náhled|Leonid Brežněv si třese rukou se Sovětským vojákem na Zakavkazské frontě Zakavkazský front () byl název dvou vojenských formací Rudé armády za druhé světové války.
Zakavkazský front (23. srpna – 30. prosince 1941) Historie Zakavkazský front vznikl 23. srpna 1941 přejmenováním Zakavkazského vojenského okruhu. Už 25. srpna front silami 44. a 47. armády společně s 53. armádou Středoasijského vojenského okruhu a britskými vojsky zahájil okupaci Íránu. Akce proběhla hladce a takřka beze ztrát.
Front také v listopadu 1941 převzal odpovědnost za nejjižnější úsek sovětsko-německé fronty na Krymu, připravil a od 26. prosince 1941 začal realizovat Kerčsko-feodosijskou operaci. Už 30. prosince téhož roku byl přejmenován na Kavkazský front.
Podřízené jednotky 44. armáda (23. srpna – 30. prosince 1941) 45. armáda (23. srpna – 30. prosince 1941) 46. armáda (23. srpna – 30. prosince 1941) 47. armáda (23. srpna – 30. prosince 1941)
Černomořské loďstvo Azovská flotila 51. armáda (22. listopadu – 30. prosince 1941) Sevastopolský obranný prostor (prosinec – 30. prosince 1941)
Velení Velitel 23. srpna – 30. prosince 1941 – generálporučík Dmitrij Timofejevič Kozlov
Člen vojenské rady 23. srpna – 30. prosince 1941 – divizní komisař Fjodor Afanasjevič Šamanin
Náčelník štábu 23. srpna – 30. prosince 1941 – generálmajor Fjodor Ivanovič Tolbuchin
Zakavkazský front (15. května 1942 – 25. srpna 1945) Historie Podruhé byl Zakavkazský front zformován 15. května 1942 podle rozkazu Stavky z 28. dubna.
Aktivně se do vojenských akcí front zapojil v srpnu 1942, když se jednotky frontu (od počátku září včetně sil zrušeného Severokavkazského frontu) bránily na linii Kavkazský hřbet – Těrek postupující německé skupině armád A. Obrana trvala do konce roku 1942.
V lednu 1943 začala Severokavkazská strategická útočná operace. Severní skupina vojsk frontu zahnala německou 1. tankovou armádu na sever k Rostovu, kde proklouzla na Ukrajinu, protože Jižní front nedokázal obsadit Rostov včas. Současně Černomořská skupina vojsk zatlačila německou 17. armádu na Tamaňský poloostrov. 24. ledna byla Severní skupina vojsk osamostatněna jako Severokavkazský front, 6. února byla k novému frontu připojena i Černomořská skupina. Zakavkazský front potom odpovídal pouze za ostrahu čenomořského pobřeží Gruzie a vojska v Íránu, bojových akcí se více neúčastnil.
9. července byl z území frontu vydělen Bakuský vojenský okruh. 25. srpna byl Zakavkazský front reorganizován na Tbiliský vojenský okruh.
Podřízené jednotky 45. armáda (15. května 1942 – 25. srpna 1945) 46. armáda (23. srpna – 6. února)
Severní skupina vojsk (8. srpna 1942 – 24. ledna 1943) Černomořská skupina vojsk (1. září 1942 – 6. února) 9. armáda (6. srpna 1942 – 24. ledna 1943) 12. armáda (4. – 20. září 1942) 18. armáda (4. září 1942 – 6. února 1943) 24. armáda (začátek srpna – 28. srpna 1942) 37. armáda (11. srpna 1942 – 24. ledna 1943) 44. armáda (16. června 1942 – 24. ledna 1943) 47. armáda (5. září 1942 – 6. února 1943) 56. armáda (5. září 1942 – 6. února 1943) 58. armáda (30. srpna 1942 – 24. ledna 1943) 4. letecká armáda (14. srpna 1942 – 28. ledna 1943) 5. letecká armáda (5. září – 4. února)
Velení Velitel 15. května 1942 – 25. srpna 1945 – armádní generál Ivan Vladimírovič Ťuleněv
Člen vojenské rady 15. května 1942 – 25. listopadu 1942 a 5. února 1943 – 25. srpna 1945 – brigádní komisař (od 6. prosince 1942 generálmajor) Pavel Ivanovič Jefimov 25. listopadu 1942 – 5. února 1943 – Lazar Mojsejevič Kaganovič Náčelník štábu 15. května 1942 – 13. srpna 1942 – generálmajor Alexej Ivanovič Subbotin 23. srpna – 27. října 1942 – generálporučík Pavel Ivanovič Bodin říjen – listopad 1942 a 16. prosince 1942 – 22. listopadu 1943 – plukovník (od listopadu 1942 generálmajor) Serafim Jevgeněvič Rožděstvenskij listopad – prosinec 1942 – generálporučík Alexej Innokenťjevič Antonov 22. listopadu 1943 červen 1944 – generálporučík Semjon Pavlovič Ivanov červen 1944 – 25. srpna 1945 – generálporučík Leonid Fjodorovič Minjuk
Externí odkazy
Kategorie:Vojenské jednotky Sovětského svazu ve druhé světové válce