náhled|Fotografie z raných osmdesátých, výstava s Jiřím Poláčkem v Galerii Langhans|upright=1
Libuše Jarcovjáková (* 5. května 1952 Praha) je současná česká fotografka a fotografická pedagožka. Dříve vyučovala fotografii na Vyšší odborné škole grafické v Hellichově ulici v Praze. Působí jako vedoucí ateliéru fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2018 jí Asociace profesionálních fotografů České republiky udělila cenu Osobnost české fotografie za rok 2017; totéž ocenění obdržela i za rok 2019, kdy je převzala z rukou fotografa Josefa Koudelky
Život a dílo Narodila se 5. května 1952 v Praze v umělecké rodině. Jejím otcem je malíř, grafik a restaurátor Vladimír Jarcovják (17. března 1924 Zlín– 19. března 2007 Praha) a matkou vystudovaná malířka Marie Jančová (2. června 1927 Uherský Brod – 17. září 2012 Praha). Jejím dědou byl zlínský stavitel Josef Jarcovják (17. září 1891 Slušovice – 15. března 1956). Dětství strávila v Praze v Ostrovní ulici.
Od poloviny 60. let začala fotografovat pod vlivem kamarádky a brněnské spolužačky své matky – Ester Krumbachové. V té době (1967–1972) vystudovala fotografii na tehdejší Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze. Poté učinila několik neúspěšných pokusů o přijetí na Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze a obor teorie kultury na univerzitě v Olomouci. Po nepřijetí pracovala v letech 1972–1976 jako dělnice v hlubotiskové tiskárně Svoboda na pražském Smíchově (zde na nočních směnách vytvořila svůj první dokumentární soubor) a jako fotografka tělovýchovného oddílu. V roce 1976 byla na třetí pokus přijata ke studiu fotografie na FAMU, kde studovala v letech 1977–1982.
Ve 2. polovině 70. let a 1. polovině 80. let dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou komunitu v Československu a také dění v pražských klubech (T-Klub a „U Voka“), zaměřených na homosexuální menšinu. Tato zkušenost jí pomohla k ujasnění vlastní bisexuální orientace. V polovině 80. let podnikla první fotografickou cestu do Japonska, kam se ještě později vrátila (1986, 1999). Po návratu jí režim zabavil pas kvůli nedodržení délky pobytu, a proto se rozhodla emigrovat. S pomocí fingovaného sňatku se v roce 1985 legálně vystěhovala do Západního Berlína, kde strávila dalších pět let v turecké čtvrti Kreuzberg. Po krušných začátcích se uchytila jako pokojská v luxusním hotelu InterContinental a dále příležitostně fotografovala.
Hned v roce 1990 se vrátila do tehdejší ČSFR, kde od roku 1992 začala učit fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze, pořádala workshopy a věnovala se vlastní tvorbě. Zejména po roce 2000 uspořádala řadu samostatných výstav – k nejvýznamnějším patří prezentace v New Yorku (2015), Berlíně (2018) a na fotofestivalu v Arles (2019). Tamtéž byla představena její monografická publikace Evokativ, která se dostala do užšího výběru na Paris Photo–Aperture Foundation PhotoBook Awards 2019 v kategorii Fotokniha roku. Na festivalu v Karlových Varech v červenci 2024 měl úspěch její film Ještě nejsem, kým chci být v režii Kláry Tasovské, který byl v roce 2025 vyslán na Oscary.
Dnes pedagogicky působí jako vedoucí ateliéru fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
Ocenění 2021 – francouzský Řád umění a literatury v hodnosti rytířky 2024 – uvedení do síně slávy, Czech Grand Design
Výstavy
Autorské, výběr 1977 Praha, Svět cikánských dětí 1996 Kladno, Sny dětského pokoje 1999 Kladnou, Cestou 2008 Praha, Tři kroky zpět, dva vzad 2014 Praha Ateliér Josefa Sudka, Ziellos 2015 Semily, Život 2015 Ostrava, Demiurgové – preview 2018 Praha, Kimochi. Postele a pokoje 2018 Berlín, Schwarze Jahre – Berliner Tagebücher 1985–1990 2019 Fotografický festival Rencontres d'Arles výstava Evokativ – první místo 2021 České Budějovice, Ach 2022 Bratislava, A Long Way Somewhere 2023 Brno, Supersonico 2023 Kladno Libuše Jarcovjáková: S kůží na trh. Kabinet fotografie Kladenského zámku, Kladno, vernisáž 27. září 2023 2024 Vancouver, Multiple Realities: Experimental Art in the Eastern Bloc, 1960s–1980s 2024 Praha, Národní galerie, 27. září 2024 – 30. březen 2025, kurátorka: Lucie Černá
Publikace
Publikace obdržela v roce 2017 2. cenu na Vienna Photo Book Festival.
JARCOVJÁKOVÁ, Libuše. Kráska a zvíře: [premiéra 2. prosince 2021] v Národním divadle [grafika]. [Praha]: [Národní divadlo], . 1 plakát. JARCOVJÁKOVÁ, Libuše. Kráska a zvíře: [premiéra 2. prosince 2021] v Národním divadle [grafika]. [Praha]: [Národní divadlo], . 1 plakát. JARCOVJÁKOVÁ, Libuše. Otec hlídá dceru: [premiéra 17. února 2022] na Nové scéně [grafika]. [Praha]: [Národní divadlo], . 1 plakát. JARCOVJÁKOVÁ, Libuše. Všem se nám uleví: [premiéra 2. červen 2022] na Nové scéně [grafika]. [Praha]: [Národní divadlo], . 1 plakát.
Odkazy
Reference
Literatura
ZAPLETALOVÁ, Alena. Fotografka Libuše Jarcovjáková. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce na Slezské univerzitě. Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Institut tvůrčí fotografie Petr Velkoborský. Opava: [vl. nákl.], 2004. 27 s.
FRÝDLOVÁ, Pavla. Ženy 60+. První vydání. Praha: Wo-men, 2018. 223 stran. ISBN 978-80-905239-7-5
Související články Ženy ve fotografii Seznam českých fotografek
Externí odkazy
Oficiální stránky autorky
Publikace Libuše Jarcovjákové na stránkách nakladatelství Untitled
Kategorie:České fotografky Kategorie:Absolventi FAMU Kategorie:Fotografičtí pedagogové Kategorie:Pedagogové na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity Kategorie:České středoškolské pedagožky Kategorie:Laureáti Síně slávy Czech Grand Designu Kategorie:Narození v roce 1952 Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:LGBT Češi Kategorie:LGBT fotografové Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé