem stavovského povstání. Jako sudí menšího práva brněnského byl roku 1619 zvolen za direktora a defenzora, zasedal v komisích a od krále Bedřicha Falckého byl jmenován hejtmanem Brněnského kraje. Za tyto skutky mu hrozil trest smrti, byl však nakonec odsouzen na tří roky vězení a jeho statky Hrotovice a Újezdec byly zkonfiskovány. Jeho manželkou byla Krescencie Leskovcová z Leskovce, s níž měl syny Arnošta, Václava a Jana. Arnošt prodal Červený Hrádek a v roce 1580 držel Krhov a později Hrotovice († j. 1598, manž. Polyxena hraběnka z Thurnu). Václav držel Budiškovice, od roku 1594 Hrádek a od roku 1606 také Radotice. Byl radou krále Matyáše a nejvyšším hofrychtéřem na Moravě († 1610). S manželkou Magdalenou Leskovcovou z Leskovce měl jedinou dceru Krescencii, která dědila Budiškovice a Hrádek (manž. Kryštof z Říčan).
Jan se v roce 1586 psal z Červevného Hrádku (který vložen 1585 Alžbětě Višňovské z Petrovce), roku 1594 držel Višňový a Třtěnice a roku 1597 také Krhov (jeho manželkou byla snad Barbora Višňovská z Petrovce na Višňovém). Jeho synové Jindřich a Karel, též strýci jejich Jan na Bohuslavicích, Jiří na Hrotovicích, Vilém a Václav povýšeni majestátem 24. října 1615 do panského stavu, což bylo potvrzeno 7. července 1616.
Jindřich († 1627) byl v roce 1609 sudím menšího práva v Brně, pak královským radou, držel Višňový, Krhov a Hobzí, k nimž koupil roku 1617 Jemnici. Havel Žalanský a Jan Čermnický připsali mu svoje díla. V roce 1619 byl volen za direktora a defensora a zasedal v komisích. Brzo po bitvě na Bílé hoře odjel do Vídně, aby zde prosil císaře za odpuštění. Skutečně dosáhl pro sebe milosti a podařilo se mu udržet statky. Pohromami po roce 1620 byli postiženi i Václav a Vilém Zahrádečtí, kteří se podporovali povstání a kritizovali papeže, za což byli v roce 1624 odsouzeni. Václav († j. 1647) pak sloužil v císařské armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršálka. V roce 1635 krátce držel Záhořany u Litoměřic. V téže době žili Jindřichovy děti Karel Bohobud a Eliška, za jejichž nezletilosti byla prodána Jemnice, Karel pak došed let prodal Višňový a oddav se vojenství stal se nařízením nejvyšším a královským radou. Zadlužil se však natolik, že v roce 1647 musel prodat Krhov a po jeho smrti pak bylo prodáno také Hobzí (1651) na nalehání věřitelů.
V roce 1990 jeden z potomků František Zahrádecký zmapoval celý rod až po současnost pro Státní okresní archiv Znojmo.
Přibuzenstvo Rod Zahrádeckých ze Zahrádek se přibuzensky spojil s dalšími rody, např. s Rogendorfy, Thurny, Doubravky z Jasenné, Všnovskými z Petrovic, Leskovci z Leskovce, pány z Říčan ad.
Reference
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody