Vít (; – 1. května 1271) byl český katolický duchovní.

Stal se kanovníkem a později i děkanem kapituly u sv. Víta v Praze. Kromě toho, že se stal se reformátorem církevního zpěvu, patřil také k významným mecenášům a kulturním osobnostem 12. století v Čechách.

Život Děkan Vít byl po celý svůj život spjat s Prahou. Studoval na pražské katedrální škole a roku 1235 se stal při svatovítské kapitule kanovníkem. Dne 22. září 1241 se stal jejím děkanem.

O Vítově životě zanechal podrobné svědectví Anonymní autor českých letopisů, známých dnes též jako Druhé pokračování Kosmovo. Podle letopisce proslul děkan Vít zejména svou výřečností, kterou prokazoval v četných kázáních, zbožností, štědrostí a organizačními schopnostmi. Jeho zásluhou byl zreformován liturgický provoz v pražské kapitule, k čemuž bylo zapotřebí nových liturgických rukopisů. Kanovníci se napříště ve zpěvu nechávali zastupovat profesionálními vikáři. Také zřídil placený katedrální pěvecký sbor tzv. bonifantů (dobrých žáků), složený z chlapců studujících v Praze. Pro chrám sv. Víta děkan zakoupil varhany a dal opisovat nejrůznější kodexy s notovými záznamy, které byly v Čechách dále šířeny.

Přičinil se i o výstavbu několika oltářů nejen v katedrálním chrámu, kde dal zhotovit nový oltář roku 1245, ale i v jiných kostelech v okolí (např. Strahov). Oltáře i prebendy oltářníků financoval z vlastních prostředků. Kromě toho na vlastní náklady nechal postavit či obnovit kostely sv. Vavřince ve Veliké Vsi, sv. Víta v Kojeticích a sv. Vojtěcha ve Sluhách. Přiměl také nejvyššího zemského sudího Čéče (1256–1264), aby vystavěl, resp. obnovil, kostel Všech svatých na Pražském hradě, přičemž to byl děkan Vít, kdo na stavbu najímal kameníky a kostel po dostavbě hmotně zabezpečil (výnosy ze dvou vsí).

Letopisec, přirovnávající Víta pro jeho činy a oddanost Bohu obdivně k proroku Samuelovi, nakonec zaznamenal i pochvalný latinský epitaf na děkanově náhrobku ve formě slovní hříčky: Nomen sortitus fuit a vita vere Vitus Cuius erat vita morum fidei redimita („Vpravdě bylo vybráno jméno Vít od života / Koho život byl ověnčen mravy víry“).Jméno Vít se ve středověku lidovou etymologií odvozovalo od slova vita („život“)

Několik exemplářů liturgických bohatě zdobených rukopisů, které byly vyrobeny v iluminátorské dílně děkana Víta, je dochováno v Knihovně Národního muzea v Praze: Evangeliář. Sig. XIV A 10 Epistolář. Sig. XIV A 9 Svatovítský pontifikál. Sig. XIV B 9

Odkazy Reference

Literatura Druhé pokračování Kosmovo. In: Fontes rerum Bohemicarum. Tomus II (Prameny dějin českých. Svazek II). S. 321–326. Žemlička, Josef: Děkan Vít, hodnostář a dobrodinec pražské kapituly. Sonda do života významné kulturní osobnosti 13. století. In: Facta probant homines. Sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. dr. Zdeňky Hledíkové. Praha : Scriptorium, 1998 (Hlaváček, I.; Hrdina, J.; Kahuda, J.; Doležalová, E.) S. 549–569.

Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Úmrtí v roce 1271 Kategorie:Muži Kategorie:Děkani svatovítské kapituly