Beneficium (lat. dobrodiní, prospěch) může znamenat jednak výsadu či privilegium udělené určité osobě nebo skupině osob, anebo zdroj příjmu, obvykle spojený s povinností zastávat nějaký úřad.Ottův slovník naučný, heslo Beneficium
Římské právo V římském právu se objevovalo například v dědictví, kde šlo o tzv. beneficium abstinendi, právo odmítnout předlužené dědictví. Odmítnutí však muselo být úplné. Později zavedl císař Justinián I. beneficium inventarii, díky kterému dědic předluženého dědictví získal alespoň čtvrtinu pozůstalosti a za dluhy ručil jen jednotlivými předměty z tohoto dědictví nabytými, a to tehdy, pokud do tří měsíců pořídil úřední soupis celé pozůstalosti.
Dalšími byly např.: beneficium divisionis umožňovalo reálné rozdělení dluhu mezi více osob, které zavedl císař Hadrián; do té doby se ručilo bez omezení beneficium excussionis chránilo ručitele, věřitel musel svůj dluh vymáhat nejdříve po dlužníkovi beneficium competentiae zapříčinilo, že dlužník mohl být odsouzen jen do výše svého majetku
Beneficium ve středověku Beneficium je také označení pro soubor úřadů, důchodů a jiných výhod, které uděloval zeměpán svým věrným. Beneficia lze rozdělit na dvorská a hradská. Mezi dvorská beneficia patří např. komorník, maršálek či číšník. Mezi hradská pak kastelán. Beneficia nebyla dědičná.
Podobně se pojem beneficium užívá také pro církevní obročí, důchod, spojený s určitým úřadem.
Odkazy
Reference
Literatura Lojek, Antonín: Beneficium. In: Encyklopedie českých právních dějin. I. svazek, A-Č. Plzeň : Aleš Čeněk, 2015 – (Schelle, K.; Tauchen, J.), s. 337
Související články Kanovník Kanonikát Záduší Mnohoobročnictví Sine cura
Externí odkazy
Kategorie:Římské právo Kategorie:Právo ve středověku Kategorie:Sociologie náboženství Kategorie:Latinská slova a fráze