Kevin Keegan (14. února 1951 Armthorpe, Anglie – 20. července 2026) byl anglický reprezentační fotbalista a později fotbalový trenér. Nastupoval na pozici útočníka nebo ofenzivního záložníka. Byl považován za jednu z největších hvězd 70. let, jednoho z nejlepších anglických fotbalistů a bývá řazen mezi nejlepší hráče v historii. Jeho přezdívkami byly „Král Kev“ () a „Velká myš“ ().Přeložit lze také jako „Mocná myš“ nebo „Silná myš“.
V dresu Liverpool FC vyhrál třikrát anglickou první ligu (1973, 1976, 1977), dvakrát Pohár UEFA (1973 a 1976) a jednou Pohár mistrů evropských zemí (1977). V dresu Hamburger SV získal titul německého mistra Bundesligy (1979). Po návratu do Anglie hrál za Southampton FC a Newcastle United FC. V letech 1972 až 1982 hrál za anglický národní tým, od roku 1976 jakožto kapitán. Účastnil se Mistrovství Evropy 1980 a Mistrovství světa 1982.
V letech 1978 a 1979 získal dvakrát po sobě trofej pro nejlepšího evropského fotbalistu Zlatý míč. Anglická novinářská asociace FWA jej zvolila hráčem roku 1976. Roku 1982 se stal nejlepším střelcem anglické ligy. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.
Po ukončení aktivní kariéry trénoval anglický národní tým a kluby Fulham FC, Manchester City FC a Newcastle United FC, který trénoval dvakrát. Pokusil se také prosadit v show-businessu, když v 70. letech nazpíval několik popových skladeb, například „Head over Heels in Love“ se skupinou Smokie.
Kariéra Ve 20 letech přestoupil ze Scunthorpe United do Liverpoolu za 35 tisíc britských liber (£). Trenér Bill Shankly, který si do té doby neznámého záložníka vyhlédl, postavil Keegana do základní sestavy úvodního ligového kola první anglické ligy proti Nottinghamu Forest. Keegan skóroval po 12 minutách a čtyři minuty nato vybojoval (proměněnou) penaltu pro spoluhráče Tommyho Smithe. Liverpool zvítězil výsledkem 3:1. V útoku navázal spolupráci s vysokým útočníkem Johnem Toshackem.
V sezóně 1972/73 vybojovali hráči Liverpoolu první trofeje od roku 1966. V boji o titul se střetli s Arsenalem a Leedsem. Právě proti Leedsu na jaře 1973 se Liverpool přiblížil osmému mistrovskému titulu. Keegan před domácími diváky zpečetil výhru 2:0 pět minut před koncem. Liverpool rovněž dokráčel do finále Poháru UEFA, v němž se napříč dvěma zápasy střetl s německým týmem Borussia Mönchengladbach. Zápas se kvůli dešti o den zpozdil. V prvním finálovém zápasu 10. května Keegan vstřelil dva góly a pomohl vyhrát 3:0. Na soupeřově půdě sice Liverpool prohrál 0:2, ale trofej získal a jelikož byla druhá v sezóně, slavil klub takzvaný „double“.
V dalším roce se titulu dočkal Leeds. Liverpool úspěšně pronikal vyřazovacími boji Poháru FA a Keegan k tomu dopomohl několika góly. Jedním z nich pomohl v dubnu 1974 vyhrát domácí odvetu semifinále s Leicesterem City 3:1, poté co překonal brankáře Petera Shiltona. Finále na stadionu Wembley se hrálo 4. května 1974. Liverpool proti Newcastle United dominoval a ve druhém poločasu vstřelil tři góly. Po 58 minutách se prosadil Keegan, který dvě minuty před koncem ještě vedení navyšoval na 3:0. Liverpool získal svůj druhý Pohár FA v historii.
Před publikem ve Wembley se představil za tři měsíce v rámci Charity Shield (prvně hraném na tomto stadionu), který započala další sezóna 1974/75. Vítěz ligy Leeds se střetl s pohárovým vítězem Liverpoolem. Vyhrocená hra ze strany Leedsu vedla k potyčce mezi Keeganem a Billym Bremnerem, načež byli oba vyloučeni. Na protest si oba při odchodu ze hřiště svlékli dres. Pro Keegana šlo o druhou červenou kartu během čtyř dnů, poté co byl vyloučen v přátelském utkání proti Kaiserslauternu. Liverpool zvítězil v penaltovém rozstřelu a získal poslední trofej pod trenérem Billem Shanklym. Totožně jako Bremner obdržel Keegan trest na 11 utkání a k tomu byl nucen zaplatit pokutu 500 liber. Sezónu zakončil klub bez trofeje.
Navzdory dvěma utkáním bez výhry na začátku ligové sezóny 1975/76 se Liverpool výkonnostně zlepšil, poté co ve třetím utkání otočil nepříznivý výsledek 0:2 ve výhru 3:2. Keegan snižoval gólem z penalty. V součtu zaznamenal 16 gólů napříč soutěžemi, zatímco jeho ofenzivní spoluhráč Toshack 23 gólů. O titul se Liverpool utkal s Queens Park Rangers, které hrálo v jarní části ve formě a vyhrálo 13 ze závěrečných 15 utkání. Liverpool se rovněž dostal do formy a vyhrál závěrečných 8 z 9 utkání. Ve čtvrtfinále Poháru UEFA uspěl proti Dynamu Drážďany, kdy Keegan v domácí odvetě hrané 17. března 1976 zvyšoval vedení. Na Camp Nou 30. března v semifinále připravil Keegan gól Toshackovi, jehož zásluhou zvítězil Liverpool na půdě Barcelony. V semifinálové odvetě odehrané 14. dubna sehrané duo připravilo po kombinaci postupový gól Philu Thompsonovi. O ligovém titulu rozhodovalo poslední utkání 42. kola na hřišti Wolverhamptonu Wanderers 4. května. Liverpool, kterému stačil zisk bodu, prohrával o jeden gól. S přispěním Toshacka vstřelil Keegan vyrovnávací gól, načež spoluhráči přidali další dva. Liverpool získal rekordní devátý titul. V úvodním utkání finále Poháru UEFA proti Bruggám 28. dubna na Anfield Road dohnal tým dvougólovou ztrátu z prvního poločasu. Po trefách Raye Kennedyho a Jimmyho Case vstřelil Keegan z penalty vítězný gól. V odvetě 19. května odehrané po závěrečném utkání ligy srovnával na 1:1 a tým výsledek uhájil. Liverpool získal druhou trofej z Poháru UEFA a oslavil double. Angličtí novináři jej v hlasování vybrali nejlepším hráčem sezóny.
Keegan načal svoji poslední sezónu ziskem pro klub třetího Charity Shield. Liverpool 14. srpna 1976 porazil výsledkem 1:0 Southampton. Za obhajobou vykročil vítězstvím v úvodních 12 z 18 utkání na ligové scéně, prohrál ovšem 1:5 prosincové utkání proti Aston Ville. Šlo o nejvyšší prohru od roku 1963. Z 21 utkání anglické ligy na Anfieldu nevyhrál Liverpool jen třikrát. Keegan odcestoval s týmem do Francie pro čtvrtfinále Poháru mistrů evropských zemí proti Saint-Étienne odehrané 2. března 1977, kvůli zranění ovšem nepobyl ani na lavičce náhradníků a Liverpool prohrál 0:1. Jeho gól po dvou minutách hry v odvetě o dva týdny později pomohl otočit vývoj. Liverpool po výhře 3:1 postoupil. V utkání proti Manchesteru City 9. dubna se utkal s dalším titulovým adeptem. Po několika utkáních s méně výraznými výkony se Keegan prosadil hlavou a otevřel skóre střetnutí, které Liverpool i bez Toshacka zvítězil 2:1. Při výhře 1:0 nad rivalem Manchesterem United 3. května vstřelil Keegan svůj poslední gól za Liverpool. Obhajobě titulu stačil zisk tří bodů v závěrečných čtyřech utkáních. Mistrem se Liverpool stal 14. května po remíze s West Ham United v předposledním 41. kole. Prohra ve finále Poháru FA proti Manchesteru United znemožnila získat tzv. treble. Ve finále Poháru mistrů evropských zemí narazil Liverpool na Borussii Mönchengladbach, poté co v semifinále i zásluhou Keeganova gólu v odvetě vyřadil tým Curychu. Na stadionu Olimpico v Římě 25. května neskóroval, avšak v závěru utkání pronikl za stavu 2:1 do pokutového území a byl faulován Bertim Vogtsem, který jej měl na starost. Udělenou penaltu proměnil Phil Neal a zvýšil vedení na konečných 3:1. Pro Keegana šlo o poslední utkání za Liverpool, který trofej Poháru mistrů získal poprvé.
Poté přestoupil do Německa do klubu Hamburger SV, se kterým získal roku 1979 titul německého mistra. Na úspěchu se podílel 17 trefami do sítě soupeřů.
Reprezentační kariéra V roce 1972 reprezentoval výběr Anglie do 23 let, a to v pěti utkáních. Za seniorskou reprezentaci jedenadvacetiletý Keegan debutoval 15. listopadu stejného roku v utkání kvalifikace na světový šampionát na půdě Walesu při výhře 1:0. Za Albion vstřelil svůj první gól rovněž proti Walesu při výhře 2:0 v utkání hraném v rámci British Home Championship mezi zeměmi Spojeného království 11. května 1974. Od roku 1976 do zakončení reprezentační kariéry roku 1982 nosil kapitánskou pásku, s níž nastoupil v 31 utkáních.
V roli kapitána vedl mužstvo na svém jediném evropském šampionátu, kterým bylo Euro 1980. Anglie na turnaji rozšířeném ze čtyř na osm mužstev nepostoupila ze skupiny. Po neúspěšných kvalifikačních snahách Anglie o účast na mistrovství světa v letech 1974 a 1978 se Keegan (stále jako kapitán) se spoluhráči představil na 1982 pořádaném ve Španělsku. Kvůli zranění nebyl mužstvu k dispozici pro první tři utkání první skupinové fáze a ani v prvním utkání druhé skupinové fáze. V tom druhém proti domácímu Španělsku 5. července 1982 odehrál na stadionu Santiago Bernabéu svoje jediné utkání na světovém mistrovství jako střídající hráč příchozí v 63. minutě. Anglie potřebovala zvítězit, Keeganovo poslední utkání za národní mužstvo ovšem skončilo remízou 0:0.
Celkově za Anglii odehrál v letech 1972 až 1982 63 utkání, během nichž vstřelil 21 gólů.
Úspěchy Zdroj:
Klubové Liverpool FC 3× vítěz Football League First Division (anglická první liga) – 1972/73, 1975/76, 1976/77 1× vítěz Poháru FA – 1973/74 2× vítěz Pohár Charity FA – 1974, 1976 2× vítěz Poháru UEFA – 1972/73, 1975/76 1× vítěz Poháru mistrů evropských zemí – 1976/77
Hamburger SV 1× vítěz Bundesligy (německá první liga) – 1978/79
Individuální 2× Zlatý míč – 1978, 1979 1× Hráč roku podle FWA – 1975/76 1× Hráč roku podle PFA – 1981/82 1× nejlepší střelec anglické ligy – 1981/82 (26 gólů) 3× Tým roku anglické ligy podle PFA – 1975/76, 1976/77, 1981/82 3× Tým sezóny Bundesligy podle kickeru – 1977/78, 1978/79, 1979/80 2× Hráč roku Newcastle United FC – 1982/83, 1983/84 člen FIFA 100 Síň slávy anglického fotbalu (uveden roku 2002)
Řády 60x60pixelů| Řád britského impéria Řád britského impéria
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Angličtí fotbalisté Kategorie:Držitelé Zlatého míče Kategorie:Fotbalisté Liverpool FC Kategorie:Fotbalisté Hamburger SV Kategorie:Fotbalisté Southamptonu Kategorie:Fotbalisté Newcastle United Kategorie:Angličtí fotbaloví trenéři Kategorie:Trenéři Newcastle United Kategorie:Trenéři Fulhamu Kategorie:Trenéři anglické fotbalové reprezentace Kategorie:Trenéři Manchesteru City Kategorie:Angličtí fotbaloví reprezentanti Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1982 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 1980 Kategorie:Vítězové Poháru UEFA Kategorie:Vítězové Poháru mistrů evropských zemí Kategorie:Narození v roce 1951 Kategorie:Narození 14. února Kategorie:Úmrtí v roce 2026 Kategorie:Úmrtí 20. července Kategorie:Muži