náhled|L'Ogre Corbes, karikatura 1902 (Ministerský předseda Combes živil antiklerikální nálady a zejména on stál za vyhošťováním řeholníků z Francie v letech 1902 a 1903) Antiklerikalismus je historické hnutí, které se staví proti kléru (duchovnímu stavu) kvůli jeho skutečné nebo domnělé moci a vlivu v různých oblastech veřejného a politického života, proti jeho zasahování do běžného života občanů, jeho privilegiím a prosazování ortodoxie.Encyclopædia Britannica, Anticlericalism (2007 Encyclopædia Britannica, Inc.) Podle jiné definice znamená odmítání přímého, zejména politického vlivu církví.K. Žaloudek, Encyklopedie politiky, str. 23.
Antiklerikálové nemusí být proti náboženství, někteří se stavěli proti kléru z důvodů institučních nebo kvůli sporům o interpretaci náboženství. Stoupenci tohoto hnutí si vedou většinou aktivněji než zastánci laicismu. V mnoha případech vedl antiklerikalismus až k násilí a vraždění kněží (Mexiko, Španělsko, Albánie aj.), k útokům na církev a k zabírání nebo ničení jejího majetku.
Historie náhled|Hasiči za přítomnosti policie rozbíjejí dveře dominikánského kláštera v Paříži (ilustrace Le Monde) Antiklerikalismus v různých podobách existoval během celé historie křesťanství a je považován za jeden z faktorů, které stály za husitstvím i protestantskou reformací v 16. století. Někteří filozofové doby osvícenství, například Voltaire, napadali katolickou církev, její vedení a kněží, a vytýkali jim zejména morální zkaženost mnoha duchovních.
Tyto útoky vedly částečně k zrušení řádu Jezuitů (1773) a hrály také rozhodující úlohu v hromadných napadáních samotné existence církve během Velké francouzské revoluce. V 19. století se námitky proti politickému angažování církve začaly objevovat i mezi katolickými věřícími a duchovními (došlo k zrušení titulů kníže-biskup, vešly v platnost zákazy účasti katolického duchovenstva na politickém životě). Později byli jezuité v mnoha zemích opět povoleni a od Druhého vatikánského koncilu smějí katoličtí kněží zastávat veřejné funkce jen se zvláštním povolením. V období Třetí francouzské republiky došlo k vyhoštění řeholních kongregací z Francie a znovu pak v roce 1902 a 1903.
V první polovině 20. století se antiklerikalismus objevil i v islámských zemích (Turecko), v Latinské Americe vedl ke krutým pronásledováním kněží a církve. Také komunistické režimy v Evropě, v Asii i jinde kněžstvo soustavně pronásledovaly.
Specifickou podobu na sebe antiklerikalismus vzal v českých zemích, kde vystupoval již před rokem 1918 v podobě antikatolicismu, což se pak naplno projevilo v prvních letech československé první republiky a vygradovalo v komunistické pronásledování křesťanských církví.
Odkazy
Reference
Literatura K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004.
Související články Laicismus Ateismus Klerikalismus Sekularismus Zrušení jezuitského řádu
Externí odkazy
Kategorie:Politické ideologie Kategorie:Republikánství Kategorie:Pronásledování křesťanů