Národopisná Morava byla slovácká kolaborantská etnografická skupina, která po okupaci zbytku Československa Německem v roce 1939 neúspěšně usilovala o přičlenění Slovácka ke Slovenskému státuPasák (1999), str. 287. a v době Protektorátu Čechy a Morava kolaborovala s německými okupačními úřady.Pasák (1999), str. 288.
Národopisná Morava vznikla ještě před německou okupací a jejím předchůdcem byla Moravsko-slovenská společnost. V čele Národopisné Moravy stál Jan Uprka (předmnichovský člen Národní obce fašistické a syn malíře Joži Uprky), jehož nejbližším spolupracovníkem byl Vítězslav Rohan. Jednatelem skupiny byl Josef Karel Boček.
Národopisné Moravě se podařilo získat prostředky na dostavbu Slováckého Muzea v Uherském Hradišti (250 000 Kč), na přístavbu čtyřech menších sálů v Domě umělců v Hodoníně, které proběhlo v roce 1941 (předseda Národopisné Moravy Jan Uprka sám přispěl 10 000 Kč). Neúspěšně iniciovala a finančně podpořila zahájení profesionální činnosti Slováckého divadla 13.12. 1941 premiérou Maryši v Uherském Hradišti.
Velké Slovensko
V den obsazení českých zemí německou armádou (15. března 1939) vydal Jan Uprka a učitel Josef Vávra v Hroznové Lhotě prohlášení o příslušnosti Moravských Slováků ke slovenskému národu a suverenitě Slovenského státu (který byl vyhlášen předchozí den) nad Slováckem. Následující den zaslali Jan Uprka, Josef Vávra a Jan Ryba Adolfu Hitlerovi dopis se žádostí o připojení Slovácka ke Slovensku. V pozadí těchto snah však stálo několik průmyslových podniků v čele s koncernem Baťa ve Zlíně a firmou Nehera v Prostějově, které chtěly tímto způsobem ochránit své továrny a zaměstnance před přímou nadvládou nacistické Říše.
Národopisná Morava byla podporována vedoucími činiteli Slovenského státu, zejména předsedou vlády Vojtechem Tukou a ministrem obrany Ferdinandem Čatlošem. Major Cyril Hluchý v generálním štábu slovenské armády byl pověřen úkoly souvisejícími s připojením Slovácka ke Slovensku. V Bratislavě vznikla se stejným účelem „Vedecká spoločnosť pre zahraničných Slovákov“. Koncepce Velkého Slovenska získávala v programu slovenské vlády stále širší prostor. Adolfu Hitlerovi bylo zasláno memorandum s žádostí o připojení ke Slovensku území v Protektorátu Čechy a Morava „obývaného slovenskými kmeny“. Ze slovenské strany se požadavek anexe východní Moravy objevil ještě v roce 1941, kdy slovenské ministerstvo obrany žádalo o posunutí „ochranné linie“ na spojnici Moravské Ostravy – výběžků Oderských vrchů – východní části Drahanské vysočiny a Pavlovských vrchů. Slovenské požadavky ale byly pro Německo nepřijatelné. Z hlediska Německa Morava tvořila most mezi Slezskem a Východní markou a Německo mělo vlastní koncepci poněmčení českých zemí.
Kolaborace s Němci Postoj Národopisné Moravy pomáhal německým okupačním orgánům v tlaku na protektorátní vládu generála Aloise Eliáše a pomáhal jim uskutečňovat vlastní záměry s oslabováním českého vlivu na východní Moravě. Do škol v této oblasti bylo zaváděno namísto spisovné češtiny jako vyučovací jazyk slovácké nářečí, čeští starostové byli vytlačováni ze svých funkcí.
V dubnu 1939 připravila Národopisná Morava memorandum pro Seyß-Inquarta ve Vídni, kde žádala spojení Moravy s Východní markou.
Postoj vedoucích činitelů Národopisné Moravy se měnil. Podle zprávy německých okupačních úřadů v Brně ze září 1939 bylo v té době jejím cílem již nikoliv spojení se Slovenskem, ale vlastní proněmecká politická koncepce.
V dalších fázích okupace českých zemí se Národopisná Morava projevovala jako kolaborantská organizace, podporovaná německou okupační správou a sama podporující politické koncepce protektorátního ministra školství a lidové osvěty a čelného českého kolaboranta Emanuela Moravce.
Záchrana romských hudebníků Díky Národopisné Moravě byly naopak vyjmuty, byť za cenu údajné sterilizace, z transportu do koncentračního tábora rodiny romských hudebníků z Hrubé Vrbky a Velké nad Veličkou (rodina Jožky Kubíka, Kýrové, 8 lidí). Jan Uprka jel osobně vyjednat podmínky, za kterých mohli být osvobozeni. Jožka Kubík se pak stal jednou z nejvýznamnějších osobností lidové hudebnosti a jako jediný Rom má v Českých zemích bronzovou sochu. Prvotním iniciátorem záchrany Romů byl zřejmě člen Národopisné Moravy a významný činovník národopisu, Rudolf Kynčl z Velké nad Veličkou, který na nebezpečí hrozící horňáckým hudcům Jana Uprku upozornil. Ten pak s pomocí Vítězslava Rohana a Josefa Bočka z vedení Národopisné Moravy dojednal dodatečné vyřazení z transportu. Skupina už byla na nástupišti do sběrného vlaku do koncentračního tábora, odkud se většina deportovaných nevrátila.
Reference
Literatura
Související články Moravská nacionální sociální strana
Externí odkazy Mělo být Uherské Hradiště slovenské? Chyběl jen krůček
Kategorie:Iredentistické organizace Kategorie:Separatistické organizace Kategorie:Organizace v Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Moravské hnutí Kategorie:Dějiny Slovenska 20. století Kategorie:Politické dějiny druhé světové války Kategorie:Organizace založené roku 1939