Barbora Zsigmondiová, též Boris Zsigmondi (maďarsky Zsigmondi Boris) nebo Barbora Eislerová-Zsigmondiová (17. června 1908, Zemianske Sady – 2. března 1978, Budapešť) byla slovenská a maďarská fotografka, kameramanka, redaktorka a televizní režisérka.

Život a tvorba Vyučila se fotografkou v ateliéru Schreiber ve Vídni a v roce 1928 si v Bratislavě otevřela vlastní fotoateliér. V roce 1929 se stala komunistickou aktivistkou a zastávala různé funkce v aparátu KSČ. Zanechala práce ve fotoateliéru a věnovala se mimo to sociální fotografii, kdy putovala zaostalými oblastmi Slovenska a dokumentovala život chudých lidí. Na začátku 30. let se podílela na vzniku sdružení Sociofoto v Bratislavě. Její snímky vycházely v levicově zaměřeném tisku (Rozsévačka, Svět práce a berlínský Arbeiter Illustrierte-Zeitung). Z jejího díla však zůstalo jen torzo, mnohdy rekonstruované z časopisů. V letech 1932–1935 pobývala s manželem v Praze, kde působila v Rudých odborech a účastnila se obou výstav Mezinárodní sociální fotografie (1933 a 1934). Po návratu do Bratislavy se věnovala politické práci jako funkcionářka městského výboru, manžel byl tajemníkem krajského výboru KSČ. V roce 1938 začala navštěvovat večerní kurs kinematografie na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě u Karla Plicky, který ale nedokončila, protože následujícího roku odešla do emigrace v Anglii, kde přečkala Druhou světovou válku.

Po válce se usadila v Budapešti, kde byla od roku 1946 redaktorkou filmového týdeníku Mafirt, poté kameramankou. V letech 1950–1956 byla redaktorkou zahraničních obrazových informací v časopise Magyar Foto. V letech 1956–1960 byla vědeckou spolupracovnicí filmového archivu v Národním filmovém ústavu. V letech 1960–1978 byla režisérkou dokumentů o umění v Maďarské televizi. Za ně získala několik ocenění na Filmovém festivalu v Miskolci (1964 – 1. cena, 1966 – 1. cena, 1971 – hlavní cena).

Natočila řadu filmových portrétů maďarských osobností (např. Sándor Bortnyik, Béla Czóbel, József Egry, György Goldmann, Jenő Barcsay, Miklós Borsos, Béni Ferenczy, Lajos Kassák, Lajos Vajda).

V roce 1971 byla oceněna Cenou Bély Balásze za přínos v kinematografii a v roce 1976 titulem Zasloužilý umělec.

Je pohřbena na hřbitově Farkasréti v Budapešti (hrob 612/2-365).

Skupinové výstavy

1933 – I. Mezinárodní výstava sociální fotografie, Praha (Palác Metro), Brno (Palác YWCA) 1934 – II. Mezinárodní výstava sociální fotografie, Praha (Palác Metro) 1934 – Výstava sociální fotografie, Bratislava 1971 – Sociální fotografie na Slovensku, MDKO, Bratislava 1973 – Sociální fotografie na Slovensku, Dům umění města Brna, Brno 1989 – Maďarská sociální fotografie včera a dnes, Galerie Capital, Budapešť

Zastoupení ve sbírkách

Historická fotogalerie Maďarského národního muzea v Budapešti

Odkazy

Reference

Literatura HLAVÁČ, Ľudovít. Sociálna fotografia na Slovensku. Bratislava: Pallas,1974. HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987.

ALBERTINI, Béla. A Sarló szociofotós vonulata (Linie sociální fotografie ve skupině Sarló). Bratislava, 1993. ALBERTINI, Béla. A magyar szociofotó története a kezdetektől a második világháború végéig (Dějiny maďarských sociálních fotografů od začátku do konce druhé světové války). Budapest, 1997.

Související články Ženy ve fotografii Seznam slovenských fotografek

Externí odkazy

Artportal: Zsigmondi Boris (Eislerová-Zsigmondiová Barbora) Magyar Életrajzi Lexikon 1000–1990: Zsigmondi Boris Budapest: Akadémiai. 1994. ISBN 963-05-6422-X Životopis na stránkách MEK (Maďarská elektronická knihovna)

Kategorie:Slovenští fotografové Kategorie:Maďarské režisérky Kategorie:Maďarské fotografky Kategorie:Narození v roce 1908 Kategorie:Narození 17. června Kategorie:Úmrtí v roce 1978 Kategorie:Úmrtí 2. března Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Pohřbení v Budapešti Kategorie:Ženy