Monazit-(Ce) je fosforečnan vzácných zemin, chemický vzorec je (Ce,La,Nd,Th)PO4. Název pochází z řeckého „monazeis“, znamenající „být samotný, osamocený“, pro svoji vzácnost na prvních lokalitách, kde byl nalézán. Používán od roku 1829, uznán Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA). Je monoklinické soustavy = třída 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 8.AD.50.
Synonyma = kryptolit, edwardsit, eremit, mengit, fosfocerit, kularit, turnerit = tabulkové krystaly hnědé barvy.
Vznik Monazit je hojným akcesorickým minerálem intruzivních hornin, zejména granitů, charnockitů a syenitických vyvřelin, dále v žilných aplitech a žulových pegmatitech, odkucd pocházejí největší krystaly monazitu, místy na žilách s Sn-W mineralizací s greiseny. Vyskytuje se v sedimentárních horninách, akcesoricky v rulách či ftanitech. Nejčastější a praktickým významem největší jsou však aluviální ložiska, zejména mořská.
Morfologie Tvoří tence až tlustě tabulkovité krystaly, též zrnité či celistvé agregáty. Krystaly jsou často zdvojčatělé podle {100}, obvykle však s nedokonale vyvinutými plochami.
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5-5,5 (Mo), hustota 4,8-4,5,5 g/cm3, stoupá s příměsí thoria. Štěpnost je dokonalá podle {001}, nedokonalá dle {100}. Je slabě magnetický a radioaktivní. Lasturnatý, nepravidelný lom. Je křehký. Optické vlastnosti: Barvy je světle žluté, červenohnědý až tmavohnědý, nazelenalý, žlutohnědý, žlutý, téměř bílý až bezbarvý. Vlivem adsorpce Nd3+ vzniká tzv. alexandritový efekt – barvoměna. Lesk skelný, pryskyřičný. Je částečně průhledný až částečně průsvitný. Vryp je bílý, bývá slabě zabarvený do šeda. Luminiscence chybí, pleochroismus nebyl pozorován či slabě žlutý až žlutozelený. Monazit je dvojosý, optický pozitivní, nα=1,77-1,793, nβ=1,778-1,8, nγ=1,823-1,86, 2V=10°-26°. Silný dvojlom 0,049-0,051. Chemické vlastnosti: Procentuální zastoupení prvků: Ce 29,17%, La 14,46%, Th 4,83%, P 12,89%, Nd 12,01%, O2 26,64%. Dává reakci na PO4, nesnadno rozložitelný v kyselinách.
Příbuzné minerály cheralit, ximengit, xenotim, buchwaldit, monetit.
Parageneze V syenitech a karbonatitech s barytem, bastnäsitem-(Ce), se zirkonem, fergusonitem jako produkt albitizace žul, v pegmatitech se skorylem, xenotimem-(Y) a písekitem, minerály TR a radioaktivními minerály, s kasiteritem, wolframitem a molybdenitem na Sn-W žilách.
Získávání Nejdůležitější jsou aluviální ložiska, zejména mořská rýžoviska, dále ložiska v pegmatitech (Norsko, Madagaskar)
Využití Vyhledávaná ruda vzácných zemin.
Naleziště Česko Údraž Velká Kraš středočeský permokarbon Evropa Amstall, Prägraten (Rakousko) Arendal, Moss, Hitterö, Vesle (Norsko) Piona, Olgiasca (Itálie) Laacher See, důl Clara, údolí Rankach (Německo) Lanterdan, Tintagel (Anglie) Hendre Quarry (Wales) Högsbo, Göteborg (Švédsko) Taseq Slopes (Grónsko) Binnatal, Maderanertal, Tavetschi, Val Cornera (Švýcarsko) Afrika Fort-Dauphin, Ambatofotsikely, Ampangabe (Madagaskar) Nasarawa, Bukuru (Nigérie) Windhoek, Kombat Mine (Namibie) Shinkolobwe (Zair) Rusko – pohoří Ilmen, poloostrov Kola, Sanarka Asie – Funan (Čína), Žanuzak (Kazachstán), mořská aluvia u Malajsie a Indonésie, Indie a Srí Lanky Austrálie – Mount Lyell Mines, Broken Hill, Lake Boga, Mt. Bischoff, Moolyella – aluvia USA – Mountain Pass, Mars Hill, Trout Creek Pass, Topsham, Road Gulch, Penland, Wind Moutain, Fontana, Ivanph, aluvia u Severní Karolíny, Floridy a Georgie Kanada – Saint-Amable sill, Pourdrette, Strange Lake Complex, Jižní Amerika Potosí, Llallagui (Bolívie) Bahia, Espirito Santo (Brazílie) – mořská rýžoviska
Externí odkazy
Monazite-(Ce) Monazit-(Ce) na webu webmineral.com Monazite-(Ce) v americké databázi minerálů Monazite-(Ce) Monazit-(Ce) na webu mindat.org Monazit-(Ce) Monazit-(Ce) v atlasu minerálů
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 7. třídy Kategorie:Fosfáty