Fridrich I. Bádenský (1249, Alland – 29. října 1268, Neapol) byl markrabě bádenský a veronský a také krátce rakouský vévoda.
Život náhled|vlevo|upright|Bitva u Tagliocozza na dobové miniatuře Fridrich byl jediným synem Heřmana VI. Bádenského a vdovy po českém princi Gertrudy. Po otci pocházel ze starého rodu Bádenských, jejichž předkem byl Heřman I. Bádenský, syn Bertolda I. ze Zähringenu. Matka byla z rodu Babenberků a také jedna ze dvou držitelek Privilegia minus, které zaručovalo dědictví Rakouska i po ženské linii. Heřman se sňatkem s Gertrudou stal rakouským vévodou. Držení rakouských zemí mu potvrdil papež i římský král Vilém Holandský.
Heřman Bádenský nečekaně zemřel již v říjnu 1250. Ovdovělá Gertruda zpočátku zanechala obě děti pod ochranou Wettinů v Míšeňsku a znovu se provdala. Stále patřila mezi aktivní odpůrce přemyslovské vlády v Rakousích a Štýrsku. Sídlila s dětmi ve Štýrsku, které bylo pod uherskou nadvládou a doufala snad, že Béla IV. synovi znovu udělí vévodský titul.
V době Přemyslovy svatby s Kunhutou byl mladičký Fridrich pravděpodobně hostem pražského královského dvora. Roku 1261 Prahu opustil a přidal se k wittelsbašskému dvoru štaufského prince Konradina. O desetiletém Konradinovi se začalo uvažovat jako o novém římském králi ve spojitosti s krizí říšského dvojvládí. Fridrich začal na Konradinově dvoře opět užívat titul „vévoda rakouský a štýrský“. Ve Štýrsku se panstvo rozdělilo na příznivce Přemysla a Gertrudy s Fridrichem. Krize byla zažehnaná až příslibem svatby Fridrichovy sestry Anežky s již obstarožním korutanským vévodou Oldřichem, který byl bratrancem českého krále.
V září roku 1267 se Fridrich vydal se svým přítelem Konradinem na vojenské tažení za obnovu štaufského italského panství, které bylo již papežem „přiklepnuto“ Karlovi z Anjou. Mladíky doprovázeli Wittelsbachové a švábská šlechta, včetně Rudolfa Habsburského. Po počátečním nadšení italských měst se říšský doprovod ve Veroně odpojil a Konradin zůstal odkázán na italské spojence. Slavně jej přijalo věčné město Řím a dál postupoval na jih, kde se v bitvě u Tagliocozzo setkal se svým protivníkem. 23. srpna 1268 Konradin a jeho vojevůdci prohráli rozhodující bitvu. Oběma mladíkům se podařilo utéct, ale byli Karlovi vydáni a společně s několika dalšími společníky popraveni stětím na náměstí v Neapoli v říjnu 1268.
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
Bitva u Tagliacozzo (23. srpen 1268) Konradin a Fridrich Bádenský v Neapoli na obrazu od Antona Alexandera von Wernera
Kategorie:Zähringenové Kategorie:Bádenská markrabata Kategorie:Veronská markrabata Kategorie:Rakouští vévodové Kategorie:Váleční zajatci Kategorie:Rakušané odsouzení k trestu smrti Kategorie:Úmrtí v Neapoli Kategorie:Popravení stětím Kategorie:Pohřbení v Neapoli Kategorie:Narození v roce 1249 Kategorie:Úmrtí v roce 1268 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 29. října