náhled|vpravo|Bývalí členové posádky americké bitevní lodi USS Missouri (BB-63) na společném snímku krátce po slavnostním obřadu k výročí ukončení 2. světové války, který se konal na palubě této slavné lodi. Veterán (z latinského vetus neboli starý) je vojenský vysloužilec anebo zvláště vysloužilý účastník nějaké války či bojového tažení. Pro svůj přínos vlasti a její svobodě bývají veteráni obvykle chováni v úctě. Neměli by však být stereotypně považováni za hrdiny.https://phys.org/news/2023-01-stereotyping-veterans-heroes-limit-future.html - Stereotyping veterans as heroes may limit their future careers
Dnešní pohled na veterány se zrodil v 19. století. V té době se však v češtině pro vysloužilého vojáka používal výraz vysloužilec, nikoli veterán. Obraz vysloužilce, jak jej chápala česká společnost v druhé polovině 19. století, zanechal v cyklu povídek veršem Ve stínu lípy Svatopluk Čech.
Památce válečných veteránů je dnes věnován 11. listopad, který se celosvětově slaví jako Den veteránů nebo Den vzpomínek. Od listopadu 2001 je tento významný den připomínán i v České republice.
Dějiny Ve starém Římě byli veteráni vysloužilí vojáci, kteří byli propuštěni z armády po 20 letech aktivní služby. Tvořili jakousi zálohu, jež byla v případě války opět povolávána do vojska.
Za napoleonských válek tvořili veteráni Napoleonovu slavnou „starou gardu“, která se proslavila zejména hrdinným odporem v bitvě u Waterloo.
V roce 1865, na konci války Severu proti Jihu, se práv veteránů veřejně zastal americký prezident Abraham Lincoln. Na jejich podporu pak v USA vznikla řada veteránských organizací.
Ve 20. století se o rozvoj veteránské tradice zasloužily zejména obě světové války. Po zkušenostech s kritickým vývojem po 1. světové válce vznikly po skončení 2. světové války ve většině zúčastněných zemí veteránské organizace, jako například Americká legie v USA, jež pomáhaly se začleňováním válečných veteránů do běžného života.
Veteráni v Československu Odhaduje se, že během 1. světové války padlo na bojištích více než 150 000 Čechů. V ruských, italských a francouzských legiích pak sloužilo celkem 100 000 mužů.
Za druhé světové války bojovalo v československých zahraničních jednotkách asi 50 000 lidí. V partyzánských jednotkách v Itálii, v SSSR a na Slovensku a v řadách francouzského podzemního hnutí bojovalo asi 12 000 československých dobrovolníků, z nichž asi 2900 padlo či zůstalo nezvěstných.
Veteráni v Česku Poslední přeživší československý legionář z první světové války a ruské občanské války byl Alois Vocásek (1896–2003).
Poslední přeživší československý interbrigadista ze španělské občanské války byl Adolf Vodička (1913–2012).
K 25. srpnu 2026 žilo v Česku 32 veteránů druhé světové války (5 vojáků 1. československého armádního sboru, 2 vojáci RAF, 1 voják československé samostatné obrněné brigády, 1 voják Rudé armády a 23 příslušníků domácího odboje).
Posledním přeživším československým leteckým esem z druhé světové války byl Ladislav Světlík (1917–2008). Posledním přeživší československý velitel tanku, který se zúčastnil osvobození Ostravy, byl Bedřich Opočenský (1924–2016).https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/pocta-bedrichu-opocenskemu-ktery-zemrel-v-rijnu.A161118_2286828_ostrava-zpravy_woj Posledním přeživším československým příslušníkem Legie Čechů a Slováků během invaze do Polska byl Imrich Gablech (1915–2016). Posledním přeživším československým výsadkářem RAF, který byl vyslán z Velké Británie do Protektorátu Čechy a Morava, byl Jaroslav Klemeš (1922–2017).https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/odchod-legendy-zemrel-posledni-vysadkar-z-anglie-jaroslav-klemes-93102 Předposlední přeživší československý pilot RAF z druhé světové války byl Kurt Taussig (1923–2019).https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/zemrel-kurt-taussig--jeden-z-poslednich-dvou-zijicich-ceskoslovenskych-letcu-raf-215496/ Předposlední přeživší československý veterán z obléhání Tobruku byl Viktor Wellemín (1923–2020). Poslední přeživší československá veteránka z bitvy u Sokolova byla Jarmila Halbrštátová (1924–2020). Poslední přeživší československý veterán z obléhání Tobruku byl Bernard Papánek (1920–2021). Poslední přeživší československý příslušník I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova a osvoboditel Bělehradu byl Tichomir Mirkovič (1928–2022).https://www.pametnaroda.cz/cs/mirkovic-tichomir-20200818-0 Poslední přeživší československá příslušnice 1. československé samostatné tankové brigády byla Marie Michajlovičová (1921–2022). Poslední přeživší československý pilot RAF z druhé světové války byl Emil Boček (1923–2023). Předposlední přeživší československý veterán, který se přímo zúčastnil vylodění v Normandii, byl Jiří Mráz (1922–2024). Poslední přeživší československý veterán z bitvy o Francii byl Ervín Hoida (1918–2024). Předposlední přeživší československý veterán Obléhání Dunkerku byl Charles Gad Strasser (1927–2024). Poslední přeživší československý pilot USAAF z druhé světové války byl Antonín Fajkus (1923–2025).https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/antonin-fajkus-pilot.A250207_060511_domaci_bors Poslední přeživší československá odbojářka ze skupiny „Tajná vojenská a civilní organizace“ byla Olga Doležal Kurzová (1926–2025).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/ve-100-letech-nas-opustila-odbojarka-olga-dolezal-kurzova Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupin „Národní sdružení československých vlastenců“ a „Sever–Zábřeh“ byla Věroslava Bojková (1926–2025).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/s-litosti-oznamujeme-ze-nas-v-minulych-tydnech-opustili-ctyri-druhovalecni-veterani Poslední přeživší československý odbojář–spojař z odbojové organizace „Svaz československé mládeže“ byl Alois Frank (1925–2025).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/hrdina-protinacistickeho-odboje-mvdr-alois-frank-oslavil-ste-narozeniny Poslední přeživší český příslušník Wehrmachtu byl Josef Bialas (1927–2025).https://cnn.iprima.cz/posledni-vojak-wehrmachtu-z-ceska-josef-bialas-97-zahynul-kvuli-pozaru-i-ve-valce-malem-uhorel-471304 Poslední přeživší československá příslušnice WAAF z druhé světové války byla Elsbeth Hamilton (1920–2025). Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Jiskra – Jakub Bílek“ byla Božena Foltová (1928–2025).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/s-litosti-oznamujeme-ze-nas-v-minulem-tydnu-opustila-druhovalecna-veteranka-bozena Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Lenka – Jih“ spolupracující s anglickým výsadkem Spelter byla Jaroslava Obůrková (1926–2025).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/zemrela-druhovalecna-veteranka-jaroslava-oburkova Poslední přeživší československý odbojář–spojař ze zpravodajské skupiny TOLA byl Jan Netopil (1933–2025).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-29-dil-jan-netopilhttps://veterani.mo.gov.cz/aktuality/opustil-nas-druhovalecny-veteran-jan-netopil Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z partyzánské jednotky Doktor Miroslav Tyrš byla Marta Gruberová (1930–2025).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/pribeh-druhovalecne-veteranky-marty-gruberove Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z partyzánské jednotky Jan Kozina byla Miroslava Lišková (1930–2026).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-13-dil-miroslava-liskova Poslední přeživší československá příslušnice sovětského námořnictva byla Valentina Eklová (1924–2026).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-23-dil-valentina-eklovahttps://veterani.mo.gov.cz/aktuality/zemrela-valecna-veteranka-valentina-eklova Poslední přeživší československý příslušník Lidové osvobozenecké armády Jugoslávie (NOVJ) byl Bořivoj Sedláček (1927–2026).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-19-dil-borivoj-sedlacekhttps://veterani.mo.gov.cz/aktuality/zemrel-druhovalecny-veteran-ing-borivoj-sedlacek Poslední přeživší československý veterán, který se přímo zúčastnil vylodění v Normandii, byl Ladislav Jindra (1921–2026). Poslední přeživší československý odbojář spolupracující s odbojovou skupinou Národní obranný svaz (NOS) byl František Hercl (1922–2026).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-31-dil-frantisek-hercl Poslední přeživší československý odbojář z partyzánského svazku Smrt fašismu je Karel Nývlt (1926–2026).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/druhovalecny-veteran-pplk-judr-karel-nyvlt Poslední přeživší československý veterán z bitvy o Kyjev, bitvy o Bílou Cerekev, bitvy u Jasla a bitvy o Břest je Jan Ihnatík (* 1922). Poslední přeživší československý letec, palubní radiotelegrafista, RAF je Jiří Švenger (* 1923). Poslední přeživší československý letec, pablubní střelec, RAF je Jiří Pavel Kafka (* 1924). Poslední přeživší československý účastník Pražského povstání je Pavel Holeček (* 1925).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-24-dil-pavel-holecekhttps://www.pametnaroda.cz/cs/holecek-pavel-1925 Poslední přeživší československý veterán z obléhání Dunkerku je Josef Turek (* 1926).https://www.csol.cz/wp-content/uploads/2022/08/Zpravodaj-4-2019.pdfhttps://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/unikatni-setkani-s-poslednim-ceskym-ucastnikem-bitvy-o-dunkerque-255572/ Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka spolupracující s anglickým výsadkem Carbon je Radoslava Brovjáková (* 1926).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-30-dil-radoslava-brovjakova Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z ilegální mládežnické skupiny „Mladý Východ proti Hitlerovi“ je Radomír Drobný (* 1927).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-20-dil-radomir-drobny Poslední přeživší československý odbojář–spojař, který byl svědkem vypálení Ploštiny, je František Sochora (* 1927).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/druhovalecny-veteran-frantisek-sochorahttps://www.pametnaroda.cz/cs/sochora-frantisek-20210423-0 Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z partyzánského oddílu Olga je Vlasta Slezáková (* 1927).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/druhovalecna-veteranka-vlasta-slezakova Poslední přeživší československý odbojář z „Partyzánské družiny Josefa Hybeše“ je Milan Knížátko (* 1928).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-10-dil-milan-knizatko Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Národní hnutí za svobodu vlasti“ spolupracující se sovětským výsadkem Jermak je Květoslava Plíhalová (* 1929).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-12-dil-kvetoslava-plihalova Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z odbojové organizace „Obrana národa“ je Dana Milatová (* 1929).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-21-dil-dana-milatovahttps://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-25-dil-dana-milatova Poslední přeživší československý odbojář–spojař z partyzánské jednotky „Partyzáni na Olze“ je Pavel Rusz (* 1935).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/druhovalecny-veteran-pavel-rusz Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Štramberští partyzáni“ je Jaromíra Kočnarová (* 1936).https://veterani.mo.gov.cz/aktuality/svedectvi-hrdinu-8-dil-jaromira-kocnarova
Poslední přeživší československý protikomunistický odbojář ze skupiny bratří Mašínů je Josef Mašín (* 1932). Poslední přeživší československý protikomunistický odbojář z období normalizace se statusem válečného veterána je Vladimír Hučín (* 1952).
V současnosti (2025) žije v Česku přes 17 tisíc novodobých veteránů.https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/vlci-mak-jako-symbol-ucty-cesko-si-pripomina-valecne-veterany-366947
Veteráni v Německu