František Cajthaml (30. března 1868, Suchomasty – 3. května 1936, Bystřany) byl český úředník, spisovatel, básník, kronikář a dělnický aktivista. náhled|upright=1.0|V tomto Bystřanském domě Cajthaml strávil konec života náhled|upright=1.0|Cajthamlova ulice v Bystřanech
Život Narodil se v rodině domkáře Josefa Zeithammla a Anny Zeithammlové-Barsové. Měl čtyři sourozence: Antonína (1870–1870), Marii (1871), Václava (1874–1874) a Václava (1875).
Vyučil se krejčím a odešel do severních Čech, kde pracoval jako krejčovský dělník. Od roku 1899 pracoval jako úředník, později jako ředitel Okresní nemocenské pokladny v Teplicích-Šanově.
Byl literárně i politicky činný, věnoval se především dělnickému hnutí a byl hlavním spolupracovníkem časopisu Severočeský dělník. Psal verše, povídky a shromažďoval cenné dokumenty a památky z počátku dělnického hnutí. Byl také vynikajícím kronikářem.
Roku 1921 vystoupil z římskokatolické církve. Po jeho smrti r. 1937 postavila obec Suchomasty svému rodáku v parku památník a uložila do něho urnu s jeho popelem. Ke stému výročí narození byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska a o jeho životě a díle byla k tomuto výročí vydána publikace. V Bystřanech byla po něm pojmenována ulice.
Pseudonymy František Cajthaml-Liberté, František Berounský, František Borecký, V. L. Liberté (Vive la liberté). Tento poslední pseudonym používali ale i jiní spisovatelé, například Leopold Kochman, Antonín Svoboda nebo Jarmil Krecar.
Dílo
Básně Ohlas: společenský zpěvník dělnický – Brno, s. n., 1893 Verše o práci: vážné i žertovné básně, písně a popěvky dělnické – Praha: František Bačkovský, 1894 Hlasy massy: dělnické básně a písně – Teplice: Karel Martinovský, 1896 Pod mamonem: dělnické básně a písně – Teplice: Jan Trejbal, 1896 Na bojišti – [obsahuje i Lyrické intermezzo: František Sekanina]. Teplice: Severočeský dělník, 1899 Dělnický zpěvník: sbírka nejstarších a nejpopulárnějších písní socialistických – uspořádal. Teplice: Antonín Machovec, 1899 Nové písně – Teplice: vlastním nákladem, 1903 Písně dělníka – Teplice: v. n., 1903 Pole krvavá: severočeské motivy a jiné verše – Praha: Tiskové družstvo Českoslovanské strany sociálně demokratické (ČSDSD), 1904 Na stráži: ballady a písně sociální – Praha: K. Springer, 1904
Próza Svépomoc: hospodářsko-politická úvaha – Praha: Tomáš Josef Jaroušek, 1881 Mráčky před bouří: drobné povídky a obrázky ze života dělnického – Most: Petr Cingr, 1893 Z péra dělníkova: sociální obrázky – Praha: F. Bačkovský, 1893 Ztracené existence – Ústí nad Labem: s. n., 1893 V zápasech života: drobné povídky dělnické – Praha: F. Bačkovský, 1894 Proletáři: sociální povídky – Praha: F. Bačkovský, 1895 Kulturní boj a český katolický lid – 1913 Mistr Jan Hus a české ženy – Praha: Tisková Liga, 1914 Staré pověsti ze Středohoří a Podkrušnohoří – Ústí nad Labem: Otomar J. Bukač, 1923 Obrázky z Deutschböhmen: Kresby starého menšináře – Praha: Antonín Svěcený, 1923 Sláva a pád provincie Deutschböhmen: příspěvek k dějinám československé revoluce a německé protirevoluce na českém severu, Ústí nad Labem: O. J. Bukač, 1924 Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských – Praha: A. Svěcený, 1924 Husitské bojiště "Na Běhání" u Ústí nad Labem – Ústí nad Labem: O. J. Bukač, 1924 Zrcadlo Němcům: jakým loktem nám kulturu měřili ve starém Rakousku a jak sami chtějí míti naměřeno v Československu – Ústí nad Labem: O. J. Bukač, 1926 Severočeští havíři: obrazy z bojů podzemních pariů – Moravská Ostrava: Časopis Na zdar, 1926 Český sever ve hnutí dělnickém: příspěvek k dějinám ČSDSD – Praha: Antonín Svěcený, 1926 Proboštov v minulosti a v přítomnosti: příspěvek k dějinám severočeské obce vůbec a českého dělnického hnutí zvláště – Proboštov: ČSDSD, 1927 Severočeské národnostní pomezí: bilance germanisace a útisku českého lidu během půldruhého století – Teplice-Šanov: Naše domovina, 1927 Josef Boleslav Pecka Strahovský: průkopník českého hnutí dělnického – Praha: A. Svěcený, 1928 Franta Choura – tribun severočeských havířů: příspěvek k dějinám českého hnutí dělnického. Příbram: Naše obrana, 1929 Tragedie Franty Choury, tribuna severočeských havířů a apoštola socialismu – Příbram: Naše Obrana 1929 Krušné hory: vlastivědný sborník – František Cajthaml, Josef Tomek, Josef Smeták. Duchcov: Josef Fršlinek, 1930 Požár v dolech příbramských dne 31. května 1892 – ilustroval K. Hojden. Příbram: Naše Obrana, 1932
Ukázka z díla
Odkazy
Reference
Literatura
Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 53.
F. V. Cajthaml-Liberté – Karel Kazda. Beroun: Vulkán, 1936 KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 471.
František Cajthaml-Liberté: básník zrozený pro svobodu – Pavel Koukal. Ústí nad Labem: Masarykova dělnická akademie, 1997
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští socialisté Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Narození 30. března Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí 3. května Kategorie:Čeští kronikáři Kategorie:Čeští úředníci Kategorie:Čeští aktivisté Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Bystřanech