275px|náhled|Mapa Severní Ameriky ze 17. století Kolonizace Severní Ameriky v raném novověku bylo období trvající od 16. století zhruba do roku 1776. Během této kolonizace byly položeny základy národů, které v Severní Americe v následujících letech vznikly. O kolonizaci Severní Ameriky se pokoušelo více států, ale pouze čtyři z nich se významněji prosadily. Byly to Španělsko, Nizozemsko, Francie a Velká Británie.Hordern, s. 185. Z těchto mocností se v oblasti Severní Ameriky angažovalo nejméně Nizozemí. Holanďané založili kolonii Nový Amsterdam (pozdější New York), která sestávala ze stejnojmenného města a jeho okolí. V pozdější době ovládla toto území Velká Británie a Nizozemí přesunulo svoji pozornost do jiných oblastí. Španělsko, další z evropských států podílejících se na kolonizaci Severní Ameriky, ovládalo dnešní území jihozápadních Spojených států amerických a o toto území přišlo až na počátku 19. století, kdy proběhla v Mexiku válka za nezávislost. Francie ovládla velké území Severní Ameriky a založila mnoho měst (Quebec, Montreal, New Orleans). Francouzští kolonisté a obchodníci se dívali na Nový svět jen jako na zemi, kde se dá rychle vydělat a ne jako na území, kde se dají postavit nové domy a začít nový život.Roberts, s. 48. Francie přišla o své území během sedmileté války ve prospěch Velké Británie (1763). Velká Británie, která začala s kolonizací Severní Ameriky až po Španělsku a Francii, se nakonec prosadila jako nejsilnější mocnost v regionu.Hordern, s. 334. Prvním velkým vojenským konfliktem mezi koloniálními mocnostmi na tomto území byla sedmiletá válka. Přestože značná část bojů probíhala v Evropě, evropské státy se během tohoto konfliktu několikrát střetly i v Severní Americe. Nejvíce se do bojů zapojila Francie a Velká Británie. V těchto střetech získali převahu Britové, což způsobilo ztrátu kolonie Nová Francie ve prospěch britské koruny. K vítězství mimo jiné přispěla i větší hustota zalidnění a celkově větší počet britských obyvatel. Část britského panství v Severní Americe však o několik let později vzala za své vzpourou třinácti kolonií, které roku 1776 vydaly Deklaraci nezávislosti a utvořily Spojené státy americké. Spojené státy pak postupem času vyrostly v přední americkou a posléze i světovou velmoc.
Španělsko náhled|275px|De Soto a jeho výprava dorazili k Mississippi. Silně romantizovaná malba, která zachycuje skutečnou událost Španělsko, které díky Kolumbovi mělo relativní náskok před ostatními zeměmi, se rychle zmocnilo Střední a Jižní Ameriky. Tordesillaská smlouva sice přisuzovala kus Jižní Ameriky Portugalcům, avšak v té době bylo toto území skoro neobyvatelné. Byly zde jen husté lesy a nepřátelští Indiáni. V tomto území také nebyly žádné zmínky o indiánské civilizaci, která by zaručovala rychlé zbohatnutí. V době kdy si Španělé uvědomili, že Jižní a Střední Amerika neskýtá již žádná bohatství, obrátili španělští conquistadoři pozornost k Severní Americe. Již předtím informovali španělští námořníci, že se území severně od Mexika táhne daleko na sever. Španělé si byli skoro jisti, že takto rozlehlá země bude ukrývat velká bohatství. Nejdříve se objevila legenda o sedmi městech Ciboly. Tato města měla ukrývat obrovské bohatství a podle legendy se nacházela severně od Mexika. Byly vyslány dvě výpravy, kterým veleli conquistadoři Narváez a Coronado. Obě tyto výpravy směřovaly do jihozápadní části dnešních Spojených států amerických a až do jižní Kalifornie. Avšak sedm měst Ciboly byl pouze výmysl a ani jedna tato výprava nenašla žádná bohatství. I tak byla legenda o sedmi městech Ciboly stále živá. Velice zkušený conquistador jménem Hernando de Soto byl přesvědčen, že se tato města nachází spíše více na východě, přesněji jihovýchodě. De Soto byl bohatý guvernér Kuby a král Karel V. mu poskytl volnou ruku k dobývání Floridy. De Sota nemusel nikdo vybízet. Sám věřil, že se mu podaří nehorázně zbohatnout a ignoroval všechny zprávy, které říkaly, že je Florida obydlena primitivními Indiány.Roberts, s. 22. De Soto byl ve španělském světě známý a neměl žádné potíže při verbování mužů. Vybral si ty nejsilnější a nejlépe vyzbrojené muže a na sedmi lodích se vypravil na Floridu. Výprava započala v květnu 1539 přistáním v přístavu Tampa. Celá výprava čítala 600 mužů, 213 koní, smečku psů a stádo prasat.Hordern, s. 224. Při svém pochodu na sever se De Sota choval k Indiánům opravdu nelidsky. Pořádal hony, nechával Indiány upalovat a indiánské náčelníky nechával zpravidla umučit. I přes všechnu krutost se De Sotovi nepodařilo najít nic cenného.Hordern, s. 227. Doufal, že sedm měst Ciboly leží více na severu. Hnal svojí výpravu přes Georgii a Severní a Jižní Karolínu. Zde ho několik mužů opustilo a zůstali zde s tamními Indiány. Poté se De Soto vypravil více na západ do Tennessee a poté k jihu do Alabamy. Zde se mu u pobřeží Mexického zálivu dostalo zprávy, že jsou jeho lodě vzdáleny pouhých šest dnů pochodu. De Soto to svým mužům záměrně utajil, nechtěl se ještě vrátit. V té době uběhl již rok od začátku výpravy a De Soto neměl nic, pouze ztratil několik tuctů mužů.Hordern, s. 228. Obrátil se k severu a v květnu 1541 se dostal do dnešního státu Mississippi.vlevo|250px|náhled|Zde je zachyceno zničení Armady. Tato událost skoncovala se španělskou nadvládou nad mořem Poté se vypravil více k jihu a dostal do Louisiany. Zde už ztratil všechny naděje na nalezení sedmi měst Ciboly. Vrátil se k řece Mississippi a dal postavit čtyři čluny.Roberts, s. 25. Výprava se plavila do bažin na dolním toku řeky, kde De Soto dostává horečku a roku 1542 umírá.Hordern, s. 230. Zbytek mužů se plavil u pobřeží Mexického zálivu a nakonec se na jaře roku 1543 dostávají do Tampika a tím i do španělského Mexika.Hordern, s. 232. De Sotova výprava skoncovala se sny o sedmi městech Ciboly a definitivně dokázala, že v Severní Americe neexistují žádné vyspělé kultury. I tak se španělská vláda pokoušela o kolonizaci východního pobřeží. Tato snaha však mnoho nepřinesla, jediný pozitivní výsledek byl kolonizace Floridy a obrácení tamních Indiánů na křesťanskou víru (kolem roku 1565).Hordern, s. 234. V tu dobu se Španělé pokouší o kolonizaci jihozápadu (dnešní stát Nové Mexiko). Tato snaha je celkem úspěšná, roku 1610 je založeno město Santa Fe jako hlavní město této provincie. Dalšímu španělskému postupu zabraňovali bojovní Indiáni. Dále se kolonizuje Texas, kde je roku 1718 založena misie Alamo.Hordern, s. 236. O kolonizaci Kalifornie se pokouší františkáni, kteří zakládají misie San Diego, Santa Claru, San Gabriel a San Francisco.Roberts, s. 28. Dále se španělské državy nerozšiřují. Nebylo to proto, že by Španělé již neměli ambice o další kolonizaci Severní Ameriky. Hlavním důvodem bylo chudnutí Španělska. Indiánské poklady nebyly nevyčerpatelné, kolem roku 1600 zažili Španělé citelný pokles přílivu zlata a dalších cenných kovů. O již existující poklady je stále okrádali různí korzáři. Příliv cenných kovů do Evropy znamenal pokles ceny zlata a stříbra a Španělsko, které vedlo časté války bylo již vyčerpanou velmocí. K tomu všemu byla španělská Armada (válečné námořnictvo) roku 1588 na hlavu poražena anglickou flotilou a tak Španělsko přišlo o svou nadvládu nad mořem.Hordern, s. 242. Španělští osadníci mohli jen smutně sledovat, jak se britští, francouzští a holandští osadníci stěhují do Severní Ameriky a bohatnou.
Francie náhled|200px|Jacques Cartier Tordesillaská smlouva byla francouzskému králi Františku I., který usedl na trůn roku 1515, trnem v oku.Roberts, s. 40. Připadalo mu velice neférové, že jediná smlouva přisoudila všechny dosud neobjevené země Španělsku a Portugalsku. Hned po své korunovaci napsal ostrý dopis španělskému králi, ve kterém bylo napsáno: