Oddíl kosmonautů CPK je jedním z oddílů kosmonautů v Rusku, resp. do roku 1991 v Sovětském svazu. Oddíl je složkou Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK) a sídlí, společně s celým střediskem, v Koroljovu u Moskvy.
Byl založen roku 1960 jako první oddíl kosmonautů v Sovětském svazu ve Středisku přípravy kosmonautů, které bylo útvarem vojenského letectva. Stal se nejpočetnějším a nejaktivnějším sovětským oddílem kosmonautů, jeho členové se účastnili naprosté většiny sovětských pilotovaných kosmických letů. Roku 2009 bylo vojenské Středisko přípravy kosmonautů zrušeno a jeho majetek i personál převzala nově založená stejnojmenná federální rozpočtová organizace podřízená Roskosmosu.
Počátky Rozhodnutí o vytvoření samostatného střediska pro přípravu kosmonautů v rámci letectva bylo přijato koncem roku 1959. V lednu 1960 hlavní velitel letectva potvrdil organizační strukturu nového Střediska přípravy kosmonautů vojenského letectva (CPK VVS). V únoru byl jmenován první náčelník CPK, plukovník Jevgenij Anatoljevič Karpov (zůstal zde tři roky), a začalo budování střediska.
Mezitím první aktivity v oblasti výběru a výcviku kosmonautů zahájil Institut letecké medicíny roku 1958 pod vedením Vladimira Jazdovského a Nikolaje Gurovského. Téhož roku Sergej Koroljov s Michailem Tichonravovem předložili vládě návrhy na pilotovaný vesmírný let. Oficiální souhlas dostali v první polovině roku 1959Постановление ЦК КПСС и Совета Министров СССР №22-10СС от 5 января 1959 «О медицинском отборе кандидатов в космонавты» a Постановление ЦК КПСС и Совета Министров СССР №569-264 от 22 мая 1959 «О подготовке человека к космическим полётам» Po stanovení kritérií výběru (do 35 let, do 175 cm, do 75 kg, výborné zdraví) byl vlastní výběr zahájen v srpnu 1959. Ze 3461 vojenských letců bylo do února 1960 v několika etapách vybráno plánovaných 20 lidí. Začátkem března rozkaz ministra obrany stanovil povinnosti a statut kosmonautů a od 7. března do 7. června 1960 bylo prvních dvacet budoucích kosmonautů rozkazem hlavního velitele letectva zařazeno do oddílu. Okamžitě (14. března 1960) byl zahájen výcvik na Frunzeho letišti v Moskvě, kde zpočátku sídlilo CPK. V létě 1960 středisko přesídlilo za Moskvu do dnešního Hvězdného městečka.
Protože na současnou přípravu všech dvaceti kosmonautů CPK nemělo vybavení, byla v létě 1960 (formálně až od 11. října) vydělena skupina šesti nejlepších kandidátů (Varlamov, Kartašov, Gagarin, Titov, Popovič a Nikolajev; už v červenci první dva, vyřazené lékaři, nahradili Něljubov a Bykovskij) procházející zrychlenou přípravou. Šestice 17. a 18. ledna 1961 složila zkoušky a získala kvalifikaci „kosmonaut VVS“. V březnu 1961 přišla první tragédie, Valentin Bondarenko uhořel v závěru týdenního pobytu v barokomoře. V březnu a dubnu 1961 oddíl opustili Varlamov a Kartašov, ostatní členové oddílu složili 3. dubna zkoušky a stali se kosmonauty. První let – Gagarinův – proběhl 12. dubna 1961, druhý – Titovův – v srpnu 1961. V září 1961 byl do užší skupiny zařazen Šonin (v červenci 1962 vyřazen z přípravy ze zdravotních důvodů, lékaři už v květnu vyřadili také Něljubova) a v listopadu přišel Volynov. Od června 1962 se na let Vostokem připravoval jako šestý ještě Komarov. V srpnu 1962 se do vesmíru podívali Popovič a Nikolajev. O rok později v červnu 1963 Bykovskij a Těreškovová. Od dubna 1963 se na let Vostokem připravovali i Chrunov a Leonov, od září ještě Zajkin, Beljejev a Gorbatko. V únoru 1964 byl program Vostok zrušen a kosmonauti převedeni do programu Voschod.
V lodích Voschod se kosmonauti do vesmíru podívali pouze dvakrát. V říjnu 1964 vzlétl Voschod 1 s tříčlennou posádkou, oddíl CPK zastupoval Komarov. V březnu 1965 Leonov poprvé vystoupil z lodi do vesmíru. Velitelem Voschodu 2 byl Beljajev.
Doplňování oddílu Čas od času proběhl doplňovací nábor do oddílu. Od roku 1963 byla standardní procedura následující (v závorkách jsou uvedeny čísla pro třetí nábor roku 1965): U vojenských letců (jak z letectva, tak ze sil protivzdušné obrany i z námořního letectva – např. Gagarin přišel z námořního letectva) v útvarech prošli služební spisy a vytřídili odpovídající kandidáty podle věku, výšky, váhy, vzdělání(cca 1000). Vhodné letce prosela mandátní komise, úspěšní (asi 600) odjeli na pozorování do Ústřední vojenské vědeckovýzkumné letecké nemocnice (CVNIAG VVS), lékaři doporučili pouze několik málo nejvhodnějších (65 nebo 69), poté meziresortní komise (složená ze zástupců ministerstva obrany – včetně vedení CPK, ministerstva zdravotnictví, „kosmického“ ministerstva všeobecného strojírenství, a Akademie věd) dala definitivní doporučení k výcviku (22). Vlastní zařazení do oddílu bylo provedeno o několik dnů (někdy i měsíců) později příkazem hlavního velitele letectva nebo ministra obrany. Nový člen oddílu se stal posluchačem-kosmonautem (слушатель-космонавт), od 80. let kandidátem na zkušebního kosmonauta (кандидат в космонавты-испытатели). Po dvouletém všeobecném kosmickém výcviku složil zkoušky před meziresortní komisí, získal tak kvalifikaci zkušební kosmonaut (космонавт-испытатель) a byl zařazen do skupiny připravující se k letům v některém programu.
Od roku 1959 proběhlo celkem 14 náborů do oddílu.
60. – 90. léta Začátkem září 1966 byli kosmonauti oddílu rozděleni do sedmi skupin podle programů – Voschod, Sojuz 7K-OK, Spiral, Zvezda 7K-VI, Almaz, L-1 a L-3. Skupina pro Voschodu byla záhy rozpuštěna. Skupiny pro lety k Měsíci (oblet Měsíce v programu L-1 a přistání na Měsíci v programu L-3) byly záhy prakticky sloučeny, začátkem 1970 byl oblet Měsíce zrušen, kosmonauti se soustředili na nácvik přistání na Měsíci. Po úspěších amerického Apolla ztratil pro politické vedení Sovětského svazu lunární program smysl, a od listopadu 1972 se skupina přeorientovala na přípravu letu Sojuz-Apollo. Lunární program byl nakonec zrušen v květnu 1974. Skupina připravující se od září 1966 na lety lodí 7K-VI Zvezda byla současně se zrušením projektu v únoru 1968 převedena na program Sojuz VI. Ten byl zrušen v srpnu 1970 a kosmonauti přešli do programu Almaz.
Od počátku 70. let se z kosmonautů CPK skládaly posádky orbitálních stanic řady Almaz, obsazovali též místa velitelů posádek létajících v rámci programů Saljut a Mir.
Od roku 2000 Od počátku osídlení Mezinárodní vesmírné stanice obsazují kosmonauti oddílu CPK polovinu míst ruské kvóty. Roku 2009 došlo k rozsáhlé reorganizaci. Dosavadní Středisko přípravy kosmonautů (CPK), vojenský útvar letectva, bylo zrušeno. Majetek a lidé CPK přešli do nově zřízené stejnojmenné organizace podléhající Roskosmosu. Kosmonauti změnili zaměstnavatele k 1. srpnu 2009. Se vznikem civilního střediska požádali o přijetí Jurij Malenčenko, v červenci 2009 uvolněný a armády i (vojenského) oddílu a Sergej Alexandrovič Žukov, vědec a manažer dosud stojící mimo oddíly. Byli přijati v únoru, resp. dubnu 2010. V prosinci 2010 Roskosmos rozhodl o shromáždění všech ruských kosmonautů do CPK a zrušení ostatních oddílů. V lednu 2011 proto začali kosmonauti z oddílu RKK Eněrgija a poslední člen oddílu Institutu lékařsko-biologických problémů přecházet do CPK.
Nábor 2012 Protože se v předchozích uzavřených náborech kandidátů na kosmonauty často nedařilo získat dostatek zájemců, např. kvůli nízkým platům nebo dlouhému čekání na první let, rozhodla se Meziresortní komise pro výběr kosmonautů přistoupit k náboru otevřenému zájemcům z řad široké veřejnosti. Bylo stanoveno, že u kandidátů bude hodnoceno splnění morálních a psychologických požadavků, požadavků na odbornou způsobilost, požadavků na fyzickou zdatnost a lékařských požadavků. První otevřený nábor za dobu sovětské a ruské kosmonautiky byl vyhlášen 27. ledna 2012 a ustanovená soutěžní komise po svých jednáních pravidelně informovala o počtu obdržených a již posouzených žádosti, počtu uchazečů propuštěných do druhé etapy, během níž budou již osobně absolvovat odborné, tělovýchovné, lékařské, psychologické a další specializované testy a studie. Bylo také rozhodnuto o prodloužení původně dvouměsíční lhůty pro příjem žádostí až do 30. dubna 2012.
Soutěžní komise nakonec v termínu obdržela 304 žádostí (včetně 43 žen), z toho 220 od uchazečů z organizací mimo vojenské složky a kosmický průmysl. Po vyloučení neúplných žádostí komise k 1. červnu 2012 posoudila podklady od 238 uchazečů a 50 sad dokumentů ještě zbývalo k posouzení. Celkem 45 uchazečů bylo komisí doporučeno k účasti v druhé fázi výběru, ovšem 21 z nich již bylo z této druhé fáze vyřazeno.
A už 6. září 2012 komise informovala, že na zasedání o dva dny dříve dokončila výběr. K účasti v druhé, osobní fázi výběru doporučila celkem 50 uchazečů. Mnozí z nich byli během nebo po absolvování všech testů vyloučeni, protože nesplňovali dané požadavky. Z 10 úspěšných uchazečů nakonec komise vybrala 8 a navrhla jejich zařazení do oddílu CPK. Její návrh 8. října 2012 definitivně schválila Meziresortní komise pro výběr kosmonautů. Novými kandidáty na kosmonauty se stali:
Oleg Blinov, Nikolaj Čub, Pjotr Dubrov, Andrej Feďajev, Ignat Ignatov, Anna Kikinová, Sergej Korsakov a Dmitrij Petělin.
Kandidáti nastoupili do oddílu CPK 26. října 2012 a zahájili výcvik, s výjimkou Andreje Feďajeva, který se k ostatním naplno připojil až 25. dubna 2013, po svém uvolnění z vojenského letectva.
Všeobecná lékařská komise na svém zasedání 22. dubna 2014 po přezkoumání lékařské zprávy Ignata Ignatova nepovolila jeho účast na speciálním výcviku, který je pokračováním přípravy po dokončení základního výcviku a získání kvalifikace zkušebního kosmonauta. Bylo mu však umožněno kurz dokončit a podstoupit státní závěrečnou zkoušku. Tu celá skupina úspěšně složila na závěr základního výcviku ve dnech 5. a 6. června 2014. Meziresortní kvalifikační komisi proto bylo navrženo udělit všem osmi kandidátům kvalifikaci zkušebního kosmonauta Komise však na svém zasedání 16. června po projednání dokumentace a výsledků výcviku a státní zkoušky přidělila kvalifikaci jen šesti navrženým – Blinovovi, Dubrovovi, Korsakovovi, Petělinovi, Feďajevovi a Čubovi. Ignatov, který kvalifikaci nemohl získat kvůli rozhodnutí lékařské komise, se zasedání kvalifikační komise ani nezúčastnil, a ohledně Kikinové agentura Interfax informovala, že byla kvalifikační komisí dočasně ponechána v pozici kandidátka na kosmonauta s tím, že bude muset absolvovat další výcvik. Kvalifikační komise jí pak příslušný certifikát zkušebního kosmonauta udělila 17. prosince 2014. Na stejném zasedání navíc komise rozhodla o uvolnění Ignata Ignatova z oddílu kosmonautů na základě závěru MMC, což se rozhodnutím ředitele CKP 19. prosince 2014 také stalo.
Nábor 2018 Středisko pro výcvik kosmonautů informovalo o vyhlášení nového výběru kosmonautů 22. března 2017. Zájemci byli vyzváni, aby doručili požadované osobní doklady a zdravotní dokumenty do Hvězdného městečka v termínu do 14. července 2017. V poslední den lhůty CPK oznámilo, že pro zvládnutí náročných úkolů a nové techniky potřebuje sbor kosmonautů více mladých lidí s technickými, technickými a přírodovědnými kompetencemi, a proto bude i nadále přijímat přihlášky do výběru kosmonautů, zatímco kandidáti, jejichž přihlášky už byly schváleny, vstoupí do etapy testování.
Další zveřejněnou informací už bylo rozhodnutí příslušné meziresortní komise, která 10. srpna 2018 schválila 8 uchazečů jako nové kandidáty na kosmonauty, z nich 4 vojenské piloty a 4 inženýry. Byli jimi:
Konstantin Borisov, Alexandr Gorbunov, Alexandr Grebjonkin, Alexej Zubrickij, Sergej Mikajev, Kirill Peskov, Oleg Platonov a Jevgenij Prokopjev.